Džaisalmér
| Džaisalmer |
|
|---|---|
 Brána k jezeru Gadsisar |
|
| poloha | |
| nadmořská výška: | 225 m n. m. |
| stát: |  Indie |
| svazový stát: | Rádžasthán |
| distrikt: | Džaisalmer |
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 5,1 km² |
| počet obyvatel: | 58 286 (2001) |
| hustota zalidnění: | 11,429 obyv. / km² |
| správa | |
| starosta: | Sang Singh Bhati |
| telefonní předvolba: | +079 |
| PSČ: | 34500x |
Džaisalmér (Jaisalmer) 
výslovnost Hindština:जैसलमेर označovaný také jako „zlaté město“ se nachází v indickém státu Rádžasthán. Staré město je vlastně pevnost s mohutnými hradbami stojící na vyvýšenině ze žlutého pískovce. Uvnitř je palác, bohatě zdobené vily obchodníků a také několik džinistických chrámů. Město leží v samém srdci Thárské poušti, žije v něm necelých 70 000 obyvatel a je administrativním centrem distriktu Džaisalmér.
Své jméno město získalo po svém zakladateli Rao Džaisovi, „Džaisalmér“ znamená „pevnost na vrchu Džaisalu“. Přezdívka „zlaté město“ neodkazuje ani tak na naleziště zlata (která v oblasti nejsou), jako spíše na písek, který svou žluto-zlatou barvou ve spojení se žhnoucím sluncem dává městu i okolí zlatou barvu.
[editovat] Historie
Část obyvatel Džaisalméru patří k slavnému rádžputskému klanu Bhatí, který původně pobýval v Paňdžábu. Později byli ale nuceni přesunout se na jih, kde nalezli útočiště v poušti, která se stala jejich domovem. Toto území bylo do 11. století součástí Gurdžar – Pratiharské říše. Deorádž, slavný princ z rodu Bhatí je považován za zakladatele džaisalmérské dynastie a s ním je také spojen začátek používání titulu Raval.
Roku 1156 Raval Džaisal, Deorádžův šestý následovník, založil pevnost a město Džaisalmér. Ihned z něj učinil své sídlo a přesunul tam z Lodhruvy (leží asi 15 km severozápadně od Džaisalméru) hlavní město. Džaisalmér těžil ze své strategické polohy na obchodní stezce, po které procházely karavany indických i dalších asijských obchodníků do Persie, a odtud pak do Egypta, Arábie a Evropy. Roku 1293 se Bhatíové dostali do prudkého sporu se sousedním panovníkem jménem Ala-ud-din Khildží a jeho armáda dobyla a zpustošila město i pevnost takovým způsobem, že obojí bylo následně dlouhou dobu opuštěno. Rodiny bojovníků se před neodvratným dobytím města uchýlily k tzv. džauharu. Někteří Bhatíové uprchli do Talwandi (nynější Nankana Sahib, Paňdžáb v Pákistánu), jiní přesídlili do Larkany (Sindh, Pákistán). Džaisalmér byl poté ještě několikrát oblehnut dalšími muslimskými vládci. Sabala Simha dostal Džaisalmér v léno od mughalského vládce Šáh Džahána. Moc džaisalmérkých králů byla omezena a moc státu výrazně klesla a většina provincií byla ztracena až do nástupu Raval Mulrádže (1762). Roku 1818 navázal Mulrádž politické styky s Brity a stejným směrem pokračoval jeho nástupce Maháraval Salivahan (začal vládnout roku 1891). Džaisalmér byl jedním z posledních indických států, které podepsali dohodu s Velkou Británií a připojili se k tzv. Britské Indii. Současným přímým následovníkem tehdejších panovníků je Bridžrádž Singh. Ačkoli je nyní město pod správou indické vlády, většina tamního majetku je stále ve vlastnictví jeho rodiny.
[editovat] Doprava
Džaisalmér je konečnou stanicí široko kolejnicové železnice s nejbližším napojením do národní železniční sítě v Džódhpuru. Železniční stanice není napojena na národní počítačový systém a jízdenky tedy není možné zakoupit s předstihem z jiného města. Rezervace do Džódhpuru bývají často i na týden dopředu vyprodané. Z Džaisalmeru do Džódhpuru je možné dojet i autobusem (tzv. sleeper bus), kde je třeba při cestě do jiných měst vždy přestoupit.
[editovat] Cestovní ruch
Džaisalmér vždy byl a stále je poněkud odříznuté město, navzdory tomu je v současné době populární turistickou destinací. Ve
městě i v přilehlém okolí je k vidění několik zajímavých historických památek, přímo ve městě pak velká pevnost. Hlavním zdrojem turistického ruchu však nejsou architektonické památky, ale poušť samotná. Pro mnoho turistů je několik dnů strávených v Thárské poušti, obvykle spojených s výletem na velbloudech, příjemnou změnou a oddychem od hektického života v indických velkoměstech.
Ubytování je dostupné i přímo uvnitř pevnosti, která ovšem náporem turistů značně trpí. Její zastaralý odpadní systém není koncipován na množství lidí, kteří do Džaisalméru každodenně přijíždějí. Následkem toho se již 3 z 99 strážních věží zřítily – odpadní voda podemlela jejich základy. Doporučuje se tedy vyhledat ubytování vně pevnosti.
