Johann Palisa
Johann Palisa (6. prosince 1848 Opava – 2. května 1925 Vídeň) byl česko-rakouský astronom.
[editovat] Život
Palisa vešel ve známost díky objevení 122 planetek a také díky vydání hvězdných map. Svou astronomickou činnost zahájil v roce 1872 jako vedoucí hvězdárny v Pule. Přestože tam měl k dispozici pouze patnácticentimetrový refraktor, dokázal brzy objevit své první planetky. Palisa byl první astronom, kterému se podařilo objevit více než 50 planetek.
Na rozdíl od jiných badatelů mu však více záleželo na zajištění a spolehlivém určení dráhy nově nalezených nebeských těles, neboť mnoho z nich bylo ztraceno ještě předtím, než se podařilo zjistit parametry oběžné dráhy.
V roce 1880 se Palisa vzdal vedoucího místa v Pule a přijal místo prvního adjunkta na Vídeňské univerzitní hvězdárně, kde se nacházel 68centimetrový refraktor, tehdy největší na světě. Zde Palisa lokalizoval hlavní pás planetek – ve kterém obíhá většina planetek – ve 2,2 až 3,6 astronomických jednotkách a našel několik drah sahajících až k Marsu.
Společně s Maxem Wolfem v Heidelbergu vytvořil mimo jiné první hvězdný atlas pro hledání a identifikaci, ale také pro potřeby astrofyziky. Později vznikly fotografické Wolf-Palisovy hvězdné mapy na 210 listech.
Palisa zkoumal i Měsíc a Slunce, např. na expedici v roce 1883 za zatměním Slunce na Tahiti, a zabýval se též hledáním hypotetické planety Vulcanus, která se měla nacházet v blízkosti Slunce. Editoval dva hvězdné katalogy se 4700 přesnými polohami hvězd, které se staly důležitým základem pro zajištění drah, za což obdržel v roce 1906 cenu Pařížské akademie.
První Palisou objevená planetka nese jméno (136) Austria (latinský název Rakouska) a je to také vůbec první planetka objevená z území tehdejšího Rakouska-Uherska. Názvy planetek (255) Oppavia (latinský název Opavy) a (257) Silesia (latinský název Slezska) odkazují na Palisovo rodiště.
Dvě z Palisových planetek byly navštíveny kosmickými sondami: (253) Mathilde sondou NEAR roku 1997 a (243) Ida sondou Galileo v roce 1993.
