Karbid křemíku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karbid křemíku

Karbid křemíku (SiC) je sloučenina uhlíku a křemíku. Velmi vzácně se vyskytuje i v přírodě jako minerál moissanit. Často se mylně uvádí, že se v této sloučenině vyskytuje čtyřnásobná vazba mezi atomy C a Si. Vazba je díky prostorové struktuře pevné látky tvořené tetraedry jednoduchá – samostatná molekula SiC neexistuje.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Karbid křemíku se připravuje reakcí uhlíku s křemíkem nebo oxidem křemičitým, případně reakcí oxidu uhelnatého s křemíkem nebo jeho oxidem:

  • Si + C → SiC
  • SiO2 + 3C → SiC + 2CO (při 2 000 °C)
  • Si + 2CO → SiC + CO2

Vlastnosti a použití[editovat | editovat zdroj]

Vyznačuje se velkou tvrdostí (na Mohsově stupnici má hodnotu 9,5), používá se jako brusný materiál, při výrobě žáruvzdorných cihel, jako polovodič a někdy jako lacinější náhražka diamantu. Je ho možno použít také na umělou výrobu křemíku:

SiO2 + 2SiC → 3Si + 2CO

Je znám i pod obchodním označením karborundum. Při 2 500 °C se rozkládá na plynný křemík a uhlík ve formě grafitu:

SiC(s) → Si(g) + C(s)

Index lomu světla 2,65 až 2,69.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Karbid křemíku ve Wikimedia Commons