Hermann von Jedina
| Hermann von Jedina | |
|---|---|
 | |
| Ředitel centrálního námořního archivu v Terstu | |
| Ve funkci: 1897 – 1900 | |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakousko-Uhersko |
| Hodnost | kontradmirál (1903), fregatní kapitán (1894), korvetní kapitán (1890) |
| Narození | 26. února 1847 |
| Úmrtí | 31. května 1906 (ve věku 59 let) |
| Titul | rytíř |
| Příbuzní | Leopold von Jedina-Palombini (sourozenec) |
| Profese | admirál |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hermann rytíř von Jedina (německy Hermann Anton Wilhelm Ritter von Jedina) (26. února 1847 Pardubice – 31. května 1906 Štýrský Hradec) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1862 a zúčastnil se několika válek. V závěru kariéry zastával vysoké funkce v námořní administrativě a v roce 1903 byl penzionován v hodnosti kontradmirála.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze staré české rodiy připomínané od 18. století na Dobříšsku (původní jméno Djedina). Narodil se jako třetí syn c. k. plukovníka Karla Jediny (1811–1883) a jeho manželky Emy, rozené Rehmové (1817–1896).[1] Od narození užíval šlechtický titul rytíře udělený rodině v roce 1831.[2] K námořnictvu vstoupil v roce 1862 a průpravu získal jako elév na brize Hussar a fregatě Schwarzenberg. Za války s Itálií v roce 1866 se zúčastnil bitvy u Visu a v roce 1869 byl povýšen na praporčíka. V roce 1878 se podílel na rakousko-uherské okupaci Bosny a Hercegoviny a o rok později byl povýšen na poručíka II. třídy.[3] V roce 1882 byl povýšen do hodnosti poručíka I. třídy a v letech 1884–1888 působil jako pedagog na C. k. námořní akademii v Terstu.[4]
V roce 1890 byl povýšen na korvetního kapitána[5] a sloužil na křižníku Kaiserin Elisabeth.[6] V hodnosti fregatního kapitána (1894) velel lodím Greif a Zrínyi,[7] mezitím působil také v námořní sekci ministerstva války. V letech 1897–1900 zastával úřad ředitele Ústředního námořního archivu (Marine-Zentral-Archiv) v Terstu.[8] V roce 1900 na vlastní žádost odešel na dlouhodobou dovolenou, k datu 1. května 1903 byl formálně penzionován v hodnosti kontradmirála.[9] Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny III. třídy, Válečné medaile, Vojenské záslužné medaile a japonského Řádu posvátného pokladu.[10]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
V roce 1878 se ve Vídni oženil se svou sestřenicí Isabelou Muraltovou (1855–1915), dcerou generálmajora Karla Muralta.[11] Z manželství se narodil jediný syn Hermann (1881–1955), který u námořnictva dosáhl hodnosti korvetního kapitána a oženil se s Marií Minutillovou (1883–1961), dcerou admirála Franze Minutilla.[12]
U námořnictva sloužili také jeho sourozenci, starší bratr Rudolf (1844–1918) byl korvetním kapitánem, mladší bratr Leopold (1849–1924) dosáhl hodnosti viceadmirála a v roce 1908 byl povýšen do stavu svobodných pánů.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Rodina Karla Jediny na webu geni.com dostupné online
- ↑ Povýšení plukovníka Johanna Jediny do šlechtického stavu v roce 1831 na webu Rakouského státního archivu dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1880; Vídeň, 1880; s. 76 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine; Vídeň, 1886; s. 8, 87 dostupné online
- ↑ Schematismus für das k. u. k. Heer und für die k. u. k. Kriegs-Marine 1893; Vídeň, 1893; s. 1110 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1891; Vídeň, 1891; s. 8, 103 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1895; Vídeň, 1895; s. 7, 107 dostupné online
- ↑ Schematismus für das k. u. k. Heer und für die k. u. k. Kriegs-Marine 1899; Vídeň, 1898; s. 1133, 1145 dostupné online
- ↑ Služební postup Hermanna von Jediny in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 79 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Hermanna von Jediny in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1900; Vídeň, 1900; s. 279 dostupné online
- ↑ Rodina Hermanna von Jediny na webu geni.com dostupné online
- ↑ VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2021; Praha, 2014; s. 332 (heslo Minutillo) ISBN 978-80-905324-3-4
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2021; Praha, 2014; s. 220–225 (heslo Jedina a Jedina-Palombini) ISBN 978-80-905324-3-4