Giro d'Italia 1985
 Giro d'Italia 1985 | |
|---|---|
| Datum | 16. května - 9. června |
| Start | Verona |
| Cíl | Lucca |
| Počet etap | 22 + prolog, zahrnující jednu půlenou etapu |
| Celková délka | 3998,6 km |
| Celkový čas vítěze | 105h 46' 51” |
| Konečné pořadí | |
| Celkový vítěz |  Bernard Hinault (FRA) |
| Druhý | Francesco Moser (ITA) |
| Třetí |  Greg LeMond (USA) |
| Trikoty | |
| Vítěz bodovací soutěže |  Johan van der Velde (NED) |
| Nejlepší vrchař |  José Luis Navarro (ESP) |
| Nejlepší mladý jezdec | Alberto Volpi (ITA) |
| Nejlepší tým | Alpilatte–Olmo–Cierre |
← 1984 1986 → | |
68. ročník cyklistického závodu Giro d'Italia se konal mezi 16. květnem a 9. červnem 1985. Vítězem se stal Francouz Bernard Hinault, pro nějž to bylo již třetí vítězství na Giru d'Italia po ročnících 1980 a 1982.
Vítězem bodovací soutěže se stal Nizozemec Johan van der Velde (Vini Ricordi–Pinarello), Španěl José Luis Navarro (Gemeaz Cusin–Zor) vyhrál vrchařskou soutěž a vítězem soutěže mladých jezdců se stal Ital Alberto Volpi (Sammontana–Bianchi). Tým Alpilatte–Olmo–Cierre vyhrál soutěž týmů.
Týmy[editovat | editovat zdroj]
Na Giro d'Italia 1985 bylo pozváno celkem 20 týmů, z nichž bylo 6 italských.[1] Každý tým přijel s devíti jezdci, což znamenalo, že se na start postavilo 180 jezdců. Týmová prezentace proběhla 15. května ve Veronské aréně. Do cíle v Lucce dojelo 135 jezdců.
Týmy, které se zúčastnily závodu, byly:
- Ariostea
- Alpilatte–Olmo–Cierre
- Atala–Ofmega–Campagnolo
- Carrera–Inoxpran
- Cilo–Aufina
- Del Tongo–Colnago
- Dromedario–Laminox
- Gemeaz Cusin–Zor
- Gis Gelati–Trentino Vacanze
- La Vie Claire
- Maggi Mobili–Fanini
- Malvor–Bottecchia
- Murella–Rossin
- Varta–Café de Colombia
- Sammontana–Bianchi
- Santini–Conti–Galli
- 7–Eleven
- Skil–Sem
- Supermercati Brianzoli
- Vini Ricordi–Pinarello
Favorité před závodem[editovat | editovat zdroj]
Na start se postavil obhájce vítězství Francesco Moser, který cílil na druhý titul v řadě. Šampion z let 1980 a 1982 Bernard Hinault vstoupil do závodu se silnou podporou svého týmu La Vie Claire a mířil na třetí titul na italské Grand Tour. Závodu se také zúčastnil Hinaultův týmový kolega Greg LeMond, pro nějž to byla první účast na Giru d'Italia. Mezi další favority se řadil například také Marino Lejaretta, vítěz Vuelty a España 1982. Obhájce druhého místa a dvojnásobný šampion Tour de France Laurent Fignon se závodu nezúčastnil kvůli zraněné Achillově šlase.
Trasa a etapy[editovat | editovat zdroj]
Trasa Gira d'Italia 1985 byla veřejnosti odhalena hlavním organizátorem Vincenzem Torrianim 16. února 1985.[2] Trasa dlouhá 3998,6 km zahrnovala tři individuální a jednu týmovou časovku a jedenáct etap, na jejichž trase byla hodnocená stoupání s dostupnými body do vrchařské soutěže.[3] Tři z těchto jedenácti etap měly vrcholové dojezdy; 4. etapa na Selva di Val Gardena, 14. etapa na Gran Sasso d'Italia a 20. etapa do Valnontey di Cogne. Organizátoři se rozhodli zahrnout také 2 dny odpočinku. Ve srovnání s minulým ročníkem byla trasa o 190,6 km delší a obsahovala stejné množství časovek a dnů volna.
| Etapa | Datum | Trasa | Vzdálenost | Typ | Vítěz | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| P | 16. května | Verona | 6,6 km (4 mi) | 
|
Individuální časovka | Francesco Moser (ITA)
| |
| 1 | 17. května | Verona - Busto Arsizio | 218 km (135 mi) | 
|
Rovinatá etapa |  Urs Freuler (SUI)
| |
| 2 | 18. května | Busto Arsizio - Milan | 38 km (24 mi) |
|
Týmová časovka | Del Tongo-Colnago | |
| 3 | 19. května | Milan - Pinzolo | 190 km (118 mi) | 
|
Horská etapa | Giuseppe Saronni (ITA)
| |
| 4 | 20. května | Pinzolo - Selva di Val Gardena | 237 km (147 mi) |
|
Horská etapa | Hubert Seiz (SUI)
| |
| 5 | 21. května | Selva di Val Gardena - Vittorio Veneto | 225 km (140 mi) |
|
Horská etapa | Emanuele Bombini (ITA) [4]
| |
| 6 | 22. května | Vittorio Veneto - Cervia | 237 km (147 mi) |
|
Rovinatá etapa |  Frank Hoste (BEL)
| |
| 7 | 23. května | Cervia - Jesi | 185 km (115 mi) |
|
Horská etapa | Orlando Maini (ITA)
| |
| 24. května | Den odpočinku | ||||||
| 8a | 25. května | Foggia - Foggia | 45 km (28 mi) |
|
Rovinatá etapa | Stefano Allocchio (ITA)
| |
| 8b | Foggia - Matera | 167 km (104 mi) |
|
Rovinatá etapa |  Acácio da Silva (POR)
| ||
| 9 | 26. května | Matera - Crotone | 237 km (147 mi) |
|
Rovinatá etapa | Paolo Rosola (ITA)
| |
| 10 | 27. května | Crotone - Paola | 203 km (126 mi) |
|
Horská etapa | Acácio da Silva (POR)
| |
| 11 | 28. května | Paola - Salerno | 240 km (149 mi) |
|
Horská etapa | Stefano Allocchio (ITA)
| |
| 12 | 29. května | Capua - Maddaloni | 38 km (24 mi) |
|
Individuální časovka | Bernard Hinault (FRA)
| |
| 13 | 30. května | Maddaloni - Frosinone | 154 km (96 mi) |
|
Rovinatá etapa | Urs Freuler (SUI)
| |
| 14 | 31. května | Frosinone - Gran Sasso d'Italia | 195 km (121 mi) |
|
Horská etapa | Franco Chioccioli (ITA)
| |
| 15 | 1. června | L'Aquila - Perugia | 208 km (129 mi) |
|
Horská etapa | Ron Kiefel (USA)
| |
| 16 | 2. června | Perugia - Cecina | 217 km (135 mi) |
|
Rovinatá etapa | Giuseppe Saronni (ITA)
| |
| 17 | 3. června | Cecina - Modena | 248 km (154 mi) |
|
Horská etapa | Daniel Gisiger (SUI)
| |
| 4. června | Den odpočinku | ||||||
| 18 | 5. června | Monza - Domodossola | 128 km (80 mi) |
|
Rovinatá etapa | Paolo Rosola (ITA)
| |
| 19 | 6. června | Domodossola - Saint-Vincent | 247 km (153 mi) |
|
Horská etapa | Francesco Moser (ITA)
| |
| 20 | 7. června | Saint-Vincent - Valnontey di Cogne | 58 km (36 mi) |
|
Horská etapa | Andrew Hampsten (USA)
| |
| 21 | 8. června | Saint-Vincent - Genoa | 229 km (142 mi) |
|
Rovinatá etapa | Urs Freuler (SUI)
| |
| 22 | 9. června | Lido di Camaiore - Lucca | 48 km (30 mi) |
|
Individuální časovka | Francesco Moser (ITA)
| |
| Celková délka | 3 998,6 km (2 485 mi) | ||||||
Shrnutí závodu[editovat | editovat zdroj]
Vítěz prologu Francesco Moser vedl závod během prvních 2 etap. Do vedení po třetí etapě se dostal Giuseppe Saronni poté, co jeho tým vyhrál týmovou časovku. Během čtvrté etapy získal Roberto Visentini dostatek času na to, aby vysvlékl Saronniho z růžového dresu pro lídra závodu. Visentini si udržel dres po 8 dní a přejel s ním i Dolomity, než ho ztratil během časovky ve 12. etapě. Tu vyhrál Bernard Hinault a zároveň s tím se stal novým lídrem závodu. Své vedení si udržel i přes Alpy a dojel si pro svůj třetí titul na Giru.
Průběžné pořadí[editovat | editovat zdroj]
Během Gira d'Italia byly nošeny 4 dresy. Lídr celkového pořadí nosil růžový dres. Celkové pořadí bylo určováno podle časů dojezdu v etapách, zároveň bylo možno získat časové bonusy za dojezdy v etapách s hormadným startem. Tato soutěž je nejdůležitější a její vítěz je považován za celkového vítěze závodu.
Další soutěží byla bodovací soutěž. Body do ní bylo možné získat za dojezd mezi 15 nejlepšími v etapě, další body mohly být získány na sprinterských prémiích. Lídr této klasifikace nosil fialový dres. Zelený dres nosil lídr vrchařské soutěže. Zde bylo možné získat body při dojezdech na vrcholy před ostatními závodníky. Každé stoupání bylo hodnoceno jako první, druhá nebo třetí kategorie, s více dostupnými body na stoupáních vyšší kategorie. Na Cimě Coppi, nejvyšším bodu závodu, bylo možné získat více bodů než na stoupáních první kategorie.Cima Coppi pro tento ročník byl průsmyk Simplon. První jezdec, který přejel průsmyk Simplon byl Kolumbijec Reynel Montoya. Soutěž mladých jezdců fungovala stejně jako celkové pořadí, ale byla pouze pro neo-profesionály (jezdce, kteří byli profesionálové 3 a méně let). Lídr této klasifikace nosil bílý dres.
Existovala také soutěž týmů, ačkoliv v ní nebyl udělován žádný dres. Do soutěže se započítávaly časy dojezdů nejlepších 3 jezdců jednoho týmu. Vedoucí tým byl ten s nejmenším výsledným časem.
Konečné pořadí[editovat | editovat zdroj]
| Legenda | |||
|---|---|---|---|
|
Označuje vítěze celkového pořadí. | 
|
Označuje vítěze vrchařské soutěže |
|
Označuje vítěze bodovací soutěže. | 
|
Označuje vítěze soutěže mladých jezdců. |
Celkové pořadí[editovat | editovat zdroj]
| Pořadí | Jméno | Tým | Čas |
|---|---|---|---|
| 1 | Bernard Hinault (FRA)
|
La Vie Claire | 105h 46' 51" |
| 2 | Francesco Moser (ITA)
|
Gis Gelati-Trentino Vacanze | + 1' 08" |
| 3 | Greg LeMond (USA)
|
La Vie Claire | + 2' 55" |
| 4 |  Tommy Prim (SWE)
|
Sammontana-Bianchi | + 4' 53" |
| 5 | Marino Lejarreta (ESP)
|
Alpilatte-Olmo-Cierre | + 6' 30" |
| 6 | Gianbattista Baronchelli (ITA)
|
Supermercati Brianzoli | + 6' 32" |
| 7 | Silvano Contini (ITA)
|
Ariostea | + 7' 22" |
| 8 |  Michael Wilson (AUS)
|
Alpilatte-Olmo-Cierre | + 7' 38" |
| 9 | Franco Chioccioli (ITA)
|
Maggi Mobili-Fanini | + 8' 33" |
| 10 | Alberto Volpi (ITA)
|
Sammontana-Bianchi | + 10' 31" |
Bodovací soutěž[editovat | editovat zdroj]
| Pořadí | Jezdec | Tým | Body |
|---|---|---|---|
| 1 | Johan van der Velde (NED)
|
Carrera–Inoxpran | 195 |
| 2 | Urs Freuler (SUI)
|
Atala–Ofmega–Campagnolo | 172 |
| 3 | Francesco Moser (ITA)
|
Gis Gelati-Trentino Vacanze | 140 |
| 4 | Frank Hoste (BEL)
|
Del Tongo | 126 |
| 5 | Franco Chioccioli (ITA)
|
Maggi Mobili-Fanini | 122 |
Vrchařská soutěž[editovat | editovat zdroj]
| Pořadí | Jezdec | Tým | Body |
|---|---|---|---|
| 1 | José Luis Navarro (ESP)
|
Gemeaz Cusin-Zor | 54 |
| 2 |  Reynel Montoya (COL)
|
Varta-Café de Colombia | 47 |
| 3 | Rafael Acevedo (COL)
|
Varta-Café de Colombia | 38 |
| 4 | Acácio da Silva (POR)
|
Malvor-Bottecchia | 32 |
| 5 | Andrew Hampsten (USA)
|
7–Eleven | 30 |
Soutěž mladých jezdců[editovat | editovat zdroj]
| Pořadí | Jezdec | Tým | Čas |
|---|---|---|---|
| 1 | Alberto Volpi (ITA)
|
Sammontana-Bianchi | 105h 57' 22" |
| 2 | Marco Giovannetti (ITA)
|
Ariostea | + 3' 59" |
| 3 | José Luis Navarro (ESP)
|
Gemeaz Cusin-Zor | + 10' 19" |
| 4 | Andrew Hampsten (USA)
|
7–Eleven | + 10' 52" |
| 5 | Luca Rota (ITA)
|
Murella-Rossin | + 15' 47" |
Soutěž týmů[editovat | editovat zdroj]
| Pořadí | Tým | Čas |
|---|---|---|
| 1 | Alpilatte-Olmo-Cierre | 315h 47' 32" |
| 2 | Del Tongo-Colnago | + 4' 44" |
| 3 | La Vie Claire | + 5' 29" |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1985 Giro d'Italia na anglické Wikipedii.
- ↑ http://elpais.com/diario/1985/05/16/deportes/485042414_850215.html
- ↑ https://archivio.unita.news/assets/main/1985/02/17/page_017.pdf
- ↑ https://archivio.unita.news/assets/main/1985/05/14/page_004.pdf
- ↑ Roberto Pagnin byl původním vítězem 5. etapy, ale později byl odsunut na druhé místo. http://elpais.com/diario/1985/05/22/deportes/485560808_850215.html