Hexakarbonyl molybdenu
| Hexakarbonyl molybdenu | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
 Model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | hexakarbonyl molybdenu |
| Funkční vzorec | Mo(CO)6 |
| Sumární vzorec | MoC6O6 |
| Vzhled | růžové krystaly |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 13939-06-5 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 237-713-3 |
| PubChem | 98885 |
| ChEBI | 30508 |
| SMILES | O=C=[Mo](=C=O)(=C=O)(=C=O)(=C=O)=C=O |
| InChI | 1S/6CO.Mo/c6*1-2; |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 264,02 g/mol |
| Teplota tání | 150 °C (423 K) |
| Teplota varu | 156 °C (429 K) |
| Hustota | 1,96 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | rozpustný v benzenu a diethyletheru |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −989,1 kJ/mol |
| Standardní molární spalná entalpie ΔH°sp | −2123,4 kJ/mol |
| Bezpečnost | |
 GHS06 | |
| H-věty | H300 H310 H315 H319 H330 H413 |
| P-věty | P261 P271 P280 P304+340+311 P405 P501 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hexakarbonyl molybdenu je chemická sloučenina se vzorcem Mo(CO)6. Jedná se, podobně jako u hexakabonylů chromu a wolframu, o těkavou, na vzduchu stálou, pevnou látku obsahující kov v oxidačním čísle 0.
Struktura a vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Mo(CO)6 má oktaedrickou geometrii vytvořenou šesti CO ligandy navázanými na atom Mo.
Mo(CO)6 se připravuje redukcí chloridů nebo oxidů molybdenu oxidem uhelnatým, díky jeho nízké ceně ale není nutná příprava v laboratoři.[1] Na vzduchu je stálý a v nepolárních organických rozpouštědlech jen málo rozpustný.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Mo(CO)6 byl nalezen na skládkách a v odpadních vodách, kde se vyskytují redukční anaerobní podmínky, napomáhající jeho tvorbě.[2]
Využití ve výzkumu[editovat | editovat zdroj]
Hexakarbonyl molybdenu je často používán ve výzkumu.[3] Jeden nebo více CO ligandů lze nahradit jinými a vytvořit tak další komplexy.[4] Mo(CO)6, [Mo(CO)3(MeCN)3] a obdobné sloučeniny se používají jako katalyzátory v organické syntéze, například při metatezích alkynů a Pausonových–Khandových reakcích.
Mo(CO)6 reaguje s 2,2′-bipyridinem za vzniku Mo(CO)4(bipy). Ultrafialovou fotolýzou roztoku Mo(CO)6 v tetrahydrofuranu vzniká Mo(CO)5(THF).
[Mo(CO)4(piperidin)2][editovat | editovat zdroj]
Tepelnou reakcí Mo(CO)6 s piperidinem vzniká komplex Mo(CO)4(piperidin)2. Piperidinové ligandy jsou zde nestálé, což umožňuje navázání jiných ligandů za mírných podmínek; například reakcí s trifenylfosfinem ve vroucím dichlormethanu (teplota varu kolem 40 °C) se vytváří cis-[Mo(CO)4(PPh3)2]. Tento cis- komplex se v toluenu izomerizuje na trans-[Mo(CO)4(PPh3)2].[5]
[Mo(CO)3(MeCN)3][editovat | editovat zdroj]
Mo(CO)6 lze také přeměnit na tris(acetonitril)ový komplex; ten se dá použít jako zdroj Mo(CO)3, kde například reakcí s allylchloridem vzniká [MoCl(allyl)(CO)2(MeCN)2], zatímco za přítomnosti KTp se tvoří anion [MoTp(CO)3]− a reakcí s cyklopentadienidem sodným [MoCp(CO)3]−. Tyto anionty reagují s řadou různých elektrofilů.[6] Podobným zdrojem Mo(CO)3 je trikarbonyl cykloheptatrienmolybdenu.
Zdroj atomů Mo[editovat | editovat zdroj]
Hexakarbonyl molybdenu se používá při depozici indukované paprskem elektronů, protože se snadno odpařuje a následně paprskem elektronů rozkládá za uvolnění atomů molybdenu.[7]
Bezpečnost[editovat | editovat zdroj]
Stejně jako ostatní karbonyly kovů je Mo(CO)6 nebezpečný jakožto těkavý zdroj kovu a oxidu uhelnatého.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Molybdenum hexacarbonyl na anglické Wikipedii.
- ↑ GREENWOOD, N. N.; EARNSHAW, A. Chemie prvků. 1. vyd. Praha: Informatorium, 1993. 1635 s. ISBN 80-85427-38-9. S. 1281-1283.
- ↑ J. Feldmann. Determination of Ni(CO)4, Fe(CO)5, Mo(CO)6, and W(CO)6 in Sewage Gas by Using Cryotrapping Gas Chromatography Inductively Coupled Plasma Mass Spectrometry. Journal of Environmental Monitoring. 1999, s. 33–37. DOI 10.1039/a807277i. PMID 11529076.
- ↑ J. W. Faller; K. M. Brummond; B. Mitasev. Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis. New York: John Wiley & Sons, 2006. ISBN 0471936235. DOI 10.1002/047084289X.rh004.pub2. Kapitola Hexacarbonylmolybdenum.
- ↑ THE SYNTHESIS & SPECTROSCOPIC CHARACTERISATION OF METAL CARBONYL COMPLEXES [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-03-09.
- ↑ D. J. Darensbourg; R. L. Kump. A Convenient Synthesis of cis-Mo(CO)4L2 Derivatives (L = Group 5a Ligand) and a Qualitative Study of Their Thermal Reactivity toward Ligand Dissociation. Inorganic Chemistry. 1978. DOI 10.1021/ic50187a062.
- ↑ C. Elschenbroich; A. Salzer. Organometallics: A Concise Introduction. [s.l.]: Wiley-VCH, 1992. ISBN 3-527-28165-7.
- ↑ S. J. Randolph; J. D. Fowlkes; P. D. Rack. Focused, Nanoscale Electron-Beam-Induced Deposition and Etching. Critical Reviews of Solid State and Materials Sciences. 2006, s. 55–89. DOI 10.1080/10408430600930438. Bibcode 2006CRSSM..31...55R.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MARRADI, M. Synlett Spotlight 119: Molybdenum Hexacarbonyl [Mo(CO)6]. Synlett. 2005, s. 1195–1196. Dostupné online. DOI 10.1055/s-2005-865206.
- FELDMANN, J.; CULLEN, W. R. Occurrence of Volatile Transition Metal Compounds in Landfill Gas: Synthesis of Molybdenum and Tungsten Carbonyls in the Environment. Environ. Sci. Technol.. 1997, s. 2125–2129. DOI 10.1021/es960952y. Bibcode 1997EnST...31.2125F.
- FELDMANN, J.; GRÜMPING, R.; HIRNER, A. V. Determination of Volatile Metal and Metalloid Compounds in Gases from Domestic Waste Deposits with GC/ICP-MS. Fresenius' J. Anal. Chem.. 1994, s. 228–234. Dostupné online. DOI 10.1007/BF00322474. S2CID 95405500.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hexakarbonyl molybdenu na Wikimedia Commons
