Giro d'Italia 1975

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Itálie Giro d'Italia 1975
Datum17. května - 7. června 1975
StartMilán
CílPrůsmyk Stelvio
Počet etap21 (zahrnující 2 půlené etapy)
Celková délka3963 km
Celkový čas vítěze111h 31' 24”
Konečné pořadí
Celkový vítězItálie Fausto Bertoglio (ITA)
DruhýŠpanělsko Francisco Galdós (ESP)
TřetíItálie Felice Gimondi (ITA)
Trikoty
Vítěz bodovací soutěžeBelgie Roger De Vlaeminck (BEL)
Nejlepší vrchařŠpanělsko Andrés Oliva (ESP)
Nejlepší týmBrooklyn
← 1974
1976 →

58. ročník cyklistického závodu Giro d'Italia se konal mezi 17. květnem a 7. červnem 1975. Závod dlouhý 3963 km vyhrál Ital Fausto Bertoglio z týmu Jolly Ceramica. Na druhém a třetím místě se umístili Španěl Francisco Galdós (KAS) a Ital Felice Gimondi (Bianchi–Campagnolo).[1]

Vítězem bodovací soutěže se stal Roger De Vlaeminck, jenž obhájil vítězství z předchozího ročníku. Vítězi vrchařské soutěže se stali 2 závodníci, a to týmoví kolegové ze sestavy KAS Andrés Oliva a Francisco Galdós. Tým Brooklyn vyhrál bodovací soutěž týmů.

Týmy[editovat | editovat zdroj]

Na Giro d'Italia 1975 bylo pozváno celkem 9 týmů. Každý tým přijel s 19 jezdci, celkem tedy odstartovalo 90 jezdců. Do cíle v průsmyku Stelvio dojelo 70 jezdců. Na start měl původně nastoupit i tým Molteni s obhájcem vítězství Eddym Merckxem, ten však onemocněl na závodě Tour de Romandie a celý tým ještě před startem odstoupil ze závodu.[2]

Týmy, které se zúčastnily závodu, byly:

  • Bianchi–Campagnolo
  • Brooklyn
  • Vibor
  • Bassi Frisol
  • Jolly Ceramica
  • KAS
  • Magniflex
  • Scic
  • Zonca

Trasa a etapy[editovat | editovat zdroj]

Trasa závodu byla odhalena 10. dubna 1975.[3] Trasa zahrnovala 2 půlené etapy a 2 individuální časovky. Organizátoři se také rozhodli zahrnout 1 den volna.

Etapy a vítězové
Etapa Datum Trasa Vzdálenost Typ Vítěz
1 17. května Milan - Fiorano Modenese 177 km Rovinatá etapa Norsko Knut Knudsen (NOR)
2 18. května Modena - Ancona 249 km Rovinatá etapa Belgie Patrick Sercu (BEL)
3 19. května Ancona - Prati di Tivo 175 km Horská etapa Itálie Giovanni Battaglin (ITA)
4 20. května Teramo - Campobasso 258 km Horská etapa Belgie Roger De Vlaeminck (BEL)
5 21. května Campobasso - Bari 224 km Rovinatá etapa Belgie Rik Van Linden (BEL)
6 22. května Bari - Castrovillari 213 km Rovinatá etapa Belgie Roger De Vlaeminck (BEL)
7a 23. května Castrovillari - Padula 123 km Horská etapa Španělsko Domingo Perurena (ESP)
7b Padula - Potenza 80 km Horská etapa Belgie Roger De Vlaeminck (BEL)
8 24. května Potenza - Sorrento 220 km Horská etapa Itálie Marcello Osler (ITA)
9 25. května Sorrento - Frosinone 222 km Rovinatá etapa Itálie Enrico Paolini (ITA)
10 26. května Frosinone - Tivoli 176 km Rovinatá etapa Belgie Roger De Vlaeminck (BEL)
11 27. května Řím - Orvieto 158 km Rovinatá etapa Belgie Roger De Vlaeminck (BEL)
12 28. května Chianciano Terme - Forte dei Marmi 232 km Rovinatá etapa Belgie Patrick Sercu (BEL)
13 29. května Forte dei Marmi - Forte dei Marmi 38 km Individuální časovka Itálie Giovanni Battaglin (ITA)
30. května Den odpočinku
14 31. května Il Ciocco - Il Ciocco 13 km Individuální časovka Itálie Fausto Bertoglio (ITA)
15 1. června Il Ciocco - Arenzano 203 km Horská etapa Itálie Franco Bitossi (ITA)
16 2. června Arenzano - Orta San Giulio 193 km Rovinatá etapa Itálie Fabrizio Fabbri (ITA)
17a 3. června Omegna - Pontoglio 167 km Rovinatá etapa Belgie Patrick Sercu (BEL)
17b Pontoglio - Monte Maddalena 46 km Horská etapa Itálie Wladimiro Panizza (ITA)
18 4. června Brescia - Baselga di Piné 223 km Horská etapa Belgie Roger De Vlaeminck (BEL)
19 5. června Baselga di Piné - Pordenone 175 km Rovinatá etapa Kolumbie Martín Emilio Rodríguez (COL)
20 6. června Pordenone - Alleghe 197 km Horská etapa Belgie Roger De Vlaeminck (BEL)
21 7. června Alleghe - Stelvio 186 km Horská etapa Španělsko Francisco Galdós (ESP)
Celková délka 3963 km

Průběžné pořadí[editovat | editovat zdroj]

Průsmyk Stelvio byl Cima Coppi, nejvyšší bod trasy Gira d'Italia 1975.

Na Giru d'Italia byly 3 hlavní soutěže společně s týmovou soutěží. Celkové pořadí bylo kalkulována sčítáním časů dojezdů v etapách jednotlivých jezdců.[4] Jezdec s nejnižším výsledným časem je vítězem této soutěže a je považován za celkového vítěze závodu. Vedoucí jezdec této soutěže nosil růžový dres.

Body do bodovací soutěže bylo možné získat za dojezd mezi prvními v etapě, s více body za lepší umístění. Lídr této soutěže nosil fialový dres. Vrchařská soutěž byla třetí důležitou soutěží a její lídr nosil zelený trikot. V této klasifikaci byly body udíleny za dosažení vrcholu před ostatními jezdci. Každé hodnocené stoupání bylo klasifikováno jako první, druhé nebo třetí kategorie, s více dostupnými body na prémiích vyšší kategorie. Na Cimě Coppi, nejvyšším bodu trasy, bylo možné získat více bodů, než na ostatních prémiích první kategorie. Cima Coppi tohoto ročníku Gira byl průsmyk Stelvio. První jezdec, který dosáhl vrcholu Stelvia, byl Španěl Francisco Galdós.

Lídři soutěže týmů nenosili žádný speciální trikot. Tato soutěž byla kalkulována sčítáním všech bodů, které získali jezdci jednotlivých týmů na sprinterských prémiích, vrchařských prémiích nebo za dojezdy v etapách. Vedoucí tým byl ten s nejvyšším počtem bodů.

Existovaly zde další vedlejší soutěže, například soutěž Campionato delle Regioni. Tato soutěž byla náhradou za soutěž "traguardi tricolore", která probíhala v předchozích ročnících.[5] Lídr této soutěže nosil modrý dres s vertikálními barevnými pruhy v barvách italské vlajky.("maglia azzurra con banda tricolore verticale").

Průběžné pořadí po etapách
Etapa Vítěz Celkové pořadí
 Bodovací soutěž
 Vrchařská soutěž
 Soutěž týmů
1 Knut Knudsen Knut Knudsen Knut Knudsen neuděleno neuděleno
2 Patrick Sercu Rik Van Linden Jolly Ceramica
3 Giovanni Battaglin Giovanni Battaglin Giovanni Battaglin
4 Roger De Vlaeminck Francisco Galdós Roger De Vlaeminck a Pierino Gavazzi Andrés Oliva Brooklyn
5 Rik Van Linden Rik Van Linden
6 Roger De Vlaeminck Roger De Vlaeminck
7a Domingo Perurena
7b Roger De Vlaeminck
8 Marcello Osler
9 Enrico Paolini
10 Roger De Vlaeminck
11 Roger De Vlaeminck
12 Patrick Sercu
13 Giovanni Battaglin Giovanni Battaglin
14 Fausto Bertoglio Fausto Bertoglio Fausto Bertoglio a Andrés Oliva
15 Franco Bitossi Andrés Oliva
16 Fabrizio Fabbri
17a Patrick Sercu
17b Wladimiro Panizza Fausto Bertoglio
18 Roger De Vlaeminck Fausto Bertoglio a Andrés Oliva
19 Martín Emilio Rodríguez
20 Roger De Vlaeminck Andrés Oliva
21 Francisco Galdós Francisco Galdós a Andrés Oliva
Konečné pořadí Fausto Bertoglio Roger De Vlaeminck Francisco Galdós a Andrés Oliva Brooklyn

Konečné pořadí[editovat | editovat zdroj]

Legenda
     Označuje vítěze celkového pořadí.      Označuje vítěze vrchařské soutěže.
     Označuje vítěze bodovací soutěže.

Konečné pořadí[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí (1–10)[6]
Pořadí Jezdec Tým Čas
1 Itálie Fausto Bertoglio (ITA) Jolly Ceramica 111h 31' 24"
2 Španělsko Francisco Galdós (ESP) KAS + 41"
3 Itálie Felice Gimondi (ITA) Bianchi–Campagnolo + 6' 18"
4 Belgie Roger De Vlaeminck (BEL) Brooklyn + 7' 39"
5 Itálie Giuseppe Perletto (ITA) Magniflex + 8' 00"
6 Itálie Wladimiro Panizza (ITA) Brooklyn + 8' 13"
7 Itálie Walter Riccomi (ITA) Scic + 10' 32"
8 Itálie Costantino Conti (ITA) Furzi + 13' 40"
9 Španělsko Miguel María Lasa (ESP) KAS + 14' 48"
10 Itálie Gianbattista Baronchelli (ITA) Scic + 14' 48"

Bodovací soutěž[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí (1–5)
Pořadí Jezdec Tým Body
1 Belgie Roger De Vlaeminck (BEL) Brooklyn 346
2 Itálie Fausto Bertoglio (ITA) Jolly Ceramica 159
3 Itálie Felice Gimondi (ITA) Bianchi–Campagnolo 154
4 Belgie Patrick Sercu (BEL) Brooklyn 148
5 Itálie Luciano Borgognoni (ITA) Zonca 123

Vrchařská soutěž[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí (1–10)
Pořadí Jezdec Tým Body
1 Španělsko Francisco Galdós (ESP) KAS 300
Španělsko Andrés Oliva (ESP) KAS
3 Itálie Fausto Bertoglio (ITA) Jolly Ceramica 240
4 Itálie Giancarlo Polidori (ITA) Furzi 150
5 Belgie Roger De Vlaeminck (BEL) Brooklyn 130
6 Itálie Giuseppe Perletto (ITA) Magniflex 120
7 Itálie Marcello Osler (ITA) Brooklyn 110
Itálie Giacinto Santambrogio (ITA) Bianchi–Campagnolo
Itálie Wladimiro Panizza (ITA) Brooklyn
10 Itálie Giovanni Battaglin (ITA) Jolly Ceramica 80

Soutěž Campionato delle Regioni[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí (1–5)
Pořadí Jezdec Tým Body
1 Itálie Marcello Osler (ITA) Brooklyn 43
2 Itálie Giacinto Santambrogio (ITA) Bianchi–Campagnolo 31
3 Itálie Adriano Pella (ITA) Zonca 25
4 Itálie Giancarlo Polidori (ITA) Furzi 23
5 Belgie Patrick Sercu (BEL) Brooklyn 10

Kombinovaná soutěž[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí (1–5)
Pořadí Jezdec Tým Body
1 Belgie Roger De Vlaeminck (BEL) Brooklyn ?
2 Itálie Fabrizio Fabbri (ITA) Bianchi–Campagnolo ?
3 Itálie Giacinto Santambrogio (ITA) Bianchi–Campagnolo ?
4 Itálie Marcello Osler (ITA) Brooklyn ?
5 Španělsko Andrés Oliva (ESP) KAS ?

Bodovací soutěž týmů[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí (1–5)
Pořadí Tým Body
1 Brooklyn 11270
2 Jolly Ceramica 6720
3 KAS 6200
4 Bianchi-Campagnolo 5895
5 Scic 3485

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1975 Giro d'Italia na anglické Wikipedii.

  1. ↑ https://web.archive.org/web/20150309193707/http://archiviostorico.unita.it/cgi-bin/highlightPdf.cgi?t=ebook&file=%2Farchivio%2Funi_1975_06%2F19750608_0015.pdf
  2. ↑ http://bikeraceinfo.com/giro/giro1975.html
  3. ↑ https://archivio.unita.news/assets/main/1975/04/11/page_010.pdf
  4. ↑ http://autobus.cyclingnews.com/road/2008/giro08/?id=/features/2008/giro_classifications08
  5. ↑ http://www.giroditalia.it/eng/editions/1968-1977/
  6. ↑ http://hemeroteca-paginas.mundodeportivo.com/EMD01/HEM/1975/06/08/MD19750608-019.pdf

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Giro d'Italia
1909 • 1910 • 1911 • 1912 • 1913 • 1914 • 1919 • 1920 • 1921 • 1922 • 1923 • 1924 • 1925 • 1926 • 1927 • 1928 • 1929 • 1930 • 1931 • 1932 • 1933 • 1934 • 1935 • 1936 • 1941 • 1942 • 1945 • 1946 • 1947 • 1948 • 1950 • 1955 • 1956 • 1957 • 1958 • 1959 • 1960 • 1961 • 1962 • 1963 • 1964 • 1965 • 1966 • 1967 • 1968 • 1969 • 1970 • 1971 • 1972 • 1973 • 1974 • 1975 • 1976 • 1977 • 1978 • 1979 • 1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986 • 1987 • 1988 • 1989 • 1990 • 1991 • 1992 • 1993 • 1994 • 1995 • 1996 • 1997 • 1998 • 1999 • 2000 • 2001 • 2002 • 2003 • 2004 • 2005 • 2006 • 2007 • 2008 • 2009 • 2010 • 2011 • 2012 • 2013 • 2014 • 2015 • 2016 • 2017 • 2018 • 2019 • 2020 • 2021 • 2022 • 2023 • 2024
Celkový vítěz • Bodovací soutěž • Vrchařské soutěže • Nejlepší mladý jezdec v celkovém pořadí
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Giro_d%27Italia_1975&oldid=23731417“