Informační management

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Informační management (IM) je oblast managementu, která se zabývá sběrem, zpracováním, řízením a distribucí informací k jednomu nebo více uživatelům. V rámci podniku se jedná o využívání informací pracovníky jednotlivých odděleních. To zahrnuje plnění požadavků na informace s ohledem na práva přístupu k informacím. Managementem se proto rozumí organizace a kontrola nad plánováním organizace, řízení, zpracování a vyhodnocování informačních aktivit za účelem splnění cílů klienta. Stručně řečeno, informační management s sebou nese organizování, vyhledávání, získávání, zajištění a udržení informací. Úzce souvisí s řízením podniku a se správou dat.

Informační management je vědomý proces, při němž jsou shromažďována data, která jsou využívána pro podporu rozhodování a řídících procesů na všech úrovních řízení podniku.
— Matthew Hinton, 2006

Technologické pojetí správy informací[editovat | editovat zdroj]

Informací potřebných pro chod podniku je mnoho a stále narůstají. Lidské schopnosti na zpracování všech informací jsou omezené z důvodu kapacity a časové náročnosti. Proto je třeba využívat nejnovější technologie a systémy. Informační management má za úkol standardizovat postupy a procesy při nakládání s těmito informacemi.

Systém pro správu informací řeší následující problémy

  • získání a zpracování
  • dostupnost
  • kategorizace, indexace
  • přístupová práva
  • oběh dokumentů
  • aktualizace
  • archivace

Získávání informací - vnější zdroje[editovat | editovat zdroj]

obecné technické, ekonomické, právní informace lze získat využitím externích zdrojů dat - veřejné rejstříky, databáze, tiskoviny, odborná periodika, internet atp.

Získávání informací - vnitřní zdroje[editovat | editovat zdroj]

jde zejména o interní dokumenty, které vytvořili samotní pracovníci a je třeba je archivovat a poskytnou spolupracovníkům - zprávy, hlášení, výkazy atd. Některé informace podnik vytváří povinně a v předepsané formě - účetnictví firmy, audit, bezpečnost práce, statistické výkazy pro státní statistický úřad, technické a hygienické atesty zboží atd.

Zpracování informací[editovat | editovat zdroj]

v současné době jsou v podnicích využívány specializované hardwarové a softwarové prostředky. Standardem je vybavení firemní počítačová sít, datové úložiště s automatickou zálohou, tiskové centrum a specializovaná software nadstavba.

Management informačních potřeb podniku[editovat | editovat zdroj]

Informační management lze vidět z pohledu nejen samotných dat, ale i z pohledu osob, které s nimi pracují. Jde o pojetí "informace" v moderním pracovním dění. Pracovníci na všech úrovních podniku mají specifické potřeby a požadavky na přístup k informacím a z toho lze odvodit potřeby nastavení a managementu informací v podniku. Informační management spolurozhoduje jaké formy komunikace, jaké techniky, které informace a které poznatky se pro dosažení cílů organizace jeví racionální.

Manažerské informační systémy[editovat | editovat zdroj]

Informační systémy využívají manažeři v rámci podniku při procesech rozhodování a řízení projektů, tak i procesů a týmů. Manažerské informační systémy jsou úzce spjaty s lidmi. Informační systém se skládá ze systému na podporu provozu podniku a umožňuje shromažďovat data, která jsou dále využita dalšími systémy.

Dalšími součástmi jsou:

Systémový přístup k vedení podniku[editovat | editovat zdroj]

Informační management lze zahrnout pod úlohy vedení podniku a identifikaci problémů na úrovni vnitřní i vnější komunikace. Podle tohoto pojetí nelze informační management oddělit od procesu vedení podniku. Systémové přístupy poskytují metodické návody nejen pro řešení problémů, ale umožňují je řešit komplexně s ohledem k ostatním vlivům. Nakládání s informacemi v podniku je proto jeden z podstatných organizačních cílů, za který je vedení zodpovědné.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Informační management. 1. vyd. Editor Petr Doucek. Praha: Professional Publishing, 2010, 251 s. ISBN 978-80-7431-010-2.
  • Informační management a společnost. Editor Jan Klas, Stanislav Gregor. Praha: Oeconomica, 2003, 103 s. Vědecký a výzkumný sborník (Vysoká škola ekonomická v Praze. Katedra systémové analýzy). ISBN 80-245-0524-X.
  • VYMĚTAL, Jan, Anna DIAČIKOVÁ a Miriam VÁCHOVÁ. Informační a znalostní management v praxi. Vyd. 1. Praha: LexisNexis CZ, 2005, 399 s. ISBN 80-869-2001-1.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]