Kabylové

Kabylové
Iqvayliyen

Populace
13 - 15 milionů (odhad)
Země s významnou populací
Kabylové na území Alžírska
Kabýlie (Alžírsko) 6 milionů (odhad) Jinde v Alžírsku 5 milionů (odhad) Francie 1 500 000 (odhad) Spojené státy americké 700 000 (odhad) Kanada 100 000 (odhad)
Jazyk(y)
kabylština
Náboženství
sunnitský islám, katolicismus, ateismus

Kabylové (Iqvaylen nebo Iqbayliyen v kabylštině) jsou berberský národ žijící v horských oblastech severovýchodního Alžírska. Oblast, kterou obývají se nazývá Kabýlie. Jejich název je odvozen z názvu hor v severním Alžírsku. Jméno Kabylové znamená „příslušník kmene“ (z arabského gabila ). Kabylové jsou zejména zemědělci a chovatelé dobytka. Na Alžírsku usilují o autonomii, zejména kulturní a jazykovou.

Jazyk

Hlavním užívaným jazykem je kabylština, používaná jak v soukromé, tak i ve veřejné sféře. Kabylové jsou pyšní na svůj jazyk a brání se používání alžírské arabštiny,kterou bojkotují. Druhým nejpoužívanějším jazykem je francouzština.

Náboženství

Hlavním a nejrozšířenějším náboženstvím mezi Kabyly je sunitský islám, ale najdeme mezi nimi i křesťany. Navzdory tomuto faktu, jsou hlavní berberské politické strany světské ( The Front of Socialist Forces; The Rally for Culture and Democracy). Tyto dvě strany mají společně 80% hlasů všech voličů v regionu.

Ekonomika

Kabylové se živí hlavně jako zemědělci, i když k tomu nemají vhodné přírodní podmínky. Pěstují obilí, vinnou révu, olivy a korkové duby. Dále mezi nimi najdeme řemeslníky. Nejrozšířenějšími jsou tapisérie a hrnčířství. Horské zemědělství pozvolna ustupuje místnímu průmyslu (textilní a agro-výživný).

Politika

• V Kabýlii dominují dvě hlavní politické strany. První z nich je FFS (The Front of Socialist Forces), kterou vede Hocin Aït Ahmed a druhou je RCD (The Rally for Culture and Democracy) vedena Saïdem Sadim. Obě strany jsou sekulární, berberské a alžírské.

• Velice významnou politickou organizací je Arouch, která vznikla během tzv. Black spring v roce 2001, při kterém bylo zabito 126 Kabylců alžírskými vojáky. Arouch je organizace reprezentující alžírské berbery. Arouch je množné číslo od slova Arch, které v Kabýlii znamená formu demokratického shromáždění. Organizace je podobně politicky zaměřena jako obě hlavní politické strany FFS a RCD. Cílem organizace je jazyková autonomie kabylštiny, šíření demokracie a sociálních práv.

• Další organizací je MAK (The Movement for the Autonomy of Kabylie). Vznikla také během Black spring v roce 2001 s cílem bojovat za nezávislost Kabýlie .

Historie

Středověk

V letech 909-971 n. l. zde vládla dynastie Fátimovců založená ˤAbdullāhem al-Mahdī Billahem. Oblasti se tehdy říkalo Ifriqiya (dnešní Tunisko a východní Alžírsko ). Po čase dobyla také Egypt a ztratila zájem o Maghreb, který nechala berberským zástupcům tzv. Zíríovcům. Ti vládli až do roku 1018 n. l. Zíríovci se brzy rozštěpili a jejich odnož tzv. Hammadité zůstali v Kabýlii a celém Alžírsku . Hammadité rozvíjeli celou oblast, zakládali města jako např. Bejaia, jejich hlavní město, a Alžír.

V 16. století se oblast dostala pod nadvládu Osmanských Turků, kteří provedli několik vpádů a založili zde vojenské osady.

Novověk

Francouzská kolonizace

Celá oblast byla postupně kolonizována Francouzi od roku 1857, navzdory silnému odporu místních obyvatel vedených vůdci jako např. Lalla Fatma nebo Soumer, až později Cheikh Mokranisovo povstání v roce 1871. V tomto období byla většina území zkonfiskována od neposlušných kmenů a dána tzv. Pieds-noirs – chudým francouzským osadníků. V této době proběhlo také mnoho zatýkání a vyhoštění původních obyvatel Francouzi, hlavně do Nové Kaledonie. Kolonizace také urychlila migraci obyvatelstva do vnitrozemí Alžírska .

Alžírští imigranté ve Francii vytvořili první stranu podporující nezávislost ve 20. letech 20. Století. Messali Hadj, Imache Amar, Si Djilani a Belkacem Radjef myšlenku rychle šířili po celé Francii a Alžírska v 30.letech 20. století a aktivně rozvíjeli bojovníky, kteří se stali zásadními pro boj o nezávislost Alžírska . Během války za nezávislost (1954-1962) byla Kabýlie jednou z nejvíce zasažených oblastí, hlavně díky jejím přírodním podmínkám. Vyzbrojení revoluční Alžířané vedli odpor k francouzskému kolonialismu, National Liberation Front (FLN) rekrutovala několik historických vůdců, včetně Hocina AÏt Ahmeda, Abana Ramdena a Krima Belkacema.

Po získání nezávislosti Alžírska

Napětí mezi Kabyly a centrální vládou má několik důvodů. Začalo v roce 1963, kdy se politická strana FFS vedena Hocinem Aït Ahmedem přela o moc se stranou FLN. V roce 1980 proběhlo v Kabýlii několik demonstrací požadujících uznání kabylského jazyka. Této události se dnes říká Berberské jaro, její název byl skutečně inspirován Pražským jarem. Politika legitimace zesílila jako arabské hnutí v Alžírsku v 90. letech 20. století. V letech 1994-1995 nastal školní bojkot označovaný jako „strike of the school bag“. V červnu a červenci roku 1998 po atentátu spáchaném na zpěvákovi Matoubu Lounesovi a v době, kdy zevšeobecňující zákon o užívání arabského jazyka ve všech oblastech vešel v platnost, se v oblasti opět rozhořela nenávist a touha po samostatnosti. V následujících měsících po dubnu roku 2001 (nazvaného Black Spring), hlavní nepokoje – společně s nově vzniklou organizací Arouch - následovalo zabití mladého Kabyly Masinissa Guermaha alžírskou armádou, a postupně ustalo po zesílení některých výhod ze strany prezidenta, Abdelazize Bouteflika.

Zdroje

• Kabyle people - anglická Wikipedie
• KOVÁŘ, M.: AFRIKA A ARABSKÝ POLOOSTROV - POLITICKOHISTORICKÉ PROBLÉMY, 2004; dostupné z: seminarky.cz
• Kabylia.info
• Ethnologue.com

Související články

• Kabýlie
• Alžírsko