Hexakarbonyl wolframu
| Hexakarbonyl wolframu | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
 Vzorek hexakarbonylu wolframu | |
| Obecné | |
| Systematický název | hexakarbonyl wolframu |
| Funkční vzorec | W(CO)6 |
| Sumární vzorec | WC6O6 |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 14040-11-0 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 237-880-2 |
| PubChem | 98884 |
| SMILES | O=C=[W](=C=O)(=C=O)(=C=O)(=C=O)=C=O |
| InChI | 1/6CO.W/c6*1-2; |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 351,90 g/mol |
| Teplota rozkladu | 170 °C (443 K) |
| Hustota | 2,65 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | nerozpudtný |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | rozpustný v tetrahydrofuranu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hexakarbonyl wolframu je chemická sloučenina se vzorcem W(CO)6, patřící mezi karbonyly kovů. Z této sloučeniny byl připraven první popsaný komplex divodíku.[1]
Tato látka patří, podobně jako hexakarbonyly chromu a molybdenu, mezi těkavé, na vzduchu stálé, karbonylové komplexy s kovem v oxidačním čísle 0.
Příprava a vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
W(CO)6 se připravuje redukcí chloridu wolframového oxidem uhelnatým. Na vzduchu je poměrně stálý. V nepolárních organických rozpouštědlech se rozpouští omezeně. Hexakarbonyl wolframu se používá v depozici indukované paprskem elektronů - snadno se odpařuje a následně rozkládá paprskem elektronů, díky čemuž je použitelný jako zdroj atomů wolframu.[2]
Molekuly W(CO)6 jsou oktaedrické, s šesti CO ligandy navázanými na centrální atom W a nulovým dipólovým momentem.
Reakce[editovat | editovat zdroj]
Všechny reakce W(CO)6 zahrnují ztrátu alespoň části CO ligandů. W(CO)6 reaguje podobně jako Mo(CO)6, pouze jsou produkty jeho reakcí kineticky mohutnější.
6.svg)
Reakcí hexakarbonylu wolframu s cyklopentadienidem sodným a následnou oxidací vytvořeného NaW(CO)3(C5H5) vzniká dimer trikarbonylu cyklopentadienylwolframu.[3]
Další sloučeninou získávanou z hexakarbonylu wolframu je divodíkový komplex W(CO)3[P(C6H11)3]2(H2).[1]
Působením acetonitrilu lze z hexakarbonylu wolframu oddělit tři CO ligandy.[4]
W(CO)6 lze použít na desulfurizace organosírových sloučenin a na přípravu katalyzátorů metateze alkenů.
Bezpečnost[editovat | editovat zdroj]
Podobně jako ostatní karbonyly kovů je W(CO)6 těkavým zdrojem kovu a oxidu uhelnatého.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hexakarbonyl wolframu na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tungsten hexacarbonyl na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Kubas, G. J., Metal Dihydrogen and σ-Bond Complexes, Kluwer Academic/Plenum Publishers: New York, 2001
- ↑ S. Randolph; J. Fowlkes; P. Rack. Focused, Nanoscale Electron-Beam-Induced Deposition and Etching. Critical Reviews of Solid State and Materials Sciences. 2006, s. 55. DOI 10.1080/10408430600930438. Bibcode 2006CRSSM..31...55R.
- ↑ A. R. Manning; Paul Hacket; Ralph Birdwhistell. Focused, Nanoscale Electron-Beam-Induced Deposition and Etching. Inorganic Syntheses. 1990, s. 148–149. ISBN 9780470132593. DOI 10.1002/9780470132593.ch39.
- ↑ G. J. Kubas; L. S. van der Sluys. TricarbonylTris(nitrile) Complexes of Cr, Mo, and W. Inorganic Syntheses. 1990, s. 29–33. ISBN 9780470132593. DOI 10.1002/9780470132593.ch6.