Matylda Skotská
| Matylda Skotská | ||
|---|---|---|
| královna Anglie | ||
 |
||
| Matylda Skotská, (středověká iluminace) | ||
| Doba vlády | 1100 – 1118 | |
| Narození | asi 1080 | |
| Úmrtí | 1. května 1118 (asi 38 let) | |
| Westminster, Anglie | ||
| Pochována | Westminsterské opatství | |
| Předchůdce | Matylda Flanderská | |
| Následník | Adeliza z Lovaně | |
| Manžel(é) | Jindřich I. Anglický | |
| Potomci | Eufémie, Matylda Anglická, Vilém Aetheling | |
| Dynastie | Dunkeldové | |
| Otec | Malcolm III. Skotský | |
| Matka | Markéta Skotská | |
Matylda Skotská (1080? - 1. května 1118 ve Westminsteru), původním jménem Edita, byla anglickou královnou.
Obsah |
Život [editovat]
Edita byla dcerou skotského krále Malcolma III. a jeho manželky Markéty Skotské, od šesti let byla vychovávaná v klášteře Romsey pod dohledem své tety Kristýny, která zde byla abatyší.
11. listopadu 1100 se Edita provdala za anglického krále Jindřicha I. a přijala normanské jméno Matylda. Před svatbou ovšem muselo být veřejně prokázáno, že nevěsta nesložila řeholní sliby, jak si to snad přála její teta [1].
Svému manželovi porodila tři nebo čtyři děti – mezi nimi syna Viléma Aethelinga, jenž zahynul 25. listopadu 1120 při ztroskotání lodi White Ship.
Dcera Matylda se stala jakožto manželka císaře Jindřicha V. římskou císařovnou a po manželově smrti se jako dědička Anglie provdala za Geoffreye z Anjou. Jejich prvorozený syn Jindřich usedl na anglický trůn jako první představitel dynastie Plantagenetů.
Královna Matylda doprovázela svého muže na cestách po Anglii a pravděpodobně i na tažení do Normandie v letech 1106-1107, během králových nepřítomností pak přebírala úlohu regentky, a to až do své smrti v roce 1118, ačkoli mnoho z jejích soudů ve specifických otázkách bylo učiněno ve shodě s Rogerem ze Salisbury, který vykonával reálnou moc.[2]
Zasloužila se také o přestavbu Londýna, založila špitál sv. Jiljí v Holbornu (za městskými hradbami) pro nemocné leprou, převorství augustiniánských kanovníků sv. Trojice v Aldgate, v Queenshyte, největším říčním přístavišti, které nosilo její jméno, pak nechala vystavět první veřejné lázně ve městě. Rozsáhlá byla i její charitativní činnost. Byla velice vzdělaná, korespondovala si např. s Anselmem z Canterbury, byla též patronkou umělců a zvláště hudebníků, anglický dvůr byl v její době centrem velké literární aktivity.
Po své smrti získala přízvisko „dobrá královna Matylda" (angl. good queen Maud).
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
Literatura [editovat]
- Labarge, M. W.: Women in Medieval Life. A small sound of the Trumpet, London 1986, ISBN 0-241-11809-3.
- PERNOUDOVÁ, Regine. Žena v době katedrál. Praha : Vyšehrad, 2002. 255 s. ISBN 80-7021-544-5.
| Anglická královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Matylda Flanderská |
1100–1118 Matylda Skotská |
Nástupce: Adeliza z Lovaně |
