Přeskočit na obsah

Emanuel Barša

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Emanuel Barša
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1971
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození23. ledna 1910
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. dubna 1971 (ve věku 61 let) nebo 6. dubna 1971 (ve věku 61 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
DětiPavel Barša[1]
Profesepolitik a kulturní pracovník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emanuel Barša (23. ledna 1910 Brno[2] – 8. dubna 1971 Brno[3][4]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění na počátku normalizace.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z dělnického prostředí. Od roku 1929 byl členem KSČ. Studoval na gymnáziu v Brně, Kroměříži a Boskovicích. Jako delegát se účastnil 7. sjezdu KSČ. Působil v československém Komsomolu a Jednotě proletářské tělovýchovy. Zastával funkci tajemníka Výboru na pomoc demokratickému Španělsku.Za druhé světové války byl hned 1. září 1939 zatčen a vězněn v Buchenwaldu. Politicky se angažoval po roce 1945. Po zavedení krajského zřízení se stal místopředsedou KNV v Brně. Později pracoval ve Státním úřadu důchodového zabezpečení v Praze a zastával post prvního ředitele Státní filharmonie Brno. V 60. letech byl předsedou Městského výboru Svazu protifašistických bojovníků.[5][6]

Během pražského jara a po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa patřil ke konzervativnímu, protireformnímu křídlu KSČ. Jeho politická kariéra vyvrcholila na počátku normalizace. Od dubna 1969 zastával funkci vedoucího tajemníka Městského výboru KSČ v Brně a zasedal v předsednictvu Krajského výboru KSČ v Jihomoravském kraji.[5][7] Po federalizaci Československa usedl do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Mandát nabyl až dodatečně v prosinci roku 1969. V parlamentu setrval do své smrti v roce 1971.[8]

V oficiální posmrtné vzpomínce ve Federálním shromáždění se jeho politická orientace popisuje následovně: „V politickom boji a v období skúšok, ktorými prešla strana v rokoch 1968 a 1969, vystupoval súdruh Barša nekompromisne v boji proti pravicovému oportunizmu a dôsledne obhajoval čistotu marxisticko-leninských ideí.“[5]

Jako soudce z lidu se v 50. letech 20. století podílel na odsouzení dvou lidí v babickém procesu k trestu smrti. Když počátkem 21. století deník Mladá fronta DNES upozornil, že na čestném pohřebišti brněnského hřbitova je umístěn hrob tohoto muže, vznikla okolo toho publicita. Potomek Barši pak požádal o přemístění ostatků.[9]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ http://brno.idnes.cz/vaclav-umlauf-vyfaral-a-sel-do-kriminalu-fdf-/brno-zpravy.aspx?c=A091021_1276669_brno_krc
  2. ↑ Matrika 17089, sn. 5 [online]. MZA [cit. 2022-11-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ Emanuel Barša [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ Kalendárium REGO - 23. leden [online]. aleph.vkol.cz [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c 8. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ E. Barša [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. 
  7. ↑ Echo, 11. 3. 2010 [online]. rudydrak.cz [cit. 2012-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. 
  8. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. 
  9. ↑ Soudce Barša posílal lidi na smrt, jeho hrob už nebude „čestný“ [online]. brno.idnes.cz [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Emanuel_Barša&oldid=24152967“