Rádžpúti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maharána Pratáp Sinh, rádžpútský vládce z 16. století a bojovník proti Mughalům

Rádžpúti jsou etnická a sociální skupina obyvatelstva severozápadní Indie. Tradičně tvořili vrstvu válečnické aristokracie, rozpadající se do řady klanů. Svůj původ odvozují od mýtických dynastií indického starověku. Pojmenování vychází ze sanskrtského slovního spojení rádža-putra („syn krále“).

Rádžpútové jsou patrně potomky středoasisjkých kočovných kmenů Šaků, Kušánů a Heftalitů, kteří se v 5.-7. stol. n. l. smísili s indickým obyvatelstvem a snad i neindoevropskými kemny Góndů a Bhílů. Střediskem jejich moci byl dnešní Gudžarát a Rádžastán, odkud v 10. stol. rozšířili svou moc po celé severní a střední Indii. Ve 13. stol. jejich expanzi zastavil muslimský nájezdník Mahmúd z Ghúru. Později se dostali pod nadvládu dillíských sultánů a mughalských císařů a představovali jejich nejvýznamnější spojence v severní a západní Indii. Od 18. stol. byli pod nadvládou Maráthů a později se stali součástí britské koloniální správy. Ve všech případech si dokázali udržet autonomii, rádžputská knížectví, jejichž počet se zv 16.-17. stol. ustálil na 22, byla samostatnými politickými jednotkami. Roku 1947 se území rádžputů stalo součástí nezávislé Indie a roku 1949 byl sloučením jejich knížectví vytvořen indický svazový stát Rádžastán. Do dnešní doby jsou rádžpúti považováni za vynikající bojovníky a velká část z nich slouží v Indické armádě. Většina rádžpútů žije v indickém svazovém státě Rádžasthán.

Způsob života rádžputů připomínal život rytířů ve středověké Evropě. Chlapci se od malička cvičili v zacházení se zbraněmi, ve věku 13-14 let byl chlapec při slavnostním obřadu karg bandaj opásán svým prvním mečem a symbolicky ztotožněn s božským hrdinou Rámou. Starým válečným zvykem rádžpútů v případě bezvýchodné situace (hlavně při obležení nepřátelskou přesilou v pevnosti) byl tzv. džauhar, při němž ženy a děti spáchaly hromadnou sebevraždu a muži vyrazili k sebevražednému výpadu proti nepřátelům. Rádžputové podporovali umění a kulturu, jíž reprezentovali potulní pěvci, skládající hrdinské balady na jednotlivé rádžputské bojovníky. Od 16. stol. se rozvíjelo také malířství miniatur, zejména v oblasti Méváru a Málvy.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Strnad, Jaroslav, Filipský, Jan, Holman, Jaroslav, Vavroušková, Stanislava: Dějiny Indie, Nakladatelství Lidové noviny (2003), Praha, ISBN 80-7106-493-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]