Ilindenské povstání
| Ilidenské povstání | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: | |||||||||||||||
 Památník obětem ilidenského povstání nedaleko od Kruševa |
|||||||||||||||
|
|||||||||||||||
| Strany | |||||||||||||||
| Osmanská říše | Kruševnská republika | ||||||||||||||
| Velitelé | |||||||||||||||
| Síla | |||||||||||||||
| 20 000 | 1 200 | ||||||||||||||
| Ztráty | |||||||||||||||
| 3 500 - jen při bojích | |||||||||||||||
| mnoho lidí zabito jako odplata | |||||||||||||||
Ilindenské povstání (makedonsky Илинденско востание) bylo vzpourou slovanského obyvatelstva proti osmanské moci. Vypuklo 2. srpna, v den svátku sv. Jiljí (makedonsky Илин ден) a trvalo několik dní. Organizátorem byla makedonská militantní organizace VMRO, která se proslavila řadou útoků na turecké cíle. Útoky vzbouřenců se soustředily především na infrastrukturu (narušení telegrafního a železničního spojení) a symboly osmanské moci (domy tureckých správců). Povstalcům se podařilo obsadit řadu oblastí a vyhlásit tzv. Kruševskou republiku. Ta však měla pouze krátkého trvání. Turci totiž povstání velmi tvrdě potlačili - mnoho tisíc lidí bylo zabito, řada vesnic vypálena a celé kraje zpustošeny. Potlačení celé vzpoury se účastnilo na 20 tisíc tureckých vojáků, kteří obklíčili Kruševo, centrum povstaleckých aktivit. Proti nim se mohlo postavit pouze 1 200 vzbouřenců. Ti navíc nezískali podporu ze zahraničí a byli velmi špatně vyzbrojeni. Ilindenské povstání tak bylo potlačeno již 10. srpna 1903.
V současné době je v Makedonii den vypuknutí povstání státním svátkem. Na počest tohoto povstání se také první zasedání makedonské převážně komunistické protifašistické rady ASNOM konalo 2. srpna 1944.
