Ironclad (film)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ironclad
Země Spojené království Spojené království
USA USA
Německo Německo
Jazyk angličtina
Délka 121 min.
Žánr historický
Scénář Jonathan English
Erick Kastel
Stephen McDool
Režie Jonathan English
Obsazení a filmový štáb
Produkce Rick Benattar
Jonathan English
Andrew J. Curtis
Hudba Lorne Balfe
Kamera David Eggby
Střih Peter Amundson
Výroba a distribuce
Premiéra GBR 4. březen 2011
USA 26. červenec 2011[1][2]
Distribuce GBR Warner Bros.
USA ARC Entertainment
Rozpočet 25 000 000 $[3]
Ironclad na ČSFD Kinoboxu FDb IMDb

Ironclad je britsko-německo-americký[4] historický film režiséra Jonathana Englishe z roku 2011. Líčí vítězství vzbouřených baronů na hradě Rochester nad anglickým králem Janem Bezzemkem roku 1215. Film se kompletně natáčel ve Walesu.[3]

Děj[editovat | editovat zdroj]

Film začíná vyprávěním o vzpouře anglických baronů podporovaných templářskými rytíři proti králi Janu Bezzemkovi. Válka trvala 3 roky a vedla k chartě Magna charta libertatum (Velká listina práv a svobod), kterou byl král Jan donucen podepsat. Listina měla zajistit větší práva lidu a omezení panovníkovy absolutní moci. Krátce poté však Jan Bezzemek porušil své stvrzené slovo a zahájil odvetné tažení proti baronům za pomoci dánské legionářské armády, jejímuž veliteli Tiberiovi slíbil, že papež nebude pokřesťanšťovat jeho zemi.

Hrad Rochester.

Opat Marcus cestuje v doprovodu tří templářských rytířů do Canterbury. Jedním z nich je Thomas Marshall. Cestou vyhledají úkryt před bouří na hradě Darnay. Ráno přitáhne král Jan se svou legionářskou armádou a hrad obsadí. Přikáže pověsit barona Darnaye a opatu Marcusovi (který se snažil za něj intervenovat) nechá vyříznout jazyk. V ten moment zasáhnou templáři a Marshall odváží opata do bezpečí, zatímco zbývající dva podlehnou přesile. Opat Marcus umírá následkem zranění a Marshall poruší slib mlčenlivosti a zapřisáhne, že jeho oběť nezůstane marná.

Když dorazí do Canterbury, setká se s arcibiskupem Štěpánem Langtonem (autor charty) a baronem Williamem d'Aubigny, bývalým válečníkem a nyní obchodníkem s vlnou. Langton mu prozradí, že papež a církev je na straně krále Jana a on sám (arcibiskup) má být exkomunikován za to, že sepsal Magnu chartu libertatum. Všichni tři muži se shodnou, že tyranii Jana Bezzemka musí být učiněna přítrž a nejvhodnějším místem je hrad Rochester, strategicky významné místo jižní Anglie.

William d'Aubigny najme několik mužů, jeden se odmítne přidat. Skupina odjíždí do Rochesteru, kde zjistí, že na hradě se usídlila šestice dánských žoldáků vyslaných sem Bezzemkem okamžitě poté, co obdržel zprávu od informátora o záměru barona Williama d'Aubigny (byl to ten muž, který se odmítl přidat). Baronova parta dánské žoldáky porazí a zabere hrad ve jménu vzpoury proti králi k nevoli jeho správce, barona Cornhilla. Když ke hradu dorazí Bezzemek s armádou a požaduje jeho vydání, dostane se mu odmítnutí. První útok jeho armády obránci odrazí. Pro druhou vlnu postaví útočníci obléhací věž, ale d'Aubignovi vojáci ji zapálí pomocí narychlo sestaveného trebuchetu a dánští obléhatelé jsou opět neúspěšní. Králova armáda se stáhne a nechává hrad vyhladovět. Arcibiskup Langton dostane zprávu, že francouzský princ Ludvík VIII. Francouzský (který přislíbil vzbouřencům pomoc) čeká na vyjednávání. Arcibiskup se okamžitě vypraví do Francie, aby osobně dohodl jeho podporu.

Týdny plynou a hlad a únava obránců hradu narůstá. Marhallovi se podaří tajně proklouznout mezi Dány a ukrást pytle s jídlem. Poprvé také neodolá pokušení sličné Isabely, ženy barona Cornhilla.

Dánský velitel Tiberius pod tlakem Jana Bezzemka změní taktiku, vyšle menší jednotku, která se nepozorovaně proplíží k hradbám a rychle udeří. Panoš Guy je zpozoruje, ale už je pozdě. Dánové otevřou bránu a čekající armáda se nahrne dovnitř a pobije většinu obránců. Zbývající muži a ženy se stáhnou do věže. Baron d'Aubigny padne do rukou nepřátel a král mu osobně usekne končetiny za vzpouru proti němu. Baron Cornhill chce vyjednávat o kapitulaci, ale je zastaven Guyem, který ho nazve zbabělcem. Zlomený Cornhill odchází do horní komnaty věže, kde se oběsí. Pod věží je vykopána štola, kam je nahnáno cca 40 vepřů, kteří jsou zde zaživa upáleni (vepřové sádlo zvyšuje žár). Část věže se zhroutí a nastává závěrečný útok.

Ten přežije pouze Guy, Isabel a Thomas Marshall, který ve vyčerpávajícím duelu zabije Tiberia. Zdálky zazní rohy na znamení blížící se francouzské armády společně s dalšími povstalci. Králova žoldácká armáda se dává na útěk. Marshall se střetne s francouzským princem Ludvíkem a arcibiskupem Langtonem u brány hradu. Langton jej propouští ze služeb Templářského řádu a Marshall odjíždí i s Isabelou pryč. Guy si řekne pro sebe: „Udrželi jsme se.“

V závěrečném epilogu je zmíněna smrt Jana Bezzemka na úplavici během jeho ústupu.

Herecké obsazení[editovat | editovat zdroj]

James Purefoy a Jamie Foreman před hradem Rochester.
James Purefoy templářský rytíř Thomas Marshall
Brian Cox vzbouřený baron William d'Aubigny
Kate Mara lady Isabel
Derek Jacobi Reginald de Cornhill
Paul Giamatti anglický král Jan Bezzemek
Charles Dance Štěpán Langton, arcibiskup z Canterbury
Jason Flemyng žoldnéř Becket
Jamie Foreman Jedediah Coteral
Mackenzie Crook lučištník Marks
Rhys Parry Jones Wulfstan
Aneurin Barnard panoš Guy
Vladimír Kulich dánský velitel Tiberius
David Melville baron Darnay
Annabelle Apsion Maddy
Steffan Rhodri Cooper
Daniel O'Meara Phipps
Bree Condon Agnes

Citáty[editovat | editovat zdroj]

„Já bojuji proto, aby vy jste nemusela.“ (templářský rytíř Thomas Marshall k lady Isabele, ženě barona Cornhilla)
„Víru, Guyi. Jen slabí věří, že je změní k horšímu to, co provádějí v boji.“ (Thomas Marshall poučuje mladého Guye)

Historie[editovat | editovat zdroj]

Film se drží skutečných událostí jen volně.[5] Baron William d'Aubigny velel vojákům, ale historikové se rozcházejí v názoru na počet mužů na hradě Rochester. Odhad je 95-140 rytířů podporovaných vojáky s kušemi a dalšími obránci.[6] Král Jan Bezzemek hrad dobyl, většina šlechticů byla uvězněna nebo vyhnána. Francouzská armáda dorazila 6 měsíců po skončení obléhání.[7] Postavy se vymykají historickým záznamům (včetně Williama d'Aubigny, který nebyl obchodníkem s vlnou a nebyl při obléhání mučen ani zabit). V závěrečném epilogu je řečeno, že to bylo první vítězství francouzské armády, které nakonec vedlo k celkovému vítězství. Ve skutečnosti byla francouzská intervence ukončena roku 1217 dohodou z Lambethu, když baroni přísahali věrnost Janovu devítiletému potomkovi Jindřichu III.[8]

Dánové jsou ve filmu vykresleni jako pohané, kteří podporou Jana Bezzemka bojují zároveň za udržení své země mimo vliv křesťanství. Nicméně králova žoldnéřská armáda se skládala převážně z provencálských, akvitánských a vlámských vojáků.

Templář Thomas Marshall vychází ze středověké postavy rytíře jménem Vilém Maréchal.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ironclad (film) na anglické Wikipedii.

  1. The Film Pilgrim: Ironclad Review (anglicky)
  2. Why is King John the classic villain? BBC News Magazine, cit. 19. 12. 2012 (anglicky)
  3. a b Dawtrey, Adam (May 7, 2010). "'Ironclad' overcomes finance obstacles". Variety. cit. 19. 12. 2012 (anglicky)
  4. Felperin, Leslie. Ironclad [online]. [cit. 2012-11-10]. Dostupné online. (anglicky)  (anglicky)
  5. Clarke, Cath."Ironclad – review", 3 March 2011. Ověřeno k 2011-09-27.  (anglicky)
  6. Brown, Reginald Allen(1969). Rochester Castle. London:Her Majesty's Stationary Office, 12–13.  (anglicky)
  7. Hume, David(1826)."11", The history of England. Talboys and Wheeler, and William Pickering (orig. James S. Virtue), 83. Ověřeno k 22 August 2011. “he was content to sacrifice, in this barbarous manner, the inferior prisoners only. The captivity of William de Albiney, the best officer among the confederated barons, was an irreparable loss to their cause”  (anglicky)
  8. McGlynn, Sean."King John and the French Invasion", 1 January 2011. Ověřeno k 2012-12-15.  (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • (anglicky) Ironclad na www.RottenTomatoes.com
  • (anglicky) Ironclad na www.AllMovie.com

Související články[editovat | editovat zdroj]