Orvieto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Orvieto
Orvieto, celkový pohled
Orvieto, celkový pohled
Orvieto – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 325 m n. m.
stát: Itálie Itálie
Oblast: Umbrie
Provincie: Terni
Orvieto
Red pog.png
Orvieto
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 281 km²
počet obyvatel: 21 043 (2008)
hustota zalidnění: 75 obyv. / km²
správa
oficiální web: http://www.comune.orvieto.tr.it
telefonní předvolba: 763
PSČ: 05018
označení vozidel: TR

Orvieto je historické město v Umbrii, asi 100 km S od Říma a asi 140 km JJV od Florencie. Leží na plochém temeni velkého bloku sopečného tufu. V okolí se pěstuje vynikající víno.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Orvieto (z latinského Urbs vetus, Staré město) bylo založeno Etrusky na tufovém skalisku nad údolím řeky Paglia. Koncem starověku bylo nazýváno Urbibentum nebo Urbs vetus - Staré město. Ve 3. století př. n. l. je dobyli Římané. Po pádu Římské říše je dočasně ovládli Gótové a Langobardi, v 10. století se stalo samosprávným městem. Později se Orvieto stalo součástí papežského státu, od roku 1860 patřilo ke sjednocené Itálii.

Ve 13. století mělo až Orvieto 30 tisíc obyvatel. Stalo se baštou guelfů, proto zde čas od času našli útočiště papežové. Například v letech 1262-1264 zde žil papež Urban IV., roku 1527 se sem po vyrabování Říma německými lancknechty uchýlil Klement VII.

Roku 1236 zřídil papež Řehoř XI. v Orvietu studium generale, dnes součást univerzity v Perugii. V letech 1261-1265 zde učil Tomáš Akvinský a napsal zde Summa contra gentiles a Catena aurea

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Orvieto leží na železnici Řím – Florencie a na dálnici A1 mezi Římem a Florencií.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Dóm P. Marie, jedna z nejkrásnějších staveb italské gotiky. Založen 1290 na paměť tzv. bolsenského zázraku, dostavěn kolem 1347, je postaven ze střídavých vrstev travertinu a basaltu. Na neobyčejně bohaté fasádě je mosaika od A. Orcagni, ve výzdobě pokračovali renesanční sochaři Federighi, Sanmicheli a Scagna až do 16. století. Uvnitř jsou fresky Fra Angelica, Luca Signorelliho a dalších, obrazy a sochy.
  • Kostel San Giovenale z roku 1004 s freskami ze 13. století.
  • Papežský palác ze 13.století - vpravo od katedrály
    • v něm je umístěno Museo dell’Opera del Duomo
  • Palazzo del Capitano románsko-gotická stavba ze 13.století - postaven ze sopečného tufu, schodiště a cimbuří v průčelí
  • Piazza delle Repubblica
    • Palazzo comunale - románsko-gotická stavba (gotické arkády), průčelí obnoveno v 16.století
    • kostel Sant´Andrea (1260-1264) ) - s dvanáctihranou věží (11.století)
    • kostel San Domenico (12.století) - Arnulfo di Cambio: náhrobek kardinála de Braye (1282) - vzorem pro raně renesanční náhrobky
  • Torre del Moro (16.století) - hranolová čtyřboká věž, výška: 47 m
  • Pozzo di San Patrizio - studna sv. Patrika z let 1527-1537, 61 m hluboká, opatřená dvojitým točitým schodištěm, aby muly mohly nepřetržitě chodit dolů pro vodu.
  • Etruská nekropole se stovkou komorových hrobů a zbytky chrámu.
  • Bludiště podzemních chodeb a galerií.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Piazza della Republica s kostelem Sant´Andrea a radnicí
Dóm, průčelí
Sant´Andrea, interiér
Studna sv. Patrika

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické Wikipedie.