Kabylové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kabylové
Iqvayliyen
Populace
13–15 milionů (odhad) [zdroj?]
Země s významnou populací
     Kabylové na území Alžírska
Kabylie (Alžírsko)6 milionů (odhad)
Jinde v Alžírsko Alžírsku5 milionů (odhad)
FrancieFrancie Francie1 500 000 (odhad)
USA Spojené státy americké700 000 (odhad)
KanadaKanada Kanada100 000 (odhad)
Jazyk(y)
kabylština
Náboženství
sunnitský islám, katolicismus, ateismus

Kabylové (Iqvaylen nebo Iqbayliyen v kabylštině) jsou berberský národ žijící v horských oblastech severovýchodního Alžírska. Oblast, kterou obývají, se nazývá Kabylie. Jejich název je odvozen z názvu hor v severním Alžírsku. Jméno Kabylové znamená „příslušník kmene“ (z arabského gabila). Kabylové jsou zejména zemědělci a chovatelé dobytka. Na Alžírsku usilují o autonomii, zejména kulturní a jazykovou.

Jazyk[editovat | editovat zdroj]

Hlavním užívaným jazykem je kabylština, používaná jak v soukromé, tak i ve veřejné sféře. Kabylové jsou pyšní na svůj jazyk a brání se používání alžírské arabštiny, kterou bojkotují. Druhým nejpoužívanějším jazykem je francouzština.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Hlavním a nejrozšířenějším náboženstvím mezi Kabyly je sunitský islám, ale najdeme mezi nimi i křesťany. Navzdory tomuto faktu, jsou hlavní berberské politické strany světské (Fronta socialistických sil – FFS; Shromáždění za kulturu a demokracii – RCD). Tyto dvě strany mají společně 80 % hlasů všech voličů v regionu.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Kabylové se živí hlavně jako zemědělci, i když k tomu nemají vhodné přírodní podmínky. Pěstují obilí, vinnou révu, olivy a korkové duby. Dále mezi nimi najdeme řemeslníky. Nejrozšířenějšími jsou tapisérie a hrnčířství. Horské zemědělství pozvolna ustupuje místnímu průmyslu (textilní a potravinářský).

Politika[editovat | editovat zdroj]

  • V Kabylii dominují dvě hlavní politické strany. První z nich je FFS (Front des Forces Socialistes), kterou vedl do roku 2009 Hocin Aït Ahmed, a druhou je RCD (Rassemblement pour la Culture et la Démocratie) vedená do roku 2012 Saïdem Sadim. Obě strany jsou sekulární, berberské a alžírské.
  • Významnou politickou organizací je Arouch, která vznikla během tzv. Černého jara v roce 2001, při kterém bylo zabito 126 Kabylů alžírskými vojáky. Arouch je organizace reprezentující alžírské Berbery. Arouch je množné číslo od slova Arch, které v Kabylii znamená formu demokratického shromáždění. Organizace je podobně politicky zaměřena jako obě hlavní politické strany FFS a RCD. Cílem organizace je jazyková autonomie kabylštiny, šíření demokracie a sociálních práv.
  • Další organizací je MAK (Mouvement pour l’autodétermination de la Kabylie). Vznikla také během Černého jara v roce 2001 s cílem bojovat za nezávislost Kabylie .

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

V letech 909971 zde vládla dynastie Fátimovců založená Abdulláhem al-Mahdí Billahem. Oblasti se tehdy říkalo Ifríkija (dnešní Tunisko a východní Alžírsko). Po čase Fátimovci dobyli také Egypt a ztratili zájem o Maghreb, který nechali berberským zástupcům Zíríovcům. Ti zde vládli až do roku 1018. Zíríovci se brzy rozštěpili a jejich odnož Hammadité zůstali v Kabylii a celém Alžírsku. Hammadité rozvíjeli celou oblast, zakládali města jako kupříkladu Bidžája, jejich hlavní město, a Alžír.

V 16. století se oblast dostala pod nadvládu osmanských Turků, kteří provedli několik vpádů a založili zde vojenské osady.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Francouzská kolonizace[editovat | editovat zdroj]

Celá oblast byla postupně kolonizována Francouzi od roku 1857, navzdory silnému odporu místních obyvatel vedených vůdci jako kupříkladu Lalla Fatma N'Soumer, který pokračoval v odporu až do Mokráního povstání v roce 1871. V tomto období byla většina území zkonfiskována od vzpurných kmenů a předána Pieds-noirs – chudým francouzským osadníkům. V této době proběhlo také mnoho zatýkání a vyhoštění původních obyvatel Francouzi, hlavně do Nové Kaledonie. Kolonizace také urychlila migraci obyvatelstva do vnitrozemí Alžírska .

Alžírští imigranté ve Francii vytvořili první stranu podporující nezávislost ve 20. letech 20. století. Messali Hadj, Imache Amar, Si Djilani a Belkacem Radjef myšlenku rychle šířili po celé Francii a Alžírsku v 30. letech 20. století a aktivně motivovali bojovníky, kteří se stali zásadními pro boj o nezávislost Alžírska . Během války za nezávislost (1954–1962) byla Kabylie jednou z nejvíce zasažených oblastí, hlavně díky jejím přírodním podmínkám. Revoluční Alžířané vedli ozbrojený odpor proti francouzskému kolonialismu, z Fronty národního osvobození (FLN) vzešlo několik historických vůdců, včetně Hocina AÏt Ahmeda, Abana Ramdena a Krima Belkacema.

Po získání nezávislosti Alžírska[editovat | editovat zdroj]

Napětí mezi Kabyly a centrální vládou má několik důvodů. Začalo v roce 1963, kdy se politická strana FFS vedena Hocinem Aït Ahmedem přetahovala o moc se stranou FLN. V roce 1980 proběhlo v Kabylii několik demonstrací požadujících uznání kabylského jazyka. Této události se dnes říká Berberské jaro, její název byl ve skutečnosti inspirován Pražským jarem. Politika legitimace zesílila jako arabské hnutí v Alžírsku v 90. letech 20. století. V letech 1994–1995 nastal školní bojkot označovaný jako „stávka školní brašny“. V červnu a červenci roku 1998 po atentátu spáchaném na zpěvákovi Matoubu Lounèsovi a v době, kdy zevšeobecňující zákon o užívání arabského jazyka ve všech oblastech vešel v platnost, se v oblasti opět rozhořela nenávist a touha po samostatnosti. V následujících měsících po dubnu roku 2001 (nazvaného Černé jaro), hlavní nepokoje – společně s nově vzniklou organizací Arouch – následovalo zabití mladého Kabyly Masinissa Guermaha alžírskou armádou, a postupně ustalo po zesílení některých výhod ze strany prezidenta Abdelazíze Boutefliky.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOVÁŘ, M.: AFRIKA A ARABSKÝ POLOOSTROV - POLITICKOHISTORICKÉ PROBLÉMY, 2004; dostupné z: seminarky.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]