Jindřich Mladík
| Jindřich Mladík | |
|---|---|
 | |
| Narození | 28. února 1155 Londýn |
| Úmrtí | 11. června 1183 (ve věku 28 let) Lot |
| Pohřben | Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Rouenu |
| Potomci | William of France and the England |
| Otec | Jindřich II. Plantagenet |
| Matka | Eleonora Akvitánská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| otec | Jindřich II. Plantagenet |
|---|---|
| matka | Eleonora Akvitánská |
| manželka | Markéta Francouzská |
| syn | Vilém |
Jindřich Mladík (anglicky Henry the Young King, 28. února 1155 – 11. června 1183) byl druhý z pěti synů anglického krále Jindřicha II. Plantageneta a jeho manželky Eleonory Akvitánské. Ještě za života svého otce, v roce 1170, byl korunován králem Anglie a v letech 1170-1183 byl králem a spoluvládcem. Vládl však jen formálně, skutečnou moc v zemi držel ve svých rukou i nadále Jindřich II. Právě spory o moc byly příčinou několika ozbrojených konfliktů mezi vojsky obou spoluvladařů.
Uspěchaná korunovace a její následky
Na výchovu Jindřicha Mladíka dohlížel arcibiskup z Canterbury Thomas Becket. Po smrti staršího bratra Viléma († 1156) se stal z Jindřicha následník trůnu. Ještě za otcova života byl patnáctiletý Jindřich Mladík 14. června 1170 korunován arcibiskupem z Yorku na krále Anglie. Oficiálně se tak stal otcovým spoluvladařem otce v Anglii a Akvitánii. Reálnou moc v obou zemích si ale "starý" král podržel jen pro sebe a Jindřich Mladík byl spoluvládcem jen formálně. S tímto stavem se mladý král samozřejmě nehodlal smířit a tak již roku 1173 proti svému otci povstal.
| „ | ...tři Jindřichovi synové, prvorozený Jindřich, Richard z Poitou a Geoffrey z Bretaně se proti svému otci vzbouřili a spojili se s francouzským králem Ludvíkem. To králi přidělalo starosti, jaké do té doby nepoznal, a jeho synové mu pak působili bolest až do poslední chvíle jeho života... | “ |
| — Gerald z Walesu[1] | ||
Povstalecké vojsko Jindřicha Mladíka se spojilo s francouzským králem Ludvíkem VII., skotským králem Vilémem Lvem a z hrabaty z Flander, z Blois a z Boulogne. Povstání trvalo 18 měsíců a bylo Jindřichem II. potlačeno. Jindřich Mladík porážku uznal, se svým otcem se usmířil, ale ten mu za trest odebral spoluvládu nad Akvitánií. Zajímavostí, spjatou s tímto obdobím je, že v průběhu povstání byl Jindřich Mladík pasován svým nejvěrnějším přítelem, Vilémem le Maréchal, na rytíře. Rytíř Vilém le Maréchal tak povýšil svého pána a krále do rytířského stavu.
Manželství
Jindřich byl od roku 1160 zasnoubený s Markétou, dcerou francouzského krále Ludvíka VII. Markéta přinesla svým sňatkem věno v podobě strategicky důležitého hrabství Vexin, které leželo mezi Normandií (která patřila Plantagenetům) a mezi Ile-de-France, výsostným územím francouzských králů. Korunovace páru se konala 27. srpna 1172 v katedrále ve Winchesteru. V roce 1177 se Jindřichovi a Markétě narodil syn Vilém, který brzy po porodu zemřel. Do té doby spokojené manželství se začalo hroutit. Důvodem byla zřejmě i Markétina neplodnost. V roce 1182 se u dvora začala šířit pomluva, že jeho nejlepší přítel, Vilém le Maréchal, má milenecký poměr s Markétou. Jindřich pomluvám uvěřil a Markétu ode dvora vyhnal zpět do její rodné Francie. Vilém le Maréchal odešel sám.
Závěr života
V roce 1180 se Jindřich Mladík opět nepohodl se svým otcem a uprchl do Francie na dvůr krále Ludvíka VII. (téhož roku Ludvík zemřel a na trůnu se dostal následník Filip II. August).
Poté Jindřich vyplenil klášter v Grandmontu, donutil limogské měšťany k půjčce dvou set čtyřiceti tisíc denárů a zmocnil se téže sumy z pokladnice kláštera sv. Martiala.[2] V průběhu tohoto dalšího povstání proti otci, Jindřich Mladík 11. července 1183 náhle zemřel na zámku Martel na následky úplavice. U jeho smrtelného lože stál omilostněný Vilém le Maréchal a Jindřich Mladík doufal, že se stačí usmířit i se svým otcem. To se mu však již nepodařilo. Dle současníků měla být horečka trestem za prodej meče Karla Velikého z kostela v Rocamadouru.[3]
| „ | Ten král nad křesťany, co jsou, čněl krásou ve své mladosti, upřímností i odvahou, byl jak fontána štědrosti... | “ |
| — Bertran de Born[4] | ||
Jindřich Mladík byl za svého života znám jako znamenitý turnajový rytíř a se svou rytířskou družinou, vedenou Vilémem le Maréchalem, v letech 1175-1182 nevynechal snad jediný turnajový zápas ve Francii. Jindřichovy slavné činy opěvovali trubadúři a on byl považován za rytíře, který dostál všem rytířským ctnostem. Byl pochován v katedrále sv. Juliána v Le Mans a později byly jeho ostatky přesunuty do katedrály Nanebevzetí Panny Marie v Rouenu.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henryk Młody Król na polské Wikipedii.
- ↑ Z WALESU, Gerald. Putování Walesem/Popis Walesu. Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0102-7. S. 44. Dále jen Putování Walesem.
- ↑ DUBY, Georges. Neděle u Bouvines 27. července 1214. Praha: Argo, 1996. ISBN 80-7203-164-3. S. 94.
- ↑ KOVAŘÍK, Jiří. Meč a kříž. Praha: Mladá fronta, 2005.
- ↑ KOVAŘÍK, Jiří. Meč a kříž. Praha: Mladá fronta, 2005.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Mladík na Wikimedia Commons - Jindřichova tumba v katedrále Notre-Dame v Rouenu
- Boční pohled na Jindřichovu tumbu
