Jan Bedrna (1933–2012)
| Doc. MUDr. Jan Bedrna, CSc. | |
|---|---|
| Narození | 24. října 1933 Ostrava |
| Úmrtí | 1. srpna 2012 (ve věku 78 let) Hradec Králové |
| Povolání | lékař, chirurg, pedagog |
| Rodiče | Jan Bedrna[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Bedrna (24. října 1933 Ostrava-Zábřeh – 1. srpna 2012 Hradec Králové) byl český lékař, syn stejnojmenného lékaře a akademika Jana Bedrny.[2][3]
Život[editovat | editovat zdroj]
Jan Bedrna se sice narodil v roce 1933 v Ostravě, ale hned následujícího roku se rodina přestěhovala do Hradce Králové, kde Bedrna prožil takřka celý svůj život. Vystudoval státní reálné gymnázium J. K Tyla v Hradci Králové (maturita 1952) a následně v letech 1952–1958 absolvoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Po škole krátce v letech 1958–1959 působil jako sekundární lékař na chirurgickém oddělení nemocnice ve východočeském Rychnově nad Kněžnou.[3][4]
Většinu své profesní dráhy (1959–2003) však pracoval na chirurgické klinice Lékařské fakulty UK v Hradci Králové a v letech 1990–2000 byl i jejím přednostou[3], stejně jako o několik desetiletí dříve jeho otec.[2] Nejprve však na kliniku v říjnu 1959 nastoupil jako sekundární lékař u prof. Jaroslava Procházky. V letech 1961 a 1965 složil atestační zkoušky z chirurgie I. a II. stupně. Po roce 1968 nemohl Bedrna z politických důvodů dále vykonávat práci vysokoškolského pedagoga a nebylo mu umožněno ani obhájit svou disertační práci. Jako odborný asistent sice působil až do roku 1980, ale po roce 1968 po dobu deseti let s ním byly uzavírány ponižující smlouvy jen na dobu půl roku.[5] Obhájit disertaci mohl až v lednu 1990. Obdržel tak titul kandidát věd (CSc.) a hned o rok později v únoru 1991 se po obhajobě habilitace stal docentem chirurgie.[3][4]
Akademickou kariéru tedy sice přes dvě desetiletí nemohl rozvíjet, ale ve fakultní nemocnici pokračoval dále. V letech 1970–1980 pracoval jako vedoucí lékař detašovaného oddělení chirurgické kliniky královéhradecké fakultní nemocnice v Nechanicích. Později zastával i pozici zástupce přednosty Kliniky pro léčebně-preventivní péči.[4] V listopadu 1990 vyhrál konkurz na pozici přednosty chirurgické kliniky a v této pozici setrval deset let do roku 2000.[6] Do důchodu odešel k 31. květnu 2003.[5]
Odborně se zaměřoval nejdříve na traumatologii, později na všeobecnou a abdominální chirurgii. Velké zkušenosti měl z oblasti chirurgie štítné žlázy a příštítných tělísek a chirurgické léčby onemocnění tlustého a tenkého střeva. Dlouhodobě se věnoval chirurgické léčbě Crohnovy nemoci, léčbě reziduálních kamenů žlučových cest i problematice hormonálně aktivních tumorů pankreatu.[4]
V roce 1989 spoluzaložil Svaz českých lékařů v Hradci Králové a byl jeho prvním předsedou. Rovněž byl členem řady dalších odborných společností včetně mezinárodní chirurgické společnosti International College of Surgeons. Byl i předsedou revizní komise České chirurgické společnosti, členem České gastroenterologické společnosti i členem čestné rady České lékařské komory v Hradci Králové.[4]
Absolvoval mnoho stáží v Česku i v zahraničí. Napsal několik odborných odborných textů a publikací.[4]
Byl zakládajícím členem obnoveného Rotary klubu Hradec Králové. V roce 2000/01 se stal prezidentem klubu a za svou práci byl oceněn medailí Paul Harris Fellow nesoucí jméno zakladatele hnutí Rotary.[2]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- čestné členství v České chirurgické společnosti (2001)[2][7]
- čestné členství ve Slovenské chirurgické společnosti
- zlatá medaile Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.[2]
- stříbrná medaile Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové
- pamětní medaile k 650. výročí založení Univerzity Karlovy
- pamětní medaile k 100. výročí úmrtí prof. MUDr. Eduarda Alberta
- čestný odznak Paul Harris Fellow[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. Dostupné online.
- ↑ a b c d e ČERMÁK, Augustin. Své přátele navždy opustil chirurg a rotarián Jan Bedrna. Hradecký deník. 2012-08-14. Dostupné online [cit. 2024-01-29].
- ↑ a b c d e Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-03-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f VYKOUŘIL, Ladislav. K životnímu jubileu Doc. MUDr. Jana Bedrny, CSc.. Vojenské zdravotnické listy [online]. 1998 [cit. 2024-03-28]. Roč. LXVII, čís. 5. Dostupné online.
- ↑ a b Hejtman blahopřál významnému jubilantovi doc. MUDR. Janu Bedrnovi. www.khk.cz [online]. [cit. 2024-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Historie. Chirurgická klinika. Fakultní nemocnice Hradec Králové [online]. [cit. 2024-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Čestná členství – Česká chirurgická společnost. www.chirurgie.cz [online]. [cit. 2024-03-28]. Dostupné online.
