Kabylové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kabylové
Iqvayliyen
Kabyle women.jpgAzem.jpg Zinedine Zidane 2008.jpg
Populace
13 - 15 milionů (odhad) [zdroj?]
Země s významnou populací
Kabyle-speaking-map.jpg      Kabylové na území Alžírska
Blue and yellow flag.svg Kabýlie (Alžírsko) 6 milionů (odhad)
Jinde v Alžírsko Alžírsku 5 milionů (odhad)
Francie Francie 1 500 000 (odhad)
USA Spojené státy americké 700 000 (odhad)
Kanada Kanada 100 000 (odhad)
Jazyk(y)

kabylština

Náboženství

sunnitský islám, katolicismus, ateismus

Kabylové (Iqvaylen nebo Iqbayliyen v kabylštině) jsou berberský národ žijící v horských oblastech severovýchodního Alžírska. Oblast, kterou obývají se nazývá Kabýlie. Jejich název je odvozen z názvu hor v severním Alžírsku. Jméno Kabylové znamená „příslušník kmene“ (z arabského gabila). Kabylové jsou zejména zemědělci a chovatelé dobytka. Na Alžírsku usilují o autonomii, zejména kulturní a jazykovou.

Jazyk[editovat | editovat zdroj]

Hlavním užívaným jazykem je kabylština, používaná jak v soukromé, tak i ve veřejné sféře. Kabylové jsou pyšní na svůj jazyk a brání se používání alžírské arabštiny, kterou bojkotují. Druhým nejpoužívanějším jazykem je francouzština.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Hlavním a nejrozšířenějším náboženstvím mezi Kabyly je sunitský islám, ale najdeme mezi nimi i křesťany. Navzdory tomuto faktu, jsou hlavní berberské politické strany světské (The Front of Socialist Forces; The Rally for Culture and Democracy). Tyto dvě strany mají společně 80% hlasů všech voličů v regionu.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Kabylové se živí hlavně jako zemědělci, i když k tomu nemají vhodné přírodní podmínky. Pěstují obilí, vinnou révu, olivy a korkové duby. Dále mezi nimi najdeme řemeslníky. Nejrozšířenějšími jsou tapisérie a hrnčířství. Horské zemědělství pozvolna ustupuje místnímu průmyslu (textilní a agro-výživný).

Politika[editovat | editovat zdroj]

  • V Kabýlii dominují dvě hlavní politické strany. První z nich je FFS (The Front of Socialist Forces), kterou vede Hocin Aït Ahmed a druhou je RCD (The Rally for Culture and Democracy) vedena Saïdem Sadim. Obě strany jsou sekulární, berberské a alžírské.
  • Velice významnou politickou organizací je Arouch, která vznikla během tzv. Black spring v roce 2001, při kterém bylo zabito 126 Kabylů alžírskými vojáky. Arouch je organizace reprezentující alžírské berbery. Arouch je množné číslo od slova Arch, které v Kabýlii znamená formu demokratického shromáždění. Organizace je podobně politicky zaměřena jako obě hlavní politické strany FFS a RCD. Cílem organizace je jazyková autonomie kabylštiny, šíření demokracie a sociálních práv.
  • Další organizací je MAK (The Movement for the Autonomy of Kabylie). Vznikla také během Black spring v roce 2001 s cílem bojovat za nezávislost Kabýlie .

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

V letech 909-971 n. l. zde vládla dynastie Fátimovců založená ˤAbdullāhem al-Mahdī Billahem. Oblasti se tehdy říkalo Ifriqiya (dnešní Tunisko a východní Alžírsko ). Po čase dobyla také Egypt a ztratila zájem o Maghreb, který nechala berberským zástupcům tzv. Zíríovcům. Ti vládli až do roku 1018 n. l. Zíríovci se brzy rozštěpili a jejich odnož tzv. Hammadité zůstali v Kabýlii a celém Alžírsku. Hammadité rozvíjeli celou oblast, zakládali města jako např. Bejaia, jejich hlavní město, a Alžír.

V 16. století se oblast dostala pod nadvládu Osmanských Turků, kteří provedli několik vpádů a založili zde vojenské osady.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Francouzská kolonizace[editovat | editovat zdroj]

Celá oblast byla postupně kolonizována Francouzi od roku 1857, navzdory silnému odporu místních obyvatel vedených vůdci jako např. Lalla Fatma n'Soumer, až později Cheikh Mokranisovo povstání v roce 1871. V tomto období byla většina území zkonfiskována od neposlušných kmenů a dána Pieds-noirs – chudým francouzským osadníkům. V této době proběhlo také mnoho zatýkání a vyhoštění původních obyvatel Francouzi, hlavně do Nové Kaledonie. Kolonizace také urychlila migraci obyvatelstva do vnitrozemí Alžírska .

Alžírští imigranté ve Francii vytvořili první stranu podporující nezávislost ve 20. letech 20. Století. Messali Hadj, Imache Amar, Si Djilani a Belkacem Radjef myšlenku rychle šířili po celé Francii a Alžírska v 30.letech 20. století a aktivně rozvíjeli bojovníky, kteří se stali zásadními pro boj o nezávislost Alžírska . Během války za nezávislost (1954-1962) byla Kabýlie jednou z nejvíce zasažených oblastí, hlavně díky jejím přírodním podmínkám. Vyzbrojení revoluční Alžířané vedli odpor k francouzskému kolonialismu, National Liberation Front (FLN) rekrutovala několik historických vůdců, včetně Hocina AÏt Ahmeda, Abana Ramdena a Krima Belkacema.

Po získání nezávislosti Alžírska[editovat | editovat zdroj]

Napětí mezi Kabyly a centrální vládou má několik důvodů. Začalo v roce 1963, kdy se politická strana FFS vedena Hocinem Aït Ahmedem přela o moc se stranou FLN. V roce 1980 proběhlo v Kabýlii několik demonstrací požadujících uznání kabylského jazyka. Této události se dnes říká Berberské jaro, její název byl skutečně inspirován Pražským jarem. Politika legitimace zesílila jako arabské hnutí v Alžírsku v 90. letech 20. století. V letech 1994-1995 nastal školní bojkot označovaný jako „strike of the school bag“. V červnu a červenci roku 1998 po atentátu spáchaném na zpěvákovi Matoubu Lounesovi a v době, kdy zevšeobecňující zákon o užívání arabského jazyka ve všech oblastech vešel v platnost, se v oblasti opět rozhořela nenávist a touha po samostatnosti. V následujících měsících po dubnu roku 2001 (nazvaného Black Spring), hlavní nepokoje – společně s nově vzniklou organizací Arouch - následovalo zabití mladého Kabyly Masinissa Guermaha alžírskou armádou, a postupně ustalo po zesílení některých výhod ze strany prezidenta Abdelazize Bouteflika.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]