Karl von Pflanzer-Baltin
| Karl von Pflanzer-Baltin | |
|---|---|
 Portrét Karla von Pflanzer-Baltina od Oskara Brücha | |
| Narození | 1. června 1855 Pécs |
| Úmrtí | 8. dubna 1925 (ve věku 69 let) Vídeň |
| Místo pohřbení | Hietzingský hřbitov |
| Alma mater | Tereziánská vojenská akademie |
| Povolání | důstojník a voják |
| Ocenění | komandér Vojenského řádu Marie Terezie Vojenský záslužný kříž Železný kříž Řád železné koruny velkokříž Císařského řádu Leopoldova … více na Wikidatech |
| Funkce | člen Panské sněmovny (1917–1918) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karl von Pflanzer-Baltin (1. června 1855 Fünfkirchen, Rakouské císařství – 8. dubna 1925, Vídeň) byl rakousko-uherský generálplukovník aktivní během první světové války.
Život
Po absolvování nižší reálné školy se Karl rozhodl nastoupit na kadetku v Mariboru a Eisenstadtu. V letech 1867-71 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě. (Mezi jeho spolužáky byli například Karl von Kirchbach auf Lauterbach či Arthur Giesl von Gieslingen). V roce 1875 byl povýšen do hodnosti poručíka a nastoupil službu v dragounském pluku č.1 (Dragonerregiment Kaiser Franz Nr.1) s umístěním ve městě Brüx.[1] V letech 1877-78 navštěvoval důstojnickou školu v Pardubicích a v letech 1878-80 vojenskou školu ve Vídni. Následně byl povýšen do hodnosti nadporučíka. Po různých štábních funkcích byl převelen k Hulánskému pluku č.2 (Ulanenregiment Fürst zu Schwarzenberg Nr.2) v Tarnově.
Poté se stal učitelem na vojenské akademii. V roce 1897 byl povýšen na plukovníka a přidělen ke štábu XI. sboru. Ve stejném roce byl navíc povýšen také ve šlechtických vrstvách. Jeho bezdětný strýc c.k. hejtman I. třídy Josef svobodný pán Baltin na něj přenesl jméno, erb a titul. Od té doby mohl Karl používat titul svobodný pán[2]. V roce 1903 se stal generálmajorem a velitelem 32. pěší divize v Nagyszeben. Rok 1907 znamenal pro Karla další povýšení, tentokrát do hodnosti polního podmaršálka, navíc byl jmenován velitelem 4. pěší divize v Brně. Po vypuknutí první světové války byl povýšen na generála jezdectva a získal velení nad jedním armádním sborem, který byl podle něj pojmenován Pflanzer-Baltin. Následně byl převelen na východní frontu, kde dokázal zastavit nápor Rusů. V únoru 1915 se mu za pomoci německých sil povedlo vytlačit Rusy z Černovic a později také přinutil jednotky ruského generála Brusilova k útěku. (Za tyto úspěchy byl v roce 1918 oceněn Vojenským řádem Marie Terezie v hodnosti komandér.) Následně se účastnil úspěšné bitvy u Gorlice. Po této bitvě byla z Karlových jednotek zformována 7. armáda.
V následujícím roce byl povýšen do hodnosti generálplukovníka. Jedním z jeho prvních neúspěchů byla účast při takzvané Brusilovově ofenzívě. Rusům se při této akci podařilo zatlačit 7. armádu zpátky a opět dobýt Černovice. Kvůli následným konfliktům s důstojnickým sborem požadal na doporučení arcivévody Fridricha o uvolnění ze služby. V listopadu 1916 opustil armádu a odešel do důchodu.[1] Nicméně, po nástupu císaře Karla I. (1917) byl opět povolán do služby. Byl jmenován generálním inspektorem pěších jednotek. 3. července 1918 pak převzal velení nad Armádní skupinou Albánie (Heeresgruppe Albanien).
Po skončení války odešel z armády a usadil se ve Vídni. Zemřel 8. dubna 1925 a je pochován na hřbitovu ve vídeňské čtvrti Hietzing.
Rodina
Byl synem c.k. generálního auditora Wilhelma Pflanzera, který byl v roce 26. října 1879 na základě majestátu císaře Františka Josefa I. povýšen do šlechtického stavu a obdržel čestný titul Edler von.[2]
Oženil se s Hedwigou Feger de Mercyfalva et Temes-Zsadany, se kterou měl dva syny. Arthura von Pflanzer-Baltin (23. května 1888 - 12. dubna 1963) a Erwina von Pflanzer Baltin (1893–1915). Oba se stali důstojníky kavalerie. Arthur byl bezdětný a Erwin padl v boji.[3]
Vyznamenání
- 1894 - Vojenský záslužný kříž
- 1901 – Řád železné koruny III. třídy
- 1909 – Císařský rakouský řád Leopoldův - rytíř
- 1914 – Císařský rakouský řád Leopoldův - I. třídy
- 1915 – Vojenský řád Marie Terezie
- 1915 – Železný kříž II. třídy
- 1915 - Železný kříž I. třídy
- 1916 - Vojensky záslužný kříž I. třídy
- 1918 – Královský uherský řád sv. Štěpána
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl von Pflanzer-Baltin na německé Wikipedii.
- ↑ a b TURIK, Radoslav. Generálplukovník Karl Freiherr von Pflanzer-Baltin [online]. 2010-09-08 [cit. 2014-12-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b Erby-světová-válka-Pflanzer-Baltin
- ↑ Lokal-Nachrichten. — General der Kavallerie Freiherr von Pflanzer-Baltin.
