Karbid křemíku
Karbid křemíku (SiC) je sloučenina uhlíku a křemíku. Velmi vzácně se vyskytuje i v přírodě jako minerál moissanit. Je to jedna z mála známých sloučenin s čtyřnásobnou vazbou (sem patří ještě další dvouatomové karbidy, například karbid wolframu WC).
Vznik [editovat]
Karbid křemíku se připravuje reakcí uhlíku s křemíkem nebo oxidem křemičitým, případně reakcí oxidu uhelnatého s křemíkem nebo jeho oxidem:
- Si + C → SiC
- SiO2 + 3C → SiC + 2CO (při 2 000 °C)
- Si + 2CO → SiC + CO2
Vlastnosti a použití [editovat]
Vyznačuje se velkou tvrdostí (na Mohsově stupnici má hodnotu 9,5), používá se jako brusný materiál, při výrobě žáruvzdorných cihel, jako polovodič a někdy jako lacinější náhražka diamantu. Je ho možno použít také na umělou výrobu křemíku:
- SiO2 + 2SiC → 3Si + 2CO
Je znám i pod obchodním označením karborundum. Při 2 500 °C se rozkládá na plynný křemík a uhlík ve formě grafitu:
- SiC(s) → Si(g) + C(s)
Index lomu světla 2,65 až 2,69.
Související články [editovat]