Geopark GeoLoci
| Geopark GeoLoci | |
|---|---|
.JPG) Svah s balvany v přírodní rezervaci Přimda | |
| Nejvyšší bod | 894 m n. m. (Havran) |
| Nadřazená jednotka | Český les, Tepelská vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
  Geopark GeoLoci | |
| Horniny | čedič a další magmatické horniny, žula, pararula, spilit, jíl, kaolin |
| Souřadnice | 49°45′58″ s. š., 12°54′36″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zrušený Geopark GeoLoci byl přírodně, geologicky a historicky cenné území v Plzeňském kraji. Území geoparku zahrnovalo okres Tachov až po státní hranici s Bavorskem a katastr města Úterý v okrese Plzeň-sever. Geopark GeoLoci, který byl součástí mezinárodního Česko-bavorského geoparku, byl zapsán u Krajského soudu v Plzni jako obecně prospěšná společnost se sídlem na adrese Svojšín 1, PSČ 349 01 (adresa svojšínského zámku) dne 21. ledna 2009[1]. V roce 2020 geopark neobhájil svůj certifikát a ze seznamu národních geoparků ČR byl vyřazen[2].
Poslání geoparku[editovat | editovat zdroj]
Posláním geoparku je především propojení místních subjektů, tj. obcí, jejich obyvatel a místních spolků, při péči o zajímavé lokality a objekty v regionu. Kromě ochrany geologického dědictví a dalších přírodních i historických fenoménů, v neposlední řadě o ochranu a popularizaci důkazů bohaté montánní historie na tomto území, se jedná především o soustavnou osvětovou činnost, včetně rozvoje poznávací turistiky a ekoturistiky.[3]
Hodnota území[editovat | editovat zdroj]
Oblast geoparku se částečně překrývá s územím chráněných krajinných oblastí Český les a Slavkovský les. Nachází se zde řada maloplošných chráněných území – 16 přírodních památek a 18 přírodních rezervací. Dále jsou zde přírodní parky Hadovka a Úterský potok. Významným prvkem na tomto území jsou například rašeliniště[4], minerální prameny nebo křemenné žíly a další geologické jevy, vzniklé v důsledku hydrotermální mineralizace (například v prostoru někdejšího dolu Michal u Boněnova).[5] Na území geoparku se nachází Hornické muzeum v Plané u Mariánských lázní, hornický skanzen se štolou Prokop ve Stříbře a pozůstatky dolování v okolí Michalových Hor.[6]
Národní geopark[editovat | editovat zdroj]
Přípravy ustavení Geoparku GeoLoci spadají do prvních let 21. století. Již v roce 2004 byl zpracován katalog geologických zajímavostí daného území. Rok po oficiálním zapsání společnosti GeoLoci, o. p. s., byla 5. března 2010 podepsána smlouva o spolupráci mezi třemi subjekty, které jsou součástí Česko-bavorského Geoparku (tj. GeoLoci, o.p.s., Krajské muzeum Sokolov, p.o. a Geopark Bayern-Böhmen, e.V.). Dne 24. 5. 2012 byl Geoparku GeoLoci jako v pořadí čtvrtému geoparku na území České republiky přiznán titul „Národní geopark“.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ GeoLoci, o.p.s. IČO: 28046862 [online]. [cit. 2017-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo ŽP, Témata - Geoparky [online]. [cit. 2022-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Národní geopark GeoLoci [online]. [cit. 2017-02-11]. Dostupné online.
- ↑ KOPECKÝ, Václav; GÜRTLEROVÁ, Pavla. Na požárech [online]. Praha: Česká geologická služba, 1994-10-20 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online.
- ↑ ŽAČEK, Vladimír. Důl Michal u Boněnova [online]. Praha: Česká geologická služba, 1994-08-02 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online.
- ↑ a b JAROŠOVÁ, Petra. Národní geopark GeoLoci [online]. Plzeň: Plzeňský kraj, 2012-05-24 [cit. 2017-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-12.
