Kabylie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Poloha regionu
Topografie Kabylie

Kabylie (v kabylštině: Tamurt n Leqbayel nebo Tamurt idurar) je kulturní region na severu Alžírska. Oblast je pojmenovaná podle etnika Kabylů, kteří zde žijí. Největším městem je Béjaïa a Kabylie se rozprostírá na ploše 44 000 km2. Kabýlie leží v pohoří Atlas, na okraji Středozemního moře. Kabylie pokrývá několik provincií Alžírska: celou Tizi Ouzou a Bejaia (Bgayet), většinu Bouira (Tubirett) a části Wilayas Bordj Bou Arreridj, Jijel, Boumerdes a Setif. Na území Kabylie se nacházejí také dva národní parky: Gouraya a Djurdjura.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Krajina v Kabylii.

Území Kabylie se táhne od pobřeží Středozemního moře asi 125 km do vnitrozemí. Kabylie je rozdělena na dvě části, první se jmenuje Djurdjura nebo Jurjura, či Velká Kabylie a leží na západě, druhá je Malá Kabylie a leží na východě území. Krajina Kabylie je jednou z nejnehostinnějších v celé severní Africe. Najdeme zde drsné hory s vrcholy až 2 000 m n. m. a izolovaná údolí. Větší část roku jsou mnohé oblasti kvůli špatnému počasí (dešti a sněhu) nedostupné.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Oblast je obydlena etnikem Kabylů, odtud její název. Je to druhý nejpočetnější berberský kmen: populace činí 4 milióny. Jméno Kabylové znamená „příslušník kmene“ (z arabského gabila). Kabylové jsou zejména zemědělci a chovatelé dobytka. Na Alžírsku usilují o autonomii, zejména kulturní a jazykovou. Mluví svým vlastním jazykem: Kabylštinou. Druhým nejpoužívanějším jazykem je francouzština. Arabštinu bojkotují.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

V letech 909-971 zde vládla dynastie Fátimovců založená ˤAbdullāhem al-Mahdī Billahem. Oblasti se tehdy říkalo Ifriqiya (dnešní Tunisko a východní Alžírsko). Po čase dobyla také Egypt a ztratila zájem o Maghreb, který nechala berberským zástupcům tzv. Zíríovcům. Ti vládli až do roku 1018 Zíríovci se brzy rozštěpili a jejich odnož tzv. Hammadité zůstali v Kabylii a celém Alžírsku. Hammadité rozvíjeli celou oblast, zakládali města jako např. Bejaia, jejich hlavní město, a Alžír.

V 16. století se oblast dostala pod nadvládu Osmanských Turků, kteří provedli několik vpádů a založili zde vojenské osady.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Kabylské ženy, 1886.

Francouzská kolonizace[editovat | editovat zdroj]

Celá oblast byla postupně kolonizována Francouzi od roku 1857, navzdory silnému odporu místních obyvatel vedenými vůdci jako např. Lalla Fatma nebo Soumer, až později Cheikh Mokranisovo povstání v roce 1871. V tomto období byla neposlušným kmenům zabrána půda a dána tzv. Pieds-noirs – chudým francouzským osadníků. V této době proběhlo také mnoho zatýkání a vyhoštění původních obyvatel Francouzi, hlavně do Nové Kaledonie. Kolonizace také urychlila migraci obyvatelstva do vnitrozemí Alžírska a mimo Alžírsko.

Alžírští imigranti ve Francii vytvořili první hnutí podporující nezávislost ve 20. letech 20. století. Messali Hadj, Imache Amar, Si Djilani a Belkacem Radjef myšlenku rychle šířili po celé Francii a Alžírsku ve 30. letech 20. století. Z hnutí vzešli bojovníci, kteří se stali zásadní pro boj o nezávislost Alžírska . Během války za nezávislost (1954-1962) byla Kabylie jednou z nejvíce zasažených oblastí, hlavně díky jejím přírodním podmínkám. Vyzbrojení revoluční Alžířané vedli odpor k francouzskému kolonialismu, National Liberation Front (FLN) zde rekrutovala několik historických vůdců, včetně Hocina AÏt Ahmeda, Abana Ramdena a Krima Belkacema.

Po získání nezávislosti Alžírska[editovat | editovat zdroj]

Napětí, které postupně vzrostlo mezi Kabyly a centrální vládou má několik důvodů. Začalo to v roce 1963, kdy se politická strana FFS vedena Hocinem Aït Ahmedem přela o moc se stranou FLN. V roce 1980 proběhlo v Kabylii několik demonstrací požadujících uznání kabylského (berberského) jazyka, této události se dnes říká Berber Spring.

Politika legitimace zesílila jako arabské hnutí v Alžírsku v 90. letech 20. století. V letech 1994-1995 nastal školní bojkot označovaný jako „strike of the school bag“. V červnu a červenci roku 1998 po atentátu spáchaném na zpěvákovi Matoubu Lounesovi a v době, kdy zevšeobecňující zákon o užívání arabského jazyka ve všech oblastech vešel v platnost, se v oblasti opět rozhořela nenávist a touha po samostatnosti. V následujících měsících po dubnu roku 2001 (nazvaného Black Spring) vypukly hlavní nepokoje, v té době vznikla také významná organizace Arouch - následovalo zabití mladého Kabyly Masinissa Guermaha alžírskou armádou. Nepokoje postupně ustaly po poskytnutí některých výhod ze strany prezidenta, Abdelazize Bouteflika.

Od 23. března 2007 hledá alžírská armáda v Kabýlii členy GSPC. Dokonce byly částečně uzavřeny dvě hlavní silnice mezi městy Bejada a Amizour a mezi El - Kseur a Bouira. Po bombardování Alžíru 11. dubna 2007 se hledání ještě zintenzivnilo. Také proto, že GSPC spolupracuje se sítí Al-Káida.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Kabylové se živí hlavně jako zemědělci, i když k tomu nemají vhodné přírodní podmínky. Pěstují obilí, vinnou révu, olivy a korkové duby. Dále mezi nimi najdeme řemeslníky. Nejrozšířenějšími jsou tapisérie a hrnčířství. Horské zemědělství pozvolna ustupuje místnímu průmyslu (textilní a agro-výživný).

Politika[editovat | editovat zdroj]

Berberská vlajka
  • V Kabylii dominují dvě hlavní politické strany. První z nich je FFS (The Front of Socialist Forces), kterou vede Hocin Aït Ahmed a druhou je RCD (The Rally for Culture and Democracy) vedena Saïdem Sadim. Obě strany jsou sekulární, berberské a alžírské.
  • Velice významnou politickou organizací je Arouch, která vznikla během tzv. Black spring v roce 2001, při kterém bylo zabito 126 Kabylců alžírskými vojáky. Arouch je organizace reprezentující alžírské berbery. Arouch je množné číslo od slova Arch, které v Kabylii znamená formu demokratického shromáždění. Organizace je podobně politicky zaměřena jako obě hlavní politické strany FFS a RCD. Cílem organizace je jazyková autonomie kabylštiny, šíření demokracie a sociálních práv.
  • Další organizací je MAK (The Movement for the Autonomy of Kabylie). Vznikla také během Black spring v roce 2001 s cílem bojovat za nezávislost Kabýlie.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]