Charles Borgeaud

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Charles Borgeaud
Narození15. srpna 1861
Le Sentier
Úmrtí6. října 1940 (ve věku 79 let)
Onex
Povoláníspisovatel, právník a historik
Témataprávo a dějiny
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Borgeaud (15. srpna 1861 Le Sentier – 6. října 1940 Ženeva) byl švýcarský historik a právník, který byl v roce 1901 nominován na Nobelovu cenu za literaturu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v obci Le Sentier v západošvýcarském kantonu Vaud do šlechtické rodiny. Od roku 1878 studoval na ženevské škole Collège Calvin a poté na Ženevské univerzitě. V průběhu studií působil i v Německu, kde na Univerzitě v Jeně získal doktorát z filozofie. V roce 1886 složil v Ženevě svojí dizertaci pojednáním o starověkých volebních systémech. Poté působil v Londýně a Pařiži, kde se zabýval historií ústavního práva a napsal řadu politologických publikací. Je autorem teoretické koncepce, že moderní demokratické instituce jsou ideově založeny na základech evropské reformace v 16. století. V roce 1901 byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu za jeho pojednání o vzniku Ženevské univerzity a ženevské školy Collège Calvin, která byla založena v roce 1559 Janem Kalvínem. Byl hlavním iniciátorem vzniku stometrového Mezinárodního památníku reformace v Ženevě, který byl dokončen v roce 1917. 24. října 1924 obdržel čestné občanství města Ženevy.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní památník reformace v Ženevě.

Svojí publicistickou činností ovlivnil moderní vnímání kalvinismu. V roce 1907 během svého pobytu Berlíně přeložil Edvard Beneš Borgeaudovu knihu Vznik, rozšíření a povaha psaných ústav do češtiny.[2]

Výběr z díla[editovat | editovat zdroj]

  • J.-J. Rousseau's Religionsphilosophie, 1883.
  • Établissement et revision des constitutions en Amérique et en Europe, 1893.
  • Histoire du plébiscite: t. 1. le plébiscite dans l'antiquité, Grèce et Rome, 1887.
  • Calvin, fondateur de l'Académie de Genève, 1897.
  • Histoire de l´université de Genève: L'Académie de Calvin, 1900.
  • Le Jean-Jacques Rousseau genevois de Gaspard Vallette..., 1912.
  • La chute, la restauration de la République de Genève et son entrée dans la Confédération suisse, 1798-1815, 1915.
  • La neutralité suisse au centre de la Société des nations, 1921.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Chemin Charles-BORGEAUD [online]. Ženeva: ge.ch [cit. 2023-06-07]. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. NOVOTNÝ, Karel; KUFNEROVÁ, Zlata. Člověk Edvard Beneš: čtení o druhém prezidentovi. Praha: BVD, 2010. 199 s. ISBN 978-80-87090-33-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]