Eleonora Magdalena Gonzagová

Šablona:Infobox královna Eleonora Toskánská (18. listopadu 1630, Mantova - 16. prosince 1686, Vídeň), Mantovská princezna, byla dcerou vévody Karla II. z rodu Gonzaga a jeho manželky Marie, neteře císařovny Eleonory, manželky Ferdinanda II.

Byla třetí manželkou Ferdinanda III., krále a císaře římského, krále uherského, chorvatského a českého a markraběte moravského, kterého si vzala v dubnu 1651.

Život

Eleonora se narodila roku 1630 a po své pratetě císařovně získala jméno Eleonora. Nebyla však vychovávána jako její prateta, její vychování zvláště kladlo důraz na kultivovaný kulturní projev. Již od mládí skládala básně a hrála na několik hudebních nástrojů, čímž se podobala svému taktéž literárně nadanému manželovi.

Ferdinand byl o více než dvacet let starší než Eleonora a měl již šest dětí. Jeho první manželka Marie Anna Španělská byla otrávena, druhá manželka Marie Leopoldina Tyrolská zemřela v sedmnácti letech krátce po porodu.

Manželství Eleonory s Ferdinandem III., jehož třetí sňatek se uskutečnil roku 1651 opět ve Vídeňském Novém Městě, bylo harmonické. Manželé spolu měli čtyři děti, tři dcery a syna, z nich se ale jen dvě dcery dožily dospělosti. Eleonořina stejnojmenná dcera se později stala polskou královnou.

Královna a císařovna

Eleonora byla vzorová císařovna, ale do zahraniční politiky Vídně se nezapojovala.

V září roku 1656 byla Eleonora v Praze korunována svatováclavskou korunou, po skoro třiceti letech od poslední české korunovace.

Ferdinand III. nechal pro svoji manželku roku 1657 ve Vídni založit italskou literární akademii. Eleonora na svém dvoře podporovala balet nebo divadelní repertoár.

Založila i klášter voršilek ve Vídni a karmelitek ve Vídeňském Novém Městě. Ačkoliv sama byla silně nábožensky založená, zřejmě neměla předsudky vůči protestantům.

Vdovou se stala v dubnu 1657. Nejmladší syn Ferdinand se narodil dva měsíce před otcovou smrtí. Ferdinand III. se tak nedožil jeho předčasného úmrtí o rok později - za svůj život by tak přišel už o třetího syna.

V roce 1662 se Eleonora pokusila založit dámský záslužný řád, tento záměr ale realizovala o šest let později. Založila dámský Řád hvězdového kříže, jenž se posléze stal prvním císařským řádem pro vznešené domácí i zahraniční dámy.

Zemřela ve Vídni roku 1686, čímž svého manžela přežila skoro o třicet let. Ve Vídni je rovněž pochována, v kapucínské kryptě, rodové nekropoli Habsburků.

Potomci

1. Tereza Marie Josefa (1652 – 1653)
2. Eleonora Marie Josefa (1653 – 1697)
   • ∞ 1670 polský král Michal I. Korybut (Wisniowiecki) (1640 – 1673)
   • ∞ 1678 lortinský vévoda Karel V. (1643 – 1690)
3. Marie Anna Josefa (1654 – 1689) ∞ 1678 kurfiřt Jan Vilém
4. Ferdinand Josef Alois (1657 – 1658)

Císařovna Svaté říše římské
Předchůdce:	1651 - 1657 Eleonora Magdalena Gonzagová	Nástupce:

Německá královna
Předchůdce:	1651 - 1653 Eleonora Magdalena Gonzagová	Nástupce:

Česká královna
Předchůdce:	1651 - 1657 Eleonora Magdalena Gonzagová	Nástupce:

Uherská královna
Předchůdce:	1651 - 1657 Eleonora Magdalena Gonzagová	Nástupce:

Chorvatská královna
Předchůdce:	1651 - 1657 Eleonora Magdalena Gonzagová	Nástupce: