Emilia Galotti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
První vydání dramatu

Emilia Galotti je drama od německého autora Gottholda Ephraima Lessinga. Poprvé vyšlo roku 1772 a je zahrnováno do romantického dramatu. Odehrává se v Itálii. Skladbou bylo 21. dubna 1783 slavnostně otevřeno Nosticovo divadlo (dnešní Stavovské divadlo v Praze).

Postavy[editovat | editovat zdroj]

  • Princ
  • Emilia Galotti
  • Odoardo a Claudia - rodiče Emilie
  • Marinelli, princův komoří
  • Camillo Rota, jeden z princových rádců
  • Conti, malíř
  • Hrabě Appiani
  • Hraběnka Orsina
  • Hettore Gonzaga, princ z Gaustally
  • Angelo, Pirrus a několik sloužících

Děj[editovat | editovat zdroj]

Malíř Conti přinese princi portrét jeho družky hraběnky Orsiny, jejž si před třemi měsíci objednal. Za tu dobu již ovšem Orsinu přestal milovat a všimne si druhého portrétu, který mu Conti ukáže, na kterém je Emilie Galotti. Ačkoli ji zahlédl jen několikrát a nepochází ze šlechtického rodu, vzplanou jeho sympatie k ní. Conti odejde a na scéně se objeví princův komoří Marinelli, jenž princi oznámí, že se plánuje již dnes svatba Emilie s hrabětem Appianim a poté se chystají opustit zemi. Marinelli teddostal za úkol sňatku zabránit, proto sežene Angelo, který předá dalšímu sluhovi Pirrovi úkol, aby přepadl kočár s nevěstou a rodiči a zabil hraběte Appiana. Princ neuposlechne rady komořího a neodjede na svůj letohrádek. Navštíví mši, kde vyznává lásku Emilii, ta má však strach a snaží se ho ignorovat. Zážitky pak oznámí své matce. Marinelli se ještě pokusí oznámit Appianovi princův rozkaz, aby urychleně odjel vyřešit záležitosti ohledně princova sňatku s hraběnkou Orsinou k vévodovi z Massy, odmítne však obřad odložit. Posléze je tedy vykonáno přepadení kočáru včetně vraždy hraběte. Z události je princ zděšen, ale ujímá se zachráněné Emilie a její matky. Emiliin otec zatím přijíždí do letohrádku a v salónku se zde setkává s poníženou Orsinou, původní princovou družkou. Ta Marinelliho plán odhalila a předá otci dýku, aby lstivého prince zabil. Otec oznámí princi, že si přeje Emiliin odchod do kláštera, on však oponuje a jeho lásku chce převést k původnímu místu sňatku, kde mají být všichni přepadení vyslechnuti. Přestože by se neměli vyslýchaní střetnout, aby nebyly ovlivněny jejich výpovědi, otec si setkání s dcerou i tak vymůže. Ta mu oznamuje, že se prince bojí a v jeho rukách zůstat nemůže. Navrhne mu, aby ji od toho uchránil a zabil ji, což také udělá. Princ je celým případem zděšený a Marinelliho vyžene ze dvora.

Myšlenky díla[editovat | editovat zdroj]

Drama ukazuje neomezenou moc šlechty oproti bezbrannému poddanstvu a zamýšlí se nad tím, jaké mají být skutečné hodnoty v životě a představy o morálce. Ukazuje také tehdejší vztahy mezi mužem a ženou. Dílo je označováno za první měšťanské drama i první politickou tragédii. Na dílo odkazuje i Johann Wolfgang Goethe v knize Utrpení mladého Werthera.

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

  • Německo 1913: Emilia Galotti, (Režie: Friedrich Fehér)
  • NDR 1958: Emilia Galotti, (Režie: Martin Hellberg)
  • NSR 1960: Emilia Galotti, (Režie: Ludwig Cremer)
  • SRN 2002: Emilia Galotti, (Režie: Michael Thalheimer)
  • Německo/Švýcarsko 2005: Emilia, (Režie: Henrik Pfeifer)

Divadelní adaptace v ČR[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]