Ivan Štafilić
| Jan I. Štafilić | |
|---|---|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 1472 |
| Místo narození | Trogir |
| Datum úmrtí | 22. srpna 1528 (ve věku 55–56 let) |
| Místo úmrtí | Řím |
| Místo pohřbení | kostel Nejsvětější Trojice |
| Příbuzní | Jan II. Štafilić (synovec)[1] |
| Povolání | diplomat a profesor |
| Alma mater | Univerzita La Sapienza |
| Významné dílo | De gratiis expectativis De bello et pace |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan I. Štafilić (chorvatsky Ivan Štafilić, též latinsky jako Stafileo, Staphileo; 1472, Trogir – 1528, Řím) byl chorvatský římskokatolický biskup, papežský legát a diplomat v Polském království.
Život[editovat | editovat zdroj]
Ivan Štafilić se narodil roku 1472 v dalmatském Trogiru jako nejmladší syn trogirského šlechtice Stjepana Štafiliće, zakladatele dnešního městečka Kaštel Štafilić.
Později sloužil jako arcijáhen v Trogiru. Byl doktorem obojího práva, sloužil jako papežský vyšetřující soudce tribunálu Římské roty (Rota Romana)
V letech 1512–1528 působil jako biskup šibenický a v tomto úřadu ho vystřídal jeho synovec Jan II. Štafilić.
Přibližně v letech 1511–1512 pobýval v Krakově jako papežský legát v Polsku. Zde oddal polského krále Zikmunda I. s Barborou Zápolskou.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Štafilić na polské Wikipedii.
- ↑ chorvatská Wikipedie. Dostupné online. [cit. 2024-04-27].
