Hans Erich Apostel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hans Erich Apostel
Základní informace
Narození22. ledna 1901
Karlsruhe
Úmrtí30. listopadu 1972 (ve věku 71 let)
Vídeň
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
Žánryklasická hudba, atonalita a dodekafonie
Povoláníhudební skladatel a hudební teoretik
Nástrojeklavír
OceněníCena města Vídně za hudbu (1948)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hans Erich Apostel (22. ledna 1901 Karlsruhe30. listopadu 1972 Vídeň) byl německý hudební skladatel. Příslušník Druhé vídeňské školy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 22. ledna 1901 v Karlsruhe. V letech 1916–1919 studoval ve svém rodném městě hru na klavír, dirigování a hudební teorii u Alfreda Lorenze. V roce 1920 se stal korepetitorem a dirigentem Badischen Landestheater. V letech 1921–1926 studoval ve Vídni u Arnolda Schoenberga a v letech 1925–35 u Albana Berga, zakladatelů a prominentních členů Druhé vídeňské školy. V té době se živil soukromou výukou klavíru, kompozice a hudební teorie.

Řada jeho skladeb ukazuje na úzké sepětí výtvarného a hudebního umění. Přátelil se s výtvarníky (Emil NoldeOskar Kokoschka Alfred Kubin) a komponoval skladby inspirované jejich obrazy. Během obsazení Rakouska německými vojsky byly jeho skladby označeny jako degenerované umění, ale zůstal ve Vídni až do své smrti v roce 1972.

Apostel proslul jako aktivní umělec, skladatel i dirigent soudobé hudby v Rakousku, Německu i ve Švýcarsku. V letech 1947–1950 byl prezidentem rakouské větve Společnosti pro Novou hudbu (Gesellschaft für Neue Musik). Působil také jako editor hudebního vydavatelství Universal Edition a zasloužil se zejména o nová vydání oper Albana Berga Vojcek a Lulu.

Zemřel ve Vídni 30. listopadu 1972. Je pohřben na Vídeňském centrálním hřbitově (Group 32C, No. 57).

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Za své dílo i za zásluhou o hudbu byl oceněn řadou vyznamenání:

  • Emil Hertzka-Preis za Requiem op. 4 (1937)
  • Cena města Vídně (1948)
  • Státní cena za hudbu za Haydn-Variationen op. 17 (1952)
  • Velká rakouská státní cena (1957)
  • Velká cena Monaka za Komorní symfonii op. 41 (1958)

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Requiem op.4 (1933)
  • Adagio op.11 (1937)
  • Variationen über ein Thema von Joseph Haydn op. 17 (1949)
  • Ballade op.21 (1953-55)
  • Variationen über 3 Volkslieder (1956)
  • Rondo ritmico op.27 (1957)
  • Klavier-Konzert op.30 (1958)
  • 5 rakouských miniatur (1959)
  • Kammersymphonie op.41 (1965–1967)
  • Epitaph für Str.-Orch. op.43 (1969)
  • Paralipomena dodekaphonika. Variace na Haydnovo téma. Op. 17
  • Paralipomena dodekaphonika op. 44 (1969/70)
  • Passacaglia op.50 (1972)

Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Smyčcový kvartet (bez opusového čísla, 1926)
  • Smyčcový kvartet č. 1 op. 7 (1935)
  • Kvartet pro flétnu, klarinet, lesní roh a fagot op.14 (1947–1949)
  • Sonatina pro flétnu op. 19 č. 1 (1951)
  • Sonatina pro klarinet op. 19, č. 2 (1952)
  • Sonatina pro fagot op. 19, č. 3 (1952)
  • 5 bagatel pro flétnu, klarinet a fagot op. 20 (1952)
  • 6 skladeb pro kytaru op. 25 (1955)
  • Smyčcový kvartet č. 2 op.26 (1956) Wien 1958
  • Studie pro flétnu, violu a kytaru op. 29 (1958, rev. 1964)
  • 3 Alpacher Miniaturen. Studie jedné dvanáctitónovéřady pro cembalo op. 32 (1960)
  • Sonáta pro violoncello a klavír op. 35 (1962)
  • 6 epigramů pro smyčcový kvartet op. 33 (1962)
  • Malý komorní koncert pro flétnu, violu a kytaru op. 38 (1964)
  • Sonatina pro hoboj op.39, č. 1 (1964)
  • Sonatina pro lsní roh op.39, č. 2 (1964)
  • Sonatina pro trubku op.42, č. 1 (1970)
  • Sonatina pro pozoun op.42, č. 2 (1970)
  • Fischerhaus-Serenade op.45 (1971)

Klavírní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Albumblätter (1924–1934)
  • 5 orientalische Skizzen (1926)
  • 5 Klavier-Stücke (1927)
  • Variationen nach einer Kokoschka-Mappe op. 1 (1928)
  • Sonate op. 2 (1929)
  • Sonatina ritmica op. 5 (1934)
  • Variationen aus „Lulu“ (přepracované 4 symfonické části z opery Albana Berga
  • Klavier-Stück op. 8 (1938)
  • Kubiniana. 10 Klavierstücke nach Zeichnungen von A. Kubin op. 13 (1946)
  • 60 Schemen nach Zeichnungen A. Kubins. Abenteuer einer Notenfeder op.13a (1945–1950)
  • Fantasia ritmica op. 21)
  • Suite „Concise“ 7 pièces op. 24 (1955)
  • 4 kleine Klavier-Stücke op. 31a (1959)
  • Fantasie op. 31b (1959)
  • Kleine Passacaglia op. 34a (1961)
  • Toccata op. 34b (1961)

Kromě toho zkomponoval řadu písní, sborů, fanfáry a jiné drobné příležitostné skladby.

Muzikologické spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Betrachtungen zur zeitgenöss. Melodie. In: Österr. Musiker-Ztg., 36, 1. Apr. 1928. Nr. 7, S. 1
  • Leonore 40/45 (von R. Liebermann). In: ÖMZ, Nr. 8, 1953, S. 83 f.
  • Anmerkungen zur ästhetischen Situation. In: Beitrage 1967, Kassel u. a. 1967, S. 54 f.
  • Ethik und Ästhetik der musikalischen Aussage. In: ÖMZ, 25, 1970, S. 10–16
  • Vortragsmanuskripte u. a. über A. Schönberg und A. Berg im Nachlass

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dirk Wieschollek: Hans Erich Apostel. In: Komponisten der Gegenwart. München 1992
  • Gerold W. Gruber: Hans Erich Apostel. In: Musik in Geschichte und Gegenwart, Personenteil Band 1. Kassel u. a. 1999.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]