František Hromádko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Hromádko
Narození7. srpna 1898
Proseč
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. března 1974 (ve věku 75 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánísochař
Nábož. vyznáníCírkev československá husitská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Hromádko (7. srpna 1898 Proseč8. března 1974 Praha) byl český sochař, člen Pracovní skupiny umělců Církve českomoravské (CČM) a výtvarného odboru Kulturní rady Církve československé; dnešní Církve československé husitské.[p 1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině kováře v Proseči Františka Hromádka a jeho manželky Anny, rozené Vejrové.[1] Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a soukromě u sochaře Bohumila Vlčka.

Věnoval se zejména figurální sochařské tvorbě, tvořil též portréty a plastiky. Z materiálů se specializoval na dřevo. Svá díla prezentoval na členských výstavách Sdružení výtvarníků v Praze nebo se Sdružením severočeských výtvarníků. S Církví československou husitskou spolupracoval v rámci Pracovní skupiny umělců CČM. V roce 1943 byl zvolen jednatelem výtvarného odboru této skupiny.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Pro náboženskou obec v Lošticích vytvořil křtitelnici a dřevěnou liturgickou soupravu. Je spoluautorem návrhu pamětní desky faráři Václavu Faltovi na Husově sboru v Nové Pace, busty J. A. Komenského, návrhu církevního symbolu pro školy, řetězu pro biskupy.

Je autorem oficiálního církevního symbolu Církve československé husitské schváleného ústřední radou v roce 1949.[2] a českých jesliček pro náboženskou obec Praha-Vinohrady.[3] Práce výtvarného odboru se účastnil až do 50. let 20. století, kdy jeho působnost již spadala pod Kulturní radu Církve československé.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Charakteristika „husitská“ byla k názvu církve přičleněna z rozhodnutí VI. řádného sněmu v roce 1971.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matrika narozených Proseč, 1892-1908, snímek 126. [s.l.]: SOA Hradec Králové Dostupné online. 
  2. JINDRA, Martin. Biografický slovník Církve československé husitské.. Praha: Církev československá husitská, 2020. 644 s. ISBN 9788070001677. S. 178. 
  3. Praha 10 - Vinohrady, Husův sbor [online]. Křesťanské Vánoce, 2022 [cit. 2023-09-13]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ústřední archiv a muzeum Církve československé husitské, fond Pracovní skupina umělců (Kulturní rada), zápisy schůzí výtvarného odboru 1943–1952.
  • Ústřední archiv a muzeum Církve československé husitské, fond Korespondence Tiskové rady a Pracovní skupiny umělců Církve českomoravské, 1943, č. 3, s. 7.
  • JINDRA, Martin: Zrod a plody Pracovní skupiny umělců Církve českomoravské v kontextu kritického období protektorátu. Moderní dějiny, roč. 30, 2022, č. 2, s. 105–140.
  • JINDRA, Martin – SLADKOWSKI, Marcel (eds.): Biografický slovník Církve československé husitské. Církev československá husitská, Praha 2020, s. 178. ISBN 9788070001677

Externí zdroje[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]