Giles Duley

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Giles Duley
Narození15. září 1971 (52 let)
Alma materArts University Bournemouth
Povolánífotograf a fotoreportér
Webová stránkagilesduley.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giles Duley (* 15. září 1971) je britský fotograf. Zabývá se dokumentární fotografií v zemích, kde došlo k humanitárním katastrofám a válečným událostem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Giles Duley se řadu let věnovat portrétování celebrit z řad herců a zpěváků, fotografoval např. skupiny Oasis, Marilyn Manson nebo Lennyho Kravitze. Propadl se však do deprese, rozbil své fotoaparáty a spálil negativy. Prodal svůj dům, přestěhoval se a začal pracovat jako barman. Při práci se seznámil s rodinou, jejíž syn trpěl silným autismem. Začal se o něj na plný úvazek starat. Díky němu opět začal fotografovat, protože chtěl zdokumentovat jeho příběh.[1]

Později vyrazil fotografovat do Angoly. Od té doby se věnuje dokumentární fotografii v zemích, které zasáhla válka nebo přírodní katastrofa. Navštívil tak mj. Bangladéš, Afghánistán, Libanon i Demokratickou republiku Kongo nebo Jižní Súdán. Pracuje pro UNHCR, spolupracoval s Lékaři bez hranic.

V roce 2011 v Afghánistánu šlápl na minu a přišel o ruku a obě nohy. Po 37 operacích a roce v nemocnici začal používat protézy a vrátil se ke své práci.[1] V současnosti dokumentuje mj. životy syrských uprchlíků v Jordánsku. Uprchlíky fotil už v Libanonu, Řecku nebo Turecku. Jeho cílem je zmapovat uprchlické tábory v Evropě a na Blízkém východě.[2]

Vždycky se soustředím na to, co můžu dělat. Myslím, že tvořivost často vychází z omezení.
— Giles Duley[pozn. 1][1]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. (anglicky) I always focus on what I can do. I think a lot of creativity comes out of restriction.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c KARAS, Tania. War Survivor Focuses Lens on Refugees [online]. UNHCR.org, 2015-12-18. Dostupné online. (anglicky) 
  2. BAROCHOVÁ, Anna. Dokud fotím, tak mě neporazili, říká válečný reportér s jedinou končetinou. iDNES.cz [online]. 2016-2-5. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]