Emil Pfersche

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Emil Pfersche
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1897 – 1901
Stranická příslušnost
ČlenstvíNěmecká pokrok. strana

Narození18. prosince 1854
Prešpurk
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí11. března 1916
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materUniverzita Štýrský Hradec
Vídeňská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Emil Pfersche (18. prosince 1854 Prešpurk11. března 1916 Praha[1]) byl rakouský právník, vysokoškolský pedagog a politik německé národnosti, na konci 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval práva na univerzitě ve Štýrském Hradci a na Vídeňské univerzitě. Roku 1878 získal ve Vídni titul doktora práv. Dále se pak vzdělával studiem na univerzitách v Lipsku, Göttingenu a Berlíně. V roce 1880 se stal privátním docentem římského práva na univerzitě ve Štýrském Hradci a roku 1889 mimořádným profesorem. V roce 1891 se stal mimořádným profesorem na univerzitě ve Štýrském Hradci i v oboru rakouského práva a roku 1893 mimořádným profesorem pro římské právo a rakouské právo na německé univerzitě v Praze, kde byl následovníkem Gustava Hanauska. Roku 1895 se zde stal řádným profesorem. V období let 1906/1907 byl rektorem německé univerzity v Praze a v letech 1900/1901 a 1909/1910 děkanem její právnické fakulty. Je autorem řady odborných studií a knih.[2][3]

Zapojil se i do veřejného a politického života. Koncem 19. století publikoval v německém tisku články kritizující Badeniho jazyková nařízení.[2] Na konci 90. let 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1897 byl zvolen, a zde zastupoval kurii městskou, obvod Ústí nad Labem, Chabařovice atd.[4] V roce 1897 se profesně uvádí jako univerzitní profesor, bytem na Královských Vinohradech.[5]

Uvádí se jako německý liberál (liberálně a centralisticky orientovaná Německá pokroková strana, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).[2] Patřil po dlouhé roky do vedení pokrokové strany a po smrti Adolfa Bachmanna se stal vedoucím stranické kanceláře. Byl rovněž předsedou pražské pobočky organizace Deutscher Schulverein.[3]

Město Ústí nad Labem mu udělilo čestné občanství. Císař mu udělil titul dvorního rady a Řád železné koruny. Zemřel v březnu 1916.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých německé evangelické církve v Jirchářích, sign. EVJ Z8, s. 78
  2. a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Pfersche, Emil (1854-1916), Jurist, s. 36. (německy) 
  3. a b c Hofrat Prof. Dr. Pfersche gestorben. Deutsche Zeitung Bohemia. Březen 1916, roč. 89, čís. 71, s. 3. Dostupné online. 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0013&page=142&size=45

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rektor Univerzity Karlovy (německá Karlo-Ferdinandova Univerzita)
Předchůdce:
Josef Rieber
od 1906/1907
Emil Pfersche
Nástupce:
August Sauer