Přeskočit na obsah

Josef Antonín Plánický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Antonín Plánický
Základní informace
Narození27. listopadu 1691
Manětín
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí17. září 1732 (ve věku 40 let)
Freising
Bavorské kurfiřtství
Žánryduchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, zpěvák a dirigent
Nástrojehlas
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Antonín Plánický (27. listopadu 1691 Manětín[1]17. září 1732 Freising) byl český zpěvák a hudební skladatel.

Byl synem manětínského kantora a varhaníka Jaroslava Plánického. Základní hudební vzdělání získal v rodině. Studoval patrně na některé z jezuitských škol. V roce 1715 se stal vychovatelem v rodině Václava Josefa Lažanského a jeho manželky Marie Gabriely Černínové z Chudenic na zámku v Manětíně.

Po pěti letech požádal o propuštění ze služby a vystřídal zaměstnání na několika místech v Čechách, na Moravě a v Rakousku. Roku 1720 se objevuje již s rodinou v hornobavorském Freisingu a na přímluvu kanovníka Phillipa Franze Lindmayera se stal tenoristou v biskupské kapele. Jeho povinností byla i hra v instrumentálních souborech a hudební výuka chlapců v semináři. Tady zkomponoval své nejslavnější a vlastně jediné v úplnosti dochované dílo, sbírku dvanácti duchovních árií Opella ecclesiastica.

V roce 1724 byl rovněž pověřen napsat slavnostní operu k oslavám tisíciletého jubilea biskupství: Zelus divi Corbiniani Ecclesiae Frisigensis Fundamentum. Ta byla s úspěchem provedena, ale do dnešních dnů se nedochovala. Rovněž je známo, že zkomponoval četné litanie, moteta, Te Deum, Rekviem, ale i zábavnou společenskou hudbu zvanou musica navalis pro pražské vyjížďky po Vltavě. Nic z toho se však nedochovalo. Biskupská rezidence byla zrušena a její archiv byl rozebrán.

Opella ecclesiastica seu Ariae duodecim nova idea excornatae, sbírka dvanácti duchovních kantát (1723).

Sbírka obsahuje 7 sopránových, 3 altové a 2 basové árie s doprovodem varhan nebo cembala, dvojích houslí, violoncella nebo violy, sólových houslí nebo hoboje. Pozoruhodné je, že ač skladatel sám byl tenor, sbírka neobsahuje žádnou árii pro tento hlas.

Jednotlivé části:

  1. De amore erga deum. Sonata, Recitativo, Aria – Allegro (soprán)
  2. De communione. Recitativo, Aria – Tarde et affectuose (soprán)
  3. De confessore. Recitativo Aria – Vivace (alt)
  4. De tempore. Sonata, Recitativo, Aria – Vivace (bas)
  5. De venerabili sacramento. Sonata, Recitativo, Aria – Tarde e con affetto (soprán)
  6. De tempore. Recitativo, Aria – Andante (soprán)
  7. De ss. Martyribus. Recitativo, Aria – Vivace (alt)
  8. De omni tempore. Recitativo, Aria – Presto assai (bas)
  9. De beata virgine Maria. Sonata, Recitativo, Aria – Andante (soprán)
  10. De virgine et martyre. Recitativo, Aria – Allegro (alt)
  11. De sacratissima eucharistia Sonatella, Recitativo, Aria – Andante (soprán)
  12. Funebris. Sonata, Recitativo, Aria – Tarde (soprán)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]