Klemens Junosza

Klemens Junosza
Rodné jméno	Klemens Szaniawski
Narození	23. listopadu 1849 Lublin
Úmrtí	21. března 1891 (ve věku 41 let) Otwock, Polsko
Příčina úmrtí	tuberkulóza
Místo pohřbení	Lipowa Street cemetery, Lublin
Pseudonym	Klemens Junosza
Povolání	spisovatel, fejetonista
Národnost	polská
Manžel(ka)	Karolina Piasecka
Děti	Władysław, Jerzy
Rodiče	Władysław Szaniawski, Leontyna Brodowska
Příbuzní	Klemens Szaniawski (vnuk)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klemens Junosza vlastním jménem Klemens Szaniawski (23. listopadu 1849 Lublin – 21. března 1898 Otwock, Mazow) byl polský romanopisec a fejetonista.

Životopis

Jeho rodiče byli Władysław Szaniawki (1820), vedlejší žalobce a Leontyna rozená Brodowská (1832–1855).

Po ztrátě rodičů v raném věku studoval u piaristů v Łukówě a poté v Siedlcích (1862–1865). Kvůli obtížným finančním podmínkám školu nedokončil, vrátil se do Lublinu, kde několik let pracoval v účetní komoře.

Po roce 1875 se usadil ve Varšavě, věnoval se literární tvorbě a žurnalistice a spravoval rodinný majetek ve Wola Korytnicka u Węgrowa. V letech 1877–1883 byl tajemníkem redakce deníku „Echo“, poté členem redakční rady „Wiek“. Nějakou dobu redigoval „Wędrowca“ a vydavatelství „Biblioteka Dzieł Wyborowych“. Žil ve Varšavě a udržoval kontakt s Lublinem. Publikoval četné texty v „Gazeta Lubelska“ a „Kalendarz Lubelski“.

V roce 1875 oženil se s Karolinou (Žofií) Piaseckou (1852), dcerou notáře z Lublinu, měl s ní dva syny: Władysława (1875–1943) a Jerzyho. Byla také spisovatelkou, publikovala povídky v lublinských a varšavských časopisech; v "Lublinském kalendáři" vydala hru pro děti a román pro dospívající dívky (Teatr dla Dzieci, Nacie obojí v roce 1896).

Szaniawski zemřel na tuberkulózu 21. března 1898 v sanatoriu v Otwocku. V souladu se svou závětí byl pohřben vedle hrobu své matky na hřbitově v Lublinu v ul. Lipowa 18 b. Spisovatelovo rodné město uspořádalo slavnostní pohřeb, který se stal velkou manifestací obyvatelstva a zabývaly se jím četné polské časopisy. Ještě téhož roku byl na Szaniawského hrobu vztyčen velkolepý a originální pomník podle návrhu stavitele W. Krzesińského. Byl vyroben v kamenické a sochařské dílně AS Timme v Lublinu, měl tvar půlkruhové kaple. Přední stěnu zdobily nápisové atributy: pero a vavřínová ratolest, nahoře v arkádovém výklenku byla umístěna busta Szaniawského od Ludwika Pyrowicze.

V Lublinu na sídlišti Wieniawa byla po něm pojmenována ulice a jedna z ulic v krakovské čtvrti Łagiewniki.

Tvorba

Jako spisovatel debutoval v časopise „Kolce“ v roce 1874. Szaniawski vynikal především drobnými prozaickými formami: novelou, povídkou, obrazem, skicou. Ve svých dílech zobrazil nejen rolnické a drobné šlechtické prostředí, ale také varšavské měšťany a Židy.

Na Lublin odkazovala povídka Cud na kirkucie vycházející z místní židovské tradice. Szpada Hamleta byla memoárem starého herce lublinského divadla Zaręby. Několik obrazů z města obsahovala skica s názvem Lublin. Do Lubartówa zasadil děj románu Pan sędzia a povídky Dworek przy cmentarzu.

Byl velkým tvůrcem zejména židovských typů a vztahů panujících na venkově a ve městě (Czarnebłoto, Pająki, Łaciarz, Panowie bracia, Syzyf, Synowie pana Marcina, Buda na karczunku, Na bruku, Zagrzebani, Za mgłą).

Dílo

Výběr

• Z mazurskiej ziemi, 1884 (opowiadanie)
• Przy kominku, 1896 (opowiadanie)
• Pan sędzia, 1887 (powieść)
• Cud na kirkucie 1888
• Nasi Żydzi w miasteczkach i na wsiach, 1889
• Obrazki szare, 1890
• Panowie bracia, 1891
• Pająki, 1894 (powieść)
• Z Warszawy. Nowelle, 1894 (opowiadania)
• Szpada Hamleta 1894
• Czarnebłoto. Pająki wiejskie, 1895
• Żywota i spraw imć pana Symchy Borucha Kaltkugla ksiąg pięcioro, 1895
• Fotografie wioskowe, 1895
• Na bruku, 1897
• Z pola i z bruku, 1897
• Kłusownik, 1898
• Na zgliszczach, 1898
• Z „Zapisek myśliwego”, 1898
• Dworek przy cmentarzu 1900

V češtině

• Pavouci: obraz z varšavského života – přeložil Josef Koněrza. Brno: Josef Barvič, 1894
• Na dlažbě: román z varšavského života – př. Karel Anders. Praha: František Šimáček, 1898
• Proti vodě – př. Jaroslav Rozvoda. Praha: Národní tiskárna a nakladatelství (NTN), 1901
• Pod sprchou: obraz ze života venkovského – př. Václav Tumpach Kamejský. Praha: Václav Kotrba 1904
• Abram Pinkt a Matouš Sýkora, dva filosofové současní – Praha: NTN, 1907
• Děti pana rady – př. Jaroslav Rozvoda. Plzeň: Jaroslav Rozvoda, 1908
• Záplatář – úvod František Sekanina; př. Josef Horák; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 43. Praha: Josef Richard Vilímek, 1913
• Šeré obrázky: ze stejnojmenné sbírky Klemensa Junoszy – př. O. S. Vetti. Brno: Občanská tiskárna, 1922

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku https://pl.wikipedia.org/wiki/Klemens_Junosza na polské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Klemens Junosza na Wikimedia Commons

Literatura

• Nowy Korbut, t. 15, s. 624–635
• A. Lublin, Pomnik Junoszy, „Głos” 1898, nr 14
• K. Laskowski, Lublin w dni pogrzebu Klemensa Junoszy. Wrażenia, „Niwa” 1898, nr 14
• W. Trąmpczyński, W Otwocku i w Lublinie. Pogrzeb śp. Klemensa Junoszy Szaniawskiego, „Wędrowiec” 1898, nr 14, s. 266–267
• A. Grychowski, Lublin w życiu i twórczości pisarzy polskich, Lublin 1965
• J. Rurawski, Klemens Junosza, w: Obraz literatury polskiej XIX i XX w., seria IV: Literatura polska w okresie realizmu i naturalizmu, t. 2, Warszawa 1966
• Słownik biograficzny miasta Lublina, red. Adam A. Witusik, Jan Skarbek, Tadeusz Radzik, Lublin 1993

Autoritní data	NKC: xx0001070 GND: 140099840 ISNI: 0000 0001 0785 9684 LCCN: no95009166 LNB: 000169881 NLI: 987007263481005171 NLP: a0000002151394 PLWABN: 9810680476205606 SUDOC: 24402183X VIAF: 92695361 WorldCat Identities: lccn-no95009166