Charles Spurgeon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Charles Haddon Spurgeon

Charles Haddon Spurgeon (19. června 1834, Kelvedon - 31. ledna 1892, Mentone, Francie) byl britský reformátor, baptista.

Život a rodina[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Kelvedonu v Essexu 19. června 1834 ve zbožné anglické rodině. Byl jedním ze 17 dětí, ovšem pouze 8 z nich se dožilo dospělosti. Jeho otec i jeho dědeček byli kazatelé evangelia. Ve svých šesti letech poprvé četl knihu Johna Bunyana "Cesta poutníka" (The Pilgrim's Progress) a později tuto knihu četl ještě nejméně stokrát. Od svých deseti let hledal Boha a spásu. Po pěti letech hledání se ukryl před sněžením v metodistickém kostelíku a slyšel ne příliš zdařilé kázání na text Izajáš 45,22: „Pohleďte na mě a dojdete spásy všechny dálavy země.“ Toho dne se Spurgeon setkal s Kristem. Ježíš Kristus se stal jeho vyznáním na celý život: „Nestydím se označovat za kalvinistu, nemám rozpaky nazývat se baptistou, ale pokud se mě ptají, co je moje vyznání, odpovídám: ,Je to Ježíš Kristus.‘“

Brzy sám začal kázat a v 19 letech byl zvolen kazatelem v Londýnském baptistickém sboru (New Park Street Church), kde zůstal dalších 38 let a kázal až do své smrti. Do svých 20 let Spurgeon kázal více než 600 kázání.
Roku 1856 se oženil se Susannah Thompson. Ta ho velmi podporovala a pomáhala mu především ve vydavatelské činnosti. Od svých 33 let však musela zůstat doma připoutaná na vozík kvůli své invaliditě. Z toho důvodu nemohli mít další děti kromě dvojčat Charlese a Thomase. Oba jeho synové se stali kazateli - Thomas nastoupil na místo svého otce v Metropolitan Tabernacle a Charles ml. převzal péči o sirotčinec, který založil jeho otec.
V roce 1856 se stala v kostele tragédie, kdy nějací muži zakřičeli: „Hoří!“ Po falešném poplachu bylo ušlapáno k smrti 7 lidí. Spurgeona tato tragédie poznamenala na celý život.

Trpěl depresemi a jinými psychickými problémy, dnou, později revmatismem a zánětem ledvin. Zemřel ve Francii, kde se léčil.

Charles Spurgeon ve věku 23 let

Služba a teologie[editovat | editovat zdroj]

Neměl žádné formální teologické vzdělání. Když se ucházel o univerzitní studium, domluvil si schůzku s ředitelem školy, která měla být jeho přijímacím pohovorem. Ovšem služka ho zavedla do jiného pokoje a nikomu neřekla o tom, že přišel, takže po několika hodinách čekání odešel. Později odmítl další pohovor, protože uvěřil, že Bůh k němu promluvil slovy: "Hledáš pro sebe velké věci? Nehledej je!"
Později založil kazatelský seminář, kterým prošlo 827 posluchačů a který pod názvem Spurgeon's College funguje dodnes.

Jeden posluchač řekl: “Slyšel jsem výborného kazatele dr. Parkera. Při jeho kázání jsem poznal, že je veliký řečník. Šel jsem si poslechnout Spurgeona a na jeho kázání jsem poznal, že Kristus je veliký Spasitel.“
Když zkoušel akustiku v obrovském sále Agricultural Hall, tak zakřičel: "Hle, Beránek Boží, který snímá hříchy světa." Jeden z dělníků, který pracoval vysoko v podkroví stavby, to uslyšel a díky tomu se stal křesťanem.

Přibývalo posluchačů a nestačil jim kostel, proto postavili Metropolitan Tabernacle s 5 a půl tisíci sedadly. Počet posluchačů však časem vzrostl na dvojnásobek míst. Někdy se dokonce stávalo, že Spurgeon požádal členy sboru, aby opustili shromáždění a uvolnili tak svá místa těm, kteří čekali venku. Obvykle byla místa opět okamžitě obsazená. Za svůj život kázal odhadem asi ke 10 milionům posluchačů.
Zveřejnil 3561 kázání v 63 svazcích s 28000 stranami. Je to nejčetnější sbírka kázání na světě.
V roce 1865 se prodalo 25 000 výtisků jeho kázání týdně a byla překládána do 20 jazyků.

Bojoval proti kritice Bible i proti entuziastickému hnutí (předchůdce letničního a pozdějšího charismatického hnutí), jež obojí vznikalo v jeho době. Měl neshody s Baptistickou unií, kterou nakonec opustil. Jedním z důvodů bylo například její přijímání Darwinovy teorie.

Důkladná teologie byla pro Spurgeona taková, která je promyšlená, žitá a zvěstovaná. Jeho teologie vedla vždy k nějakému rozhodnutí.

Hlásil se ke kalvinismu a puritánství. Jeho hlavní kazatelské důrazy byly:

  • Bezpodmínečná neomylnost a bezchybnost Bible,
  • odmítání veškerých nezdravých entuziastických a mystických proudů,
  • přísná církevní kázeň, která je výsledkem projevu zvěstovaných pravd v praxi,
  • nekompromisní zvěstování pravdy každému,
  • správně chápaný kalvinismus s jeho dvojím předurčením a platností morálních zásad Staré smlouvy, založený na Kalvinově spisu Instituce křesťanského náboženství a Lutherově spisu O nesvobodné vůli,
  • oddělení se od takových křesťanských skupin, které se nedrží biblických zásad ve věcech morálky, entuziasmu a kázání biblického poselství v jeho ryzí podobě.

Mezi posluchači byli např. i Dickens, Gladstone, Livingstone atd. Řídil nedělní školy, misijní podniky, kolportérskou činnost, zakládal domovy pro děti a nemocné. Vydal mnoho knih a jeho kázání vycházela tiskem.

Jednou dokonce kázal ze spaní a jeho žena to kázání zaznamenala. On je pak další den jenom přečetl. Roku 1857 založil The Pastors' College, dnes fungující pod názvem Spurgeon´s College. Životním heslem mu byl výrok G. Whitefielda: „Nechť raději mé jméno zanikne, ale jméno Ježíše ať trvá na věky.“

Výroky[editovat | editovat zdroj]

  • „Kalvinismus je evangelium a nic jiného. Nevěřím, že můžeme kázat evangelium, pokud nekážeme ospravedlnění vírou bez skutků, pokud nekážeme Boží svrchovanost v udílení Boží milosti, ani nekážeme evangelium, pokud nevyvyšujeme vyvolující, nezměnitelnou a účinnou Boží lásku.“ (kázání č. 7)
  • „Kamkoli přišel apoštol Pavel, tam vznikla duchovní revoluce. Kamkoli přijdu já, tam podávají čaj.“
  • „Kazatel, který je v týdnu neviditelný, je v neděli neposlouchatelný.“
  • „Náboženství založené na lidské autoritě je bezcenné.“
  • „Pravda zůstane pravdou, byť se i do opánků obuje.“
  • „Čtení knih je bez užitku, když tě neuchvátí a nestanou se ti vodítkem.“
  • „Víra nás dělá v slabostech silnými, v chudobě bohatými, v smrti živými.“
  • „Víra je živá, snaživá, činná, mocná; neptá se, zda dobré skutky dělat, ale vždy je dělá. Kdo však dobré skutky nedělá, je člověk bez víry.“
  • „Lenivost je půdou, kde rostou všechny hříchy.“
  • “Chyby druhých nám mají být zrcadlem, abychom viděli svoje.“
  • „Trpělivost každý chválí, ale málokdo ji má.“
  • „Kdo špatně mluví o ženách, nechť pomyslí na svou matku a zastydí se.“
  • „Manželství pochází z ráje a vede do ráje.“
  • „Lenivost je klíčem k žebráctví, je kořenem všech neřestí.“
  • „Urážky jsou jako falešné mince: nemůžeme zabránit, aby nám byly dávány, ale nemusíme je brát.“
  • „Nezáleží tolik na tom, kolik máme, ale jak to užíváme.“
  • „Štěstí nezávisí na tom, kolik toho máme, nýbrž na tom, kolik radosti nám to přinese.“
  • „Člověk bez náboženství je pravý věčný žid, nesmrtelný ve svém nepokoji.“
  • „Jistě, pokud by byla lidská srdce v pořádku, krátká kázání by stačila.“ (kázání č. 975)

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Zdroje v angličtině[editovat | editovat zdroj]

Publikace v češtině[editovat | editovat zdroj]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Jedině milostí (vyd. Poutníkova četba 2012)
  • Katechismus Charlese H. Spurgeona (vyd. Poutníkova četba 2012)
  • Úsvit víry a mračna nad ním - sbírka kázání (vyd. Poutníkova četba 2010)

Články, kázání[editovat | editovat zdroj]