Činčilovití
 Činčilovití | |
|---|---|
 Činčila ušatá (Lagidium viscacia) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | hlodavci (Rodentia) |
| Čeleď | činčilovití (Chinchillidae) Bennett, 1833 |
| Rod | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Činčilovití (Chinchillidae) je čeleď hlodavců z podřádu Hystricomorpha (dikobrazočelistných) infrařádu Hystricognathi.[1] Zahrnuje tři rody středně velkých hlodavců s hustou kožešinou, kteří obývají Jižní Ameriku.
Jsou aktivní především za soumraku a za tmy a živí se hlavně rostlinnou potravou. Někteří z nich se chovají jako domácí mazlíčci, ale v přírodě jsou na pokraji vyhynutí.
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Činčilovití se dělí do tří rodů:[2]
- Chinchilla – činčila – dva druhy obývající Peru, Bolívii, Chile a Argentinu,
- Lagidium – činčila – tři druhy žijící v Peru, Bolívii, Chile a Argentině,
- Lagostomus – viskača – dva druhy obývají Argentinu a Paraguay.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Činčilovití jsou středně velcí až větší hlodavci. Jejich tělo měří 225–600 mm, ocas 75–400 mm.[3] U rodu Chinchilla jsou samice větší než samci.[4] Všechny druhy mají hustou srst, která je u horských rodů (činčil) jemnější než u rodu viskača (Lagostomus), který žije v nízko položených pampách. Pokožka na nohou je zesílená, vlastní chodidla jsou u většiny druhů holá. Zbarvení jednotlivých rodů se výrazně liší.
Mají útlé tělo. Přední nohy jsou krátké, zadní delší a svalnatější. Na přední noze mají čtyři dlouhé prsty, na zadní mají činčily také čtyři; viskača má 3 prsty opatřené silnými drápy.[3] Činčily mají na zadních nohách tuhé štětiny, které používají k péči o srst. Ocas je vždy ochlupený, zdejší srst je hrubší než na zbytku těla.
Mají velkou hlavu a oči.[3] Uši jsou zvláště u rodu viskača také velké, řídce porostlé srstí.[4] Mají celkem 20 zubů uspořádaných podle zubního vzorce
- 1.0.1.3
- 1.0.1.3
Způsob života[editovat | editovat zdroj]
Zvířata žijí ve vyhrabaných norách nebo ve skalních puklinách nebo štěrbinách. Obvykle běhají, ale často skáčou po zadních nohách.[3] Na zadních také sedí, když konzumují potravu, vyhřívají se nebo se čistí. Jsou aktivní po celý rok. Živí se převážně rostlinnou potravou.
Všechny druhy jsou společenské a sdružují se do rodin nebo i kolonií o stovkách jedinců.[3]
Doba březosti činčilovitých je dlouhá – u menších činčil kolem 110 dní, u větších druhů (rod viskača) 155 dní.[3] Mají jeden až tři vrhy ročně.[4] Mláďata se rodí dobře vyvinutá s otevřenýma očima.
Kvůli své kvalitní kožešině ve velké míře byla (a stále ještě jsou) lovena.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Mammal Species of the World [online]. 3. vyd. Bucknell University, 2009 [cit. 2015-02-25]. Kapitola Hystricognathi. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mammal Species of the World [online]. 3. vyd. Bucknell University, 2009 [cit. 2015-02-25]. Kapitola Chinchillidae. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f NOWAK, Ronald M. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London: Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. Dostupné online. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Viscachas and Chinchillas, s. 1659–65. (anglicky)
- ↑ a b c d Profil taxonu činčilovití [online]. BioLib [cit. 2015-02-26]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu činčilovití na Wikimedia Commons 
Taxon Chinchillidae ve Wikidruzích- Profil taxonu činčilovití v databázi BioLib
