Josef Rovenský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Josef Rovenský (17. dubna 1894, Praha5. listopadu 1937, Praha) byl český filmový režisér.

Začátky[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec vedl pohřební ústav. Po neúspěšných studiích odešel k divadlu. Začínal jako herec u různých kočovných hereckých společností, než získal stálé angažmá, nejdříve v divadle v Plzni. Odtud později odešel do Prahy, kde vystřídal několik kabaretů jako byla Červená sedma, Rokoko nebo Revoluční scéna.

Filmový herec[editovat | editovat zdroj]

K filmu se dostal nejdříve jako herec, účinkoval ve filmech, které točil Karel Lamač. To mu otevřelo cestu do zahraničí a filmoval kupř. v Německu. Role měl především komediální, jako např. Antoušek Pižla ve snímku Švejk v civilu nebo Špekin v Revizorovi. Později následovala dramatická role vraha Prokůpka v Tonce Šibenici.

Režisér[editovat | editovat zdroj]

Velký přínos pro československou kinematografii představoval jeho režijní styl, který se odlišoval od stylu Gustava Machatého. Jeho prvními filmy byly Komediantka a Děti osudu, scenáristou byl Václav Wassermann. Naplno se realizoval až s příchodem zvukového filmu. Jeho styl je jaksi prostý, tradiční. Spolupracoval s kameramany "básníky" jako byl Karel Degle či Jan Stallich.

Filmy Řeka a Maryša[editovat | editovat zdroj]

V roce 1933 realizoval lyrický příběh o milostné lásce Řeka, o prvním vzplanutí situovaný do krajiny Posázaví, malebnost, síla přírody, jako určujícího elementu života, romantika, laskavý děj. Film se dočkal dobrého ohlasu na II. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách a distribuce do zhruba 30 zemí. Poté stvořil snímky, které nezískaly příliš kladný ohlas. Na úspěch s Řekou se mu podařilo navázat až filmem Maryša.

V roce 1935 natočil na Slovácku v obci Vlčnov psychologické dílo Maryša, který plánoval jako první barevný snímek. Později, po prvních verzích, kvůli nekvalitnímu výsledku od záměru ustoupil. Dočkal se kritiky k nepříliš citlivému přístupu k předloze, ale vesměs bylo jeho pojetí a přepracování bráno kladně. Získal příznivý ohlas na IV. MFF v Benátkách a obdržel cenu za režii. Další cenu získala Jiřina Štěpničková za roli Maryši.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 19301945, Orbis, Praha, 1966, str. 14, 16–7, 19, 21–2, 32, 37, 43, 60, 85, 92, 99, 104, 126, 128–9, 146, 164, 175, 198, 228, foto 4, 12, 15, 18, 23, 26, 29, 53, 66, 89, 90, 324

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]