Klášter augustiniánů (Mělník-Pšovka)
| Klášter augustiniánů Mělník-Pšovka | |
|---|---|
 Bývalý klášter augustiniánů v Mělníku-Pšovce | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Místo | Mělník-Pšovka |
| Ulice | Českolipská |
| Souřadnice | 50°21′45″ s. š., 14°28′2,5″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Řád | augustiniáni |
| Založení | 1263 |
| Zrušení | 1789 |
| Odkazy | |
| Kód památky | 20560/2-1382 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klášter obutých augustiniánů v Mělníku-Pšovce je v dnešní podobě barokní areál. Od 3. května 1958 chráněný jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Klášter augustiniánů byl vybudován roku 1263. Jeho donátory byli bratři Pavel z Luštěnic a Smil z Cítova. Augustiniáni sem přišli z Pivoně. Konventní kostel sv. Vavřince vysvětil biskup Jan III. z Dražic. Roku 1268 potvrdil král Přemysl Otakar II. bohaté nadání kláštera od jeho fundátora. Roku 1328 získal klášter příjmy ze Střem. Roku 1373 měl konvent spor s Mělníkem o hranice. Dne 18. března 1421 byl klášter vypálen husity a 26 členů konventu bylo buď pobito, nebo uteklo. Řeholní život zde byl obnoven v roce 1484. Brzy však kázeň v klášteře silně poklesla. Bylo zde mnoho mnichů z Itálie. Za českého povstání získalo klášter a jeho statek město Mělník. Posledním převorem před povstáním byl od roku 1615 Gabriel z Hory Ulmy.[2]
V roce 1619 povstalí stavové zabavili konventu jeho hmotné zabezpečení a použili ho na úhradu vojska. Areál kláštera v roce 1620 koupilo od stavů město Mělník, a řeholníci byli nuceni žít jen v několika místnostech v patře konventních budov.[2]
Obnovy se klášter dočkal až v roce 1640. Klášter a kostel prodělaly barokní přestavbu, kdy se na výzdobě hlavního oltáře klášterního kostela podílel Karel Škréta. Řeholníci tehdy působili také v duchovní správě několika okolních farností (např. v Horní Vidimi). V roce 1789 byl klášter císařem Josefem II. zrušen. Tehdy bylo v klášteře patnáct řeholníků, kteří odešli buď do Svaté Dobrotivé u Hořovic nebo ke sv. Tomáši v Praze a do Bělé pod Bezdězem. Augustinián Marek Blažej se stal prvním farářem v Pšovce, kdy byl konventní kostel sv. Vavřince prohlášen za farní. Od náboženské matice koupila roku 1789 klášter i statek Marie Ludmila z Lobkovic a v klášteře byly zřízeny kanceláře vrchní správy lobkovického panství Mělník.[2] V 80. letech 20. století byla v klášteře učňovská škola.[3]
Architektura
Jedná se o čtyřkřídlou dvoupatrovou budovu kolem obdélného dvora s ambitem a s kostelem sv. Vavřince na severní straně. Prostory jsou v přízemí sklenuty valeně s lunetami nebo křížovou hřebínkovou klenbou. Při jižní straně kostela jsou dvě obdélné prostory, které jsou sklenuty křížovou žebrovou klenbou. Jedna z nich se stala sakristií kostela.[3] V zachovaném čtvercovém ambitu, jehož arkády byly roku 1866 zazděny, je zachován mramorový náhrobník z roku 1574.[2]
Kostel sv. Vavřince má zachován gotický pravoúhlý presbytář, k němuž byla přistavěna později plochostropá loď.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-05-30]. Identifikátor záznamu 131396 : Klášter augustiniánů s kostelem sv. Vavřince. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-7195-121-6.
- ↑ a b POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Mělník, místní část Pšovka, s. 372.
Literatura
- MARROU, Henri: Svatý Augustin, Augustin a augustiniáni v českých zemích, Křesťanská akademie Řím, 1979
