Klášter Sadská
| Klášter augustiniánů kanovníků v Sadské u Nymburka | |
|---|---|
 Kostel svatého Apolináře v místě bývalého kláštera | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Místo | Sadská, okres Nymburk |
| Souřadnice | 50°8′9,45″ s. š., 14°58′48,71″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Řád | Augustiniáni kanovníci |
| Založení | 1118 |
| Zrušení | 1362 - kapitula přeložena do Prahy, 1421 - klášter zničen husity |
| Obnovení | - |
| Mateřský klášter | Roudnice nad Labem |
| Představený | probošt Ota Pražský |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klášter v Sadské je někdejší klášter augustiniánů kanovníků, založený roku 1118 při kostele svatého Apolináře. Nacházel se ve městečku Sadská v okrese Nymburk, ve Středočeském kraji. Roku 1421 byl těžce poškozen husity, zachoval se pouze románský kostel.
Historie
V roce 1118 založil kníže Bořivoj II. na vrcholu svědeckého kopce v Sadské církevní kapitulu sv. Apolináře. Kapitula je nejvyšší církevní škola a tímto titulem se v tehdejší době honosilo jen několik míst v Českém knížectví. Roku 1120 byl na místě bývalé kaple dokončen kostel svatého Apolináře. Součástí kláštera byly také vinice a později v těchto místech vznikl také strážní hrad s opevněním, později knížecí a královský.[1] Konvent byl osazen řeholníky z kanonie v Roudnici nad Labem.
Za panování Karla IV. roku 1362 byla kanonie ze Sadské přenesena do Prahy k nově založenému kostelu svatého Apolináře na Novém Městě pražském. Iniciátorem přeložení kapituly augustiniánů kanovníků byl první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic.
Kanonie v Sadské zanikla v roce 1420 během husitských válek, kdy řeholníci klášter opustili. Část z nich se uchýlila do Zaháňského kláštera ve Slezsku. Je také možné, že se někteří řeholníci přidali k roudnickým spolubratřím, kteří se uchýlili do Vratislavi. Po husitských válkách již klášter nebyl obnoven.
Jedním z proboštů kláštera byl Ota, pozdější pražský biskup (v letech 1140–1148).
Klášterní knihovna
Klášter měl vlastní knihovnu, z níž se dodnes dochovalo okolo dvaceti rukopisů. Jejich osud později splynul s dějinami knihovny augustiniánské kanonie v Roudnici nad Labem, kam se zřejmě v husitském období dostaly s řeholníky ze Sadské.
Reference
Literatura
- P. Vlček, P. Sommer, D. Foltýn: Encyklopedie českých klášterů, Praha 1998, s. 632.