Gueréza červená

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Gueréza červená

Guerézy červené
Guerézy červené
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: primáti (Primates)
Čeleď: kočkodanovití (Cercopithecidae)
Rod: gueréza (Piliocolobus)
Binomické jméno
Piliocolobus badius
(Kerr, 1792)
rozšíření guarézy červené(zeleně – žijící, oranžově – pravděpodobně vyhynulý)
rozšíření guarézy červené
(zeleně – žijící, oranžově – pravděpodobně vyhynulý)

Gueréza červená (Piliocolobus badius) je malý a výrazně zbarvený zástupce čeledi kočkodanovitých (Cercopithecidae) obývající tropické deštné lesy v Kamerunu, Kongu, na Pobřeží slonoviny, v Gambii, Ghaně, Guinei, Libérii, Nigérii, Senegalu a Sierra Leonu.

Délka těla se pohybuje mezi 45 – 67 cm, hmotnost obvykle nepřesáhne 11,3 kg a ocas je dlouhý 50 - 85 cm. Díky jejímu nápadnému zbarvení ji spolehlivě rozeznáme od ostatních druhů gueréz. Hřbet, boky a ocas je šedý, část končetin a hrdlo je výrazně oranžovočervené a břicho bílé. Stejně jako ostatní guerézy má sedací mozoly, které ji dovolují sedět i na tenkých větví delší časové období a silné zadní končetiny, přizpůsobené k mohutným skokům z jednoho stromu na druhý. Naopak ji chybí lícní torby, chápavý ocas a palec, který je u gueréz téměř zcela zakrnělý.

Gueréza červená je denní primát, pohybující se většinou v korunách stromů. Žije ve skupinách tvořených 4 až 20 dospělými jedinci a mláďaty. Mladí samci tvoří zhruba 8 členné mládenecké skupiny. Živí se bobulemi, listy, květy, různými plody a zelenými částmi rostlin. Sama se velice často stává potravou šimpanzů učenlivých (Pan troglodytes). V roce 1994 infikovala velké množství šimpanzů velice nebezpečným virem Ebola, který způsobil častá úmrtí nebo doživotní následky.[1] Je to zvláště hlučné zvíře, které se dorozumívá širokou škálou pronikavých pokřiků a posunků.

Je ohrožována především lovem a masivní ztrátou přirozeného biomu. V Červeném seznamu IUCN ji nalezneme v kategorii ohrožených druhů.[2]

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

U guerézy červené rozeznáváme celkem 8 poddruhů:[2]

  • Procolobus badius parmentieri
  • Procolobus badius ellioti
  • Procolobus badius waldronae
  • Procolobus badius langi
  • Procolobus badius badius
  • Procolobus badius temminckii
  • Procolobus badius lulindicus
  • Procolobus badius foai

Nejohroženějším poddruhem je P. b. waldronae, který je v přírodě kriticky ohrožený nebo dokonce zcela vyhubený a vyskytuje se zřejmě jen na malém území Pobřeží slonoviny.[3]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. http://virus.stanford.edu/filo/eboci.html
  2. a b http://www.iucnredlist.org/search/details.php/18240/all
  3. http://www.iucnredlist.org/search/details.php/18248/all