Hora svatého Tomáše
| Hora svatého Tomáše Parangimalai பரங்கிமலை | |
|---|---|
 Kostel Očekávání Panny Marie | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 13°0′28″ s. š., 80°11′33″ v. d. |
| Nadmořská výška | 91–99 m m n. m. |
| Stát |  Indie |
| stát | Indie |
| město | Čennaí |
  Hora svatého Tomáše Parangimalai பரங்கிமலை | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 475 995 (2011) |
| Etnické složení | Indové, ostatní |
| Správa | |
| PSČ | - |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hora svatého Tomáše (tamilsky பரங்கிமலை, Parangimalai) je velkoměsto[zdroj?] s poutním křesťanským kostelem svatého Tomáše, uctívaným jako místo úmrtí tohoto apoštola a misionáře. Kolem něj jsou soustředěny křesťanské školy, velkoměstská i venkovská zástavba. Je součástí hlavního města Čennaí ve státě Tamil Nadu na jihu Indie.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Hora svatého Tomáše se tradičně nazývá horou, ačkoliv jde o nevýrazné návrší, které oproti mořské hladině přístavu v Čennaí dosahuje nejvýše 100 metrů. Město leží mezi vládní čtvrtí Guindy a mezinárodním letištěm. Zaujímá plochu 86,94 km², ze které téměř polovina (42,98 km²) je klasifikována jako vesnice a 43,96 km² má městskou zástavbu.
Etymologie[editovat | editovat zdroj]
Původní název lokality Parangimalai se vyskytuje hlavně v britské literatuře. Je odvozován z hinduistické tradice, podle níž mudrc Bhringi pobýval a meditoval na pahorku, aby mohl spatřit Šivu. Lokalita se podle něj nazývala Bhringi malai neboli kopec Bhringi, název se postupem času proměnil v „Parangimalai“. S mudrcem Bringhim bývá spojován i název místa, kde si při bohoslužbě položil svůj džbán (Guindy, v tamilštině "kindi")[1].
Historie[editovat | editovat zdroj]
Podle křesťanské tradice apoštol Tomáš uvěřil Ježíšově mučednické smrti poté, co při Ježíšově zjevení vložil vlastní ruku do jeho rány na boku. Poté se přestěhoval do Indie, kde hlásal evangelium. K jeho úctě se tam hlásili a hlásí především Tomášovští křesťané, žijící na Malabarském pobřeží ve státě Kérala. Všeobecně se úcta šířila prostřednictvím apokryfního Evangelia svatého Tomáše.[2]
Z Malabarského pobřeží Tomáš údajně odešel na misijní cestu do Mylapore (nyní Santhome) v nynějším obvodu města Čennaí a usadil se v jeskyni na Malé hoře, asi čtyři kilometry východně od Hory svatého Tomáše. Na Hoře svatého Tomáše byl v roce 72 zabit ranou z kopí. Poté měl být pohřben v Mylapore na místě, kde stojí bazilika svatého Tomáše se statutem katedrály, v níž je Tomášův hrob a relikviář se šipkou z kopí.
Na vrcholu Hory svatého Tomáše stojí kostel Očekávání Panny Marie, postavený a takto zasvěcený portugalskými kolonisty v roce 1523, a to na místě starého kostela nestoriánů, který v roce 1293 zaznamenal při svém putování cestovatel Marco Polo. Zasvěcení se váže k apokryfnímu příběhu, podle kterého Tomáš nechtěl uvěřit ani v zázrak Nanebevzetí Panny Marie, dokud se nedotkne jejího svatého opasku, a očekával, až mu ho Panna Marie opravdu z nebe seslala.[3] Pak teprve uvěřil a prohlásil ji za matku Boží (Bohorodičku). Za světici ji křesťané všobecně přijali v pozdějších stoletích.
V 18. století byl kostel rozšířen pod patronátem arménských obchodníků. V kostele byl uctíván kamenný kříž s rytým nápisem písmem pahlaví (ve středoperštině), o kterém se předpokládá, že byl na tomto místě vztyčen v 6. nebo 7. století a vedl Portugalce k výstavbě kostela.[4]
Britové měli vojenský tábor na východním úpatí kopce. 7. února 1757 došlo na hoře k bitvě, v níž Brity vedl plukovník Calliaud a Francouzům velel Lally. Když po hodinách bojů Britům došla munice, ustoupili. 20. března 1769 se zde setkal sultán Haidar Alí s Duprém, nejstarším členem rady Britské Východoindické společnosti, a 2. dubna 1769 ho přiměl ho podepsat pro Brity nevýhodnou smlouvu. V roce 1774 se kopec stal velitelstvím dělostřelectva Madrásu.
Administrativně patří Hora svatého Tomáše pod Saint Thomas Mount-cum-Pallavaram. V roce 1901 měla 15 571 obyvatel, nyní tvoří oddělenou enklávu města, jež po expanzi nové zástavby od roku 2011 již přesáhlo počet 450 000 obyvatel.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Město je spojeno s Čennaí různými dopravními prostředky: asi 1,2 kilometru jižně od centra je železniční stanice příměstské dráhy, také stanice metra a plánuje se nadzemní rychlodráha systému Mass Rapid Transit System. Leteckou dopravu zajišťuje mezinárodní letiště v Čennaí.
Kostely[editovat | editovat zdroj]
Posvátný okrsek tvoří zalesněný vrch s poutním kostelem Očekávání Panny Marie a kaplí, který je spojen s městem Čennaí křížovou cestou se čtrnácti zastaveními v podobě sousoší v nadživotní velikosti, osazenými ve 2. polovině 19. století. Do vrchu vede schodiště o 200 stupních, které v granitové skále vytesali Portugalci při stavbě renesančního kostela. Kostel je postaven z nazelenalého pískovce a granitu. Na terase před kostelem je vztyčen moderní vlajkový stožár, završený křížem, dále sousoší kalvárie, moderní socha žehnajícího papeže Jana Pavla II., který kostel navštívil 5. února 1986 a socha Matky Terezy z Kalkaty.
Pod horou stojí druhý, protestantský kostel sv. Tomáše (St. Thomas Garrison Church), postavený ve stylu novogotiky v 19. století britskými kolonisty pro jejich vojenskou posádku (garnisonu).
Školy[editovat | editovat zdroj]
Na Hoře svatého Tomáše sídlí sedm vzdělávacích církevních institucí, z nichž největší moderní novostavba je britská protestantská Akademie svatého Tomáše, a jedna nemocnice. Další školy jsou skryty na úbočí vrchu.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Sousoší Krista a Tomáše -
Vchod do kostela -
Zvonice -
Boční křídlo -
Boční vchod s reliéfem Poslední večeře Páně -
Mariina socha s opaskem -
Vlajkový stožár -
Třetí zastavení Křížové cesty
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků St.Thomas Mount na německé Wikipedii a Parangimalai na anglické Wikipedii.
- ↑ KRUPA, Lakhsmí:"What's in a name?". The Hindu, Chennai: 22.8.2013, dostupné online
- ↑ LCI 8, 1994, s. 467
- ↑ LCI 8, 1994, s. 467, 473
- ↑ Imperial Gazetteer of India 16, 1908, s. 388
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Imperial Gazetteer of India, William Stevenson MEYER (editor), Volume 16, Oxford 1908, s. 387-388 dostupné online
- LCI 8 = Lexikon der christlichen Ikonographie. Ikonographie der Heiligen, Band 8. Vydal Herder Freiburg im Breisgau-Rom-Basel-Wien 1994, s. 467-475.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hora svatého Tomáše na Wikimedia Commons
