Glukonát zinečnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Glukonát zinečnatý
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název(2R,3R,4S,5S)-2,3,4,5,6-pentahydroxyhexanonát zinečnatý
Triviální názevglukonát zinečnatý
Latinský názevzincum gluconicum
Anglický názevZinc gluconate
Německý názevZinkgluconat
Sumární vzorecC12H22O14Zn (bezvodý)
Identifikace
Registrační číslo CAS4468-02-4
SMILES[Zn+2].[O-]C(=O)[C@H](O)[C@@H](O)[C@H](O)[C@H](O)CO.[O-]C(=O)[C@H](O)[C@@H](O)[C@H](O)[C@H](O)CO
InChI1S/2C6H12O7.Zn/c2*7-1-2(8)3(9)4(10)5(11)6(12)13;/h2*2-5,7-11H,1H2,(H,12,13);/q;;+2/p-2/t2*2-,3-,4+,5-;/m11./s1
Vlastnosti
Molární hmotnost455,685 g/mol (bezvodý)
Teplota tání172 až 175 °C (445 až 448 K)
Rozpustnost ve voděrozpustný
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Glukonát zinečnatý je organická sloučenina, zinečnatá sůl kyseliny glukonové. Používá se jako doplněk stravy a také, pod názvem zincum gluconicum, jako homeopatikum.

Kyselina glukonová se vyskytuje v přírodě a vyrábí se kvašením glukózy, obvykle pomocí Aspergillus niger nebo jiných plísní, jako jsou Penicillium, či pomocí bakterií jako například Acetobacter, Pseudomonas a Gluconobacter.[2] Lze jej také získat elektrolytickou oxidací,[3] i když je tento proces nákladnější. Jeho výhodami jsou nižší mikrobiologický profil a vyšší výtěžnost reakce.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Léčba nachlazení[editovat | editovat zdroj]

Glukonát zinečnatý se používá jako součást léku na nachlazení, bylo ovšem zjištěno že nejvýraznější účinek na dobu trvání nachlazení má octan zinečnatý.[4][5][6] Byly provedeny pokusy s léčením nachlazení podáváním zinečnatých sloučenin nosem, ovšem zjistilo se, že zinek může v některých případech způsobit anosmii.[7][8][9][10]

Veterinární použití[editovat | editovat zdroj]

Výrobek založený na glukonátu zinečnatém, rovněž obsahující arginin, se používá k chemické kastraci zvířat; u psů se podává injekčně přímo do varlat.[11] Prodává se pod různými značkami jako jsou například Neutersol a Esterilsol.[11]

Bezpečnost[editovat | editovat zdroj]

Po intranasální aplikaci některých produktů obsahujících glukonát zinečnatý byly zjištěny případy anosmie (ztráty čichu). V září 2003 proběhlo několik soudních sporů kvůli tomu, že si uživatelé stěžovali na skutečnost, že nosní gel s obsahem glukonátu zinečnatého a několika neaktivních přísad negativně ovlivnil citlivost jejich čichu a někdy také chuti. Společnost Matrixx Initiatives, Inc., výrobce tohoto přípravku, prohlásila, že jen málo lidí mělo problémy a anosmie mohla být způsobená samotným nachlazením. V lednu 2006 bylo vyřešeno 340 těchto sporů celkovým odškodněním 12 milionů dolarů.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zinc gluconate na anglické Wikipedii.

  1. a b Zinc gluconate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Sumitra Ramachandran, Pierre Fontanille, Ashok Pandey and Christian Larroche. Gluconic Acid: A Review. Food Technology and Biotechnology. 2006, s. 185–195. Dostupné online [cit. 2006-12-06]. 
  3. Henk G.J. de Wilt. Part I: The oxidation of Glucose to Gluconic Acid. Ind. Eng. Chem. Prod. Res. Develop.. 1972, s. 370. Dostupné online [cit. 2006-12-06]. DOI 10.1021/i360044a002. 
  4. HEMILÄ, Harri. Zinc lozenges may shorten the duration of colds: a systematic review. Open Respir. Med. J.. 2011, s. 51–58. DOI 10.2174/1874306401105010051. 
  5. EBY, George A. Zinc lozenges: cold cure or candy? Solution chemistry determinations. Biosci. Rep.. 2004, s. 23–39. Dostupné online [cit. 15-12-2017]. DOI 10.1023/B:BIRE.0000037754.71063.41. PMID 15499830.  Archivovaná kopie. george-eby-research.com [online]. [cit. 2017-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  6. HEMILÄ, Harri; PETRUS, Edward J.; FITZGERALD, James T.; PRASAD, Ananda. Zinc acetate lozenges for treating the common cold: An individual patient data meta-analysis. Br. J. Clin. Pharmacol.. 2016, s. 1393–1398. DOI 10.1111/bcp.13057. PMID 27378206. 
  7. JAFEK, Bruce W.; LINSCHOTEN, Miriam R.; MURROW, Bruce W. Anosmia after intranasal zinc gluconate use. American Journal of Rhinology & Allergy. 2004, s. 137–141. Dostupné online. PMID 15283486. 
  8. ALEXANDER, Thomas H.; DAVIDSON, Terence M. Intranasal zinc and anosmia: The zinc-induced anosmia syndrome. The Laryngoscope. 2006, s. 217–220. Dostupné online. DOI 10.1097/01.mlg.0000191549.17796.13. PMID 16467707. 
  9. D'CRUZE, Hubert; ARROLL, Bruce; KENEALY, Tim. Is intranasal zinc effective and safe for the common cold? A systematic review and meta-analysis. Journal of Primary Health Care. 2009, s. 134–139. Dostupné online. DOI 10.1071/HC09134. PMID 20690364. 
  10. DAVIDSON, Terence M.; SMITH, W. M. The Bradford Hill criteria and zinc-induced anosmia: A causality analysis. Arch. Otolaryngol. Head Neck Surg.. 2010, s. 673–676. Dostupné online. DOI 10.1001/archoto.2010.111. PMID 20644061. 
  11. a b Dogs, zoonoses and public health. Redakce Macpherson CNL. 2nd. vyd. Wallingford, Oxfordshire: CABI, 2012. ISBN 9781845938352. Kapitola Chemosterilants, s. 265. 
  12. zicam.vanosteen.com. zicam.vanosteen.com [online]. [cit. 2017-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-22.