Forestiera
 Forestiera | |
|---|---|
 Forestiera novomexická (Forestiera pubescens) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | olivovníkovité (Oleaceae) |
| Rod | forestiera (Forestiera) Poir., 1810 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Forestiera[1] (Forestiera), česky též forestierovka,[2] je rod rostlin z čeledi olivovníkovité. Jsou to stromy a keře s jednoduchými vstřícnými listy a málo nápadnými, téměř bezobalnými květy v chudých květenstvích. Květy jsou opylovány větrem. Plodem je peckovice. Rod zahrnuje 21 druhů a je rozšířen výhradně v Americe. Největší počet druhů roste v Mexiku a na jihu USA. Hospodářský význam je zcela okrajový. Vzácně jsou některé druhy pěstovány v botanických zahradách či arboretech i v České republice jako sbírkové dřeviny.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Forestiery jsou převážně dvoudomé, opadavé nebo stálezelené stromy a keře s jednoduchými vstřícnými listy. Listy mohou být celokrajné nebo na okraji zoubkaté. Často vyrůstají na zkrácených větévkách. Květy jsou drobné, jednopohlavné (výjimečně oboupohlavné), uspořádané v málokvětých svazečcích nebo výjimečně v hroznech. Květenství vyrůstají v paždí listů nebo na starém dřevě. Kalich je drobný, s krátkou trubkou, nebo chybí. Koruna buď zcela chybí, nebo je složena z 1 až 2 drobných, volných korunních lístků. Tyčinky jsou v počtu 1 až 4, v samičích květech jsou zakrnělé. Semeník samičích květů obsahuje dvě komůrky, v nichž je zpravidla po dvou vajíčkách. Plodem je peckovice, obsahující obvykle jediné semeno.[3][4]
-
Kvetoucí větévky Forestiera acuminata -
Detail květu forestiery novomexické -
Plody forestiery novomexické
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Rod forestiera zahrnuje 21 druhů. Je rozšířen v USA, Mexiku, Střední Americe, Ekvádoru a na Karibských ostrovech. Centrum rozšíření je v Mexiku a na jihu USA (zejména v Texasu). Z Mexika je uváděno 10 druhů, z toho 6 endemických. V USA roste 8 druhů, z nichž nejdále na sever zasahuje forestiera špičatolistá (po Illinois a Indianu), Forestiera ligustrina (po Kentucky) a forestiera novomexická (po Utah a Nevadu). V Jižní Americe se vyskytuje jediný druh, Forestiera ecuadorensis, který je endemitem Ekvádoru a byl popsán až v roce 2006.[5][6]
Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]
Bezobalné, nenápadné květy forestier jsou opylovány větrem.[7] Plody konzumuje celá řada různých druhů ptáků a zvířat.[8] Forestiery jsou ve své domovině hostitelskými rostlinami housenek některých druhů martináčů (Eupackardia calleta, Hemileuca chinatiensis) a lišajů (Sphinx libocedrus, Sphinx lugens).[9]
-
Housenka martináče Eupackardia calleta -
Martináč Eupackardia calleta -
Lišaj Sphinx libocedrus
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Rod Forestiera je v rámci čeledi Oleaceae řazen do tribu Oleeae a podtribu Oleinae. Nejblíže příbuzným rodem je dle výsledků fylogenetických studií jihoamerický rod Priogymnanthus. Mezi další příbuzné rody náleží např. Olea, Chionanthus, Osmanthus a Phillyrea.[10] Druh Forestiera neomexicana byl od druhu Forestiera pubescens odlišován zejména na základě lysých květenství a listů. Tento znak se však ukázal jako silně variabilní. Obě variety navíc spolu rostou na některých stanovištích společně. Proto byly oba druhy spojeny do druhu F. pubescens.[8]
Zástupci[editovat | editovat zdroj]
- forestiera novomexická (Forestiera pubescens, syn. Forestiera neomexicana)
- forestiera špičatolistá (Forestiera acuminata)[11][2]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Některé odolnější druhy jsou spíše výjimečně pěstovány v botanických zahradách jako sbírkové rostliny. Nejčastěji pěstovaným druhem je forestiera novomexická (Forestiera pubescens).[11]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b Dendrologie online [online]. Dostupné online.
- ↑ KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 7. Berlin: Springer, 2004. ISBN 978-3-642-62200-7. (anglicky)
- ↑ STANDLEY, Paul C.; STEYERMARK, Julian A. Flora of Guatemala. Fieldiana. 1969, čís. 24(8). Dostupné online.
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Plants Database: Forestiera [online]. USDA. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WALLANDER, Eva. Evolution of wind-pollination in Fraxinus (Oleaceae). Dissertation. – an ecophylogenetic approach. [s.l.]: Göteborg University, 2001. ISBN 91-88896-37-4. (anglicky)
- ↑ a b POWELL, A. Michael. Trees & shrubs of the Trans-Pecos and adjacent areas. [s.l.]: University of Texas Press, 2010. (anglicky)
- ↑ HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WALLANDER, Eva; ALBERT, Victor A. Phylogeny and classification of Oleaceae based on rps16 and trnL-F sequence data.. American Journal of Botany. 2000, čís. 87(12). Dostupné online. Archivováno 9. 6. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ a b Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Forestiera na Wikimedia Commons 
Taxon Forestiera ve Wikidruzích
