Jezevčí vrch (národní přírodní rezervace)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - chráněné území v Česku Jezevčí vrch je národní přírodní rezervace v severovýchodní části okresu Česká Lípa, je součástí kopce Jezevčí vrch v Lužických horách na katastrálním území obce Mařenice.

K historii rezervace

Ke dni 18. listopadu 1967 byla ve vrcholové části kopce vyhlášena výnosem Ministerstva kultury a informací č. 13.902/67 Státní přírodní rezervace Jezevčí vrch. V roce 1985 zde byla zrušena původní značená odbočka k vrcholu. SPR Jezevčí vrch byla zapsána do obdobného seznamu Ministerstvem školství ČSR výnosem č. 17.094/87 ze dne 21. prosince 1987. Předmětem ochrany byla dle tohoto výnosu Znělcová kupa s jilmobukovým suťovým lesem s bohatým bylinným patrem (měsíčnice vytrvalá aj).[1]. NPR Jezevčí vrch byla Českým ústavem ochrany přírody (již zrušen a nahrazen AOPK) doporučena jako monitorovací plocha, součást celostátní monitorovací sítě. Principy provádění biomonitoringu byly vydány v roce 1991 a tato činnost je podporována granty Ministerstva životního prostředí. V roce 1992 začal na Jezevčím vrchu detailní botanický průzkum.[2]

Další zákony a nařízení byly vydány v roce 1992 a Jezevčí vrch byl uveden v soupisu chráněných území Libereckého kraje z 30. listopadu 1999 v kategorii NPR.[3]

Je také uveden v soupisu Evropsky významných lokalit pod označením CZ0510509 kvůli květnatým bučinám a suťovým lesům na ploše 95,99 ha.[4]

Předmět ochrany

Chráněný je zde především přirozený smíšený les, typický pro Lužické hory. Lesní porost tvoří především suťové lesy a květnaté bučiny, často pralesovitého charakteru. Další významnou rostlinou zde chráněnou je měsíčnice vytrvalá[5], která ve vrcholových partiích tvoří souvislé porosty světlefialových květů. Na vrcholu se pak jedná o smíšený les buků a jilmů horských, kde se nachází také velký počet velkých exemplářů javoru a jasanu ztepilého. Na západním úbočí kopce rostou hlavně borovicové lesy. V rezervaci se daří také mnoha živočichům, kteří zde nalézají přirozené prostředí a klid. Z hadů např. užovka obojková, zmije obecná či ještěrka živorodá. Z větších savců jsou zde zastoupeni jelení a srnčí zvěř, jezevec lesní, lasice kolčava, kuna skalní, lasice hranostaj, tchoř tmavý. Z dravců je zde možné zahlédnout jestřába nebo krahujce a při velkém štěstí i výra velkého.

V národní přírodní rezervaci Jezevčí vrch je nutno dodržovat obecná pravidla a zákazy. Je zde zakázáno provozovat horolezectví, jízdu na kole, vstupovat mimo vyznačené cesty, tábořit a rozdělávat ohně či sbírat rostliny a odchytávat živočichy. Reservace je ve správě CHKO Lužické hory, týká se rozlohy 80 ha ve výšce 420 až 665 m n. m.[6]

Přístup

K vrcholu a rezervaci se lze dostat pouze ze dvou směrů. Od jihu se jedná o žlutě značenou turistickou cestu vedoucí od Jablonného v Podještědí a Kunratických domků, dále borovým lesem až k hranici rezervace. Zde nastupuje bukový porost a stezka vede poměrně mírně vzhůru podél obory. Cestou míjíme Panenský kámen (bizarní pískovcový suk). Pod vrcholem pokračuje značka dost strmě po svážné cestě. Na samotný vrchol stezka nevede, a tak klesá (stále žlutá značka) zpočátku velmi prudce, později mírněji lesem až k rašeliništi Mařeničky a do obce Mařeničky na severozápadě masivu. Odsud je také možný výstup opačným směrem. Nejbližší železniční zastávka na trati 086 je v Jablonném. Po silničkách 2 km daleko vedou cyklotrasy 3055 a 21[7]

Odkazy

Reference

  1. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola okres Česká Lípa, s. 151. 
  2. PLÁNSKÁ, Marta. Botanický průzkum NPR Jezevčí vrch. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 1996, roč. 4, s. 199. ISSN 1211-9172. 
  3. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Okres Česká Lípa, s. 65. 
  4. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Bývalý vojenský prostor Ralsko a jeho potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Mimoň: Město Mimoň, 2006. ISBN 80-239-7313-4. Kapitola Sýkorová, Modrý - Ochrana přírody v mikroregionu Podralsko, s. 80. 
  5. HOSNEDL, Jiří; HOSNEDLOVÁ, Marie; ADAMEC, ing Vladimír. Kempink v Československu. Praha: Olympia, 1990 (3.vydání). ISBN 80-7033-018-X. Kapitola Českolipsko, s. 28. 
  6. MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 41. 
  7. Mapa Lužické hory. Praha: Kartografie a.s., 2009. ISBN 978-80-7393-002-8. 

Externí odkazy