Kateřina z Ludanic
| Kateřina z Ludanic | |
|---|---|
.png) Kateřina Rožmberská z Ludanic (A. Sedláček: Hrady, zámky a tvrze království Českého - Díl třetí, 1884) | |
| Narození | 1565 |
| Úmrtí | 22. června 1601 (ve věku 35–36 let) Český Krumlov  Habsburská monarchie |
| Místo pohřbení | Vyšebrodský klášter |
| Choť | (1580) Petr Vok z Rožmberka (1539–1611) |
| Rodiče | Václav z Ludanic († 1571) a Johana Meziříčská z Lomnice |
| Rod | páni z Ludanic |
| Příbuzní | švagr: Vilém z Rožmberka (1535–1592) manželka švagra: Kateřina Brunšvická (1534–1559) manželka švagra: Žofie Braniborská z Hohenzollernu (1541–1564) manželka švagra: Anna Marie Bádenská (1562–1583) manželka švagra: Polyxena z Pernštejna (1566–1642) švagrová: Bohunka z Rožmberka (1536–1557) manžel švagrové: Jan IV. Popel z Lobkowicz (1510–1570) švagrová: Eva z Rožmberka (1537–1591) manžel švagrové: Mikuláš Zrinský ze Serynu (asi 1508–1566) manžel švagrové: Paolo de Gassoldo |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kateřina z Ludanic (* 1565?, Helfštýn – 22. června 1601, Českém Krumlově) byla česká renesanční šlechtična, manželka Petra Voka z Rožmberka.
Původ
[editovat | editovat zdroj]
Jejím otcem byl Václav z Ludanic a matkou Johanka Meziříčská z Lomnice. Její otec brzy zemřel († 1571) a mladá Kateřina se dostala do poručnictví Zachariáše z Hradce, v té době hejtmana Markrabství moravského.
Život
[editovat | editovat zdroj]Dne 14. února 1580 se na bechyňském zámku provdala za Petra Voka z Rožmberka. V té době jí bylo 14 nebo 15 let a Petru Vokovi téměř 41 let. Jejich manželství nebylo šťastné, zejména pro velký věkový rozdíl manželů a také rozdílnost povah. Přesto ji Petr Vok, dle dopisů, velmi miloval.[1][2]
U Kateřiny se později projevila duševní porucha. Zemřela 22. června 1601 na českokrumlovském zámku ve věku 35 let. Manželství bylo bezdětné (pravděpodobně vinou manžela, který prý měl časté záněty močového měchýře[zdroj?]). Je pohřbena v rožmberské rodinné hrobce ve Vyšším Brodě.
Kateřinou z Ludanic vymřel rod pánů z Ludanic i po přeslici.[3]
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- Její obraz i obraz jejího manžela se nachází v lobkovické zámecké galerii na zámku v Roudnici nad Labem.
- Životní příběh (včetně příběhu jeho manželství) Petra Voka posloužil i jako námět pro dva české filmy Svatby pana Voka a Pan Vok odchází, kde je pojednán s velkým zjednodušením i nadsázkou a humornou veseloherní formou (licentia poetica).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-unikatni-snubni-prsteny-rozmberku-jsou-po-423-letech-znovu-spolu-40478545 Unikátní snubní prsteny Rožmberků jsou po 423 letech znovu spolu 3. 7. 2024 Novinky.cz
- ↑ https://zpravy.aktualne.cz/domaci/petr-vok/r~eb6c47ea37ac11efb2180cc47ab5f122/ 1. 7. 2024 Aktuálně.cz Vědci do sebe spojili záhadné prsteny Rožmberků. Mají kvalitu žezla českých králů
- ↑ HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Ludanic, s. 94–95.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NĚMEC, Bohumír. Rožmberkové : životopisná encyklopedie panského rodu. České Budějovice: Veduta, 2001. 111 s. ISBN 80-903040-0-1.
- PÁNEK, Jaroslav. Petr Vok z Rožmberka : život renesančního kavalíra. 2. dopl. a opr. vyd. Praha: Vyšehrad, 2010. 320 s. ISBN 978-80-7429-008-4.
- SVOBODOVÁ, Anežka. Petr Vok z Rožmberka. Praha: Melantrich, 1985. 269 s.
