Cena Franze Werfela za lidská práva
| Cena Franze Werfela za lidská práva | |
|---|---|
 Franz Werfel (1890-1945) | |
| Udělováno | jednou za dva roky |
| Uděluje | Centrum proti vyhánění Svazu vyhnanců |
| Cena | 10 000 eur |
| První ročník | 2003 |
Cenu Franze Werfela za lidská práva uděluje Centrum proti vyhánění Svazu vyhnaných. Je pojmenována po česko-rakouském pražském spisovateli Franzi Werfelovi, který mj. popsal vyhnání a genocidu Arménů ve svém románu Čtyřicet dní Musa Dagh.
Cena Franze Werfela za lidská práva se uděluje jednotlivcům, iniciativám nebo skupinám, „kteří se postavili proti porušování lidských práv prostřednictvím genocidy, vysídlování a záměrné likvidace národnostních, etnických, rasových nebo náboženských skupin.[1] Cena v hodnotě 10 000 eur se uděluje každé dva roky ve Paulskirche ve Frankfurtu nad Mohanem. Poprvé byla udělena v roce 2003.
Porota[editovat | editovat zdroj]
Rok 2007
V roce 2007 porotu tvořili tito lidé: Otto von Habsburg, Klaus Hänsch, Helga Hirschová, Milan Horáček, Hilmar Kopper, Rüdiger Safranski a Erika Steinbachová. Podle udělující nadace je udělování ocenění založeno na základě výnosu 4. Haagské úmluvy z roku 1907, Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech z roku 1966, rezoluce Komise OSN pro lidská práva z roku 1998, ale také závěrů Evropské rady hlav států a vlád v Kodani z roku 1993 a dalších prohlášeních Evropské unie.
Mezi dřívější členy poroty patřili např. Peter Glotz, Daniel Cohn-Bendit, Ralph Giordano, György Konrád a Lennart Meri.
Rok 2012
V roce 2012 se porota skládala z těchto osobností:
- Klaus Hänsch, bývalý předseda Evropského parlamentu
- Milan Horáček, zakládající člen strany Zelených v Německu
- Hilmar Kopper, předseda dozorčí rady HSH Nordbank
- Nina Rugeová, autorka knih, televizní moderátorka, novinářka
- Rüdiger Safranski, filozof, spisovatel
- Felix Semmelroth, vedoucí úřadu kultury města Frankfurtu n. M.
- Thomas Schmid, vydavatel skupiny die WELT
- Harald Schmidt, herec, bavič, chrámový hudebník
- Erika Steinbachová, spolková poslankyně, předsedkyně nadace, prezidentka Asociace vyhnanců
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- 2003
- Mihran Dabag (Německo), vedoucí Institutu pro výzkum diaspory a genocidy na Ruhrské univerzitě v Bochumi, „za akademickou práci v oblasti výzkumu genocidy, historie pronásledování Arménů a jejích dnešních důsledků“.
- Iniciátoři instalace "Kříže smíření na Bukové hoře" v Teplicích nad Metují, "na památku sudetských Němců zavražděných zde v roce 1945 a všechny oběti národnostních konfliktů v tomto regionu a za znamení dialogu mezi Němci a Čechy“. [2]
- Věra Vítová, tehdejší starostka města Teplice nad Metují
- Petr Kulíšek, předseda sdružení INEX
- Jan Piňos, předseda Tuž se, Broumovsko
- 2005 biskup Franjo Komarica, bosenskohercegovský římskokatolický duchovní
- 2007 György Konrád za „mimořádný přínos k důstojnosti a právům všech osob postižených pronásledováním, deportací a vyhoštěním, bez ohledu na národnostní, etnickou a náboženskou příslušnost. "
- 2009 Herta Müllerová za román Atemschaukel (česky Rozhoupaný dech). Ocenění předal Ilija Trojanow. [3]
- 2010 David Vondráček, český filmař známý především dokumentárním filmem Zabíjení po česku na téma divokých odsunů po druhé světové válce.
- 2012 Karl Schlögel
- 2014 Rick Ostermann, [4] režisér
- 2016 Freya Klierová, „občanská aktivistka, spisovatelka a dokumentaristka [...] za celoživotní dílo“ [5]
- 2018 Michael Wolffsohn, německo-židovský historik a publicista, za „opakované jasné prohlášení, že zločiny nacistické diktatury by neměly vést k utajování křivd spáchaných na vyhnaných Němcích. [6]
- 2020 Joachim Gauck, spolkový prezident, „jenž odsoudil porušování lidských práv prostřednictvím vyvražďování, vyhánění a genocidy“. [7] [8] Slavnostní předávání cen muselo být odloženo kvůli pandemii covidu-19, konalo se o rok později 4. července 2021. [9]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cena Franze Werfela za lidská práva na Wikimedia Commons - Cena Franze Werfela za lidská práva. Oficiální stránka. In: franz-werfel-menschenrechtspreis.de. Centrum proti vystěhování
- Cena Franze Werfela za lidská práva. Archivováno 18. 11. 2022 na Wayback Machine. In: zgv.de. Centrum proti vystěhování
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz-Werfel-Menschenrechtspreis na německé Wikipedii.
- ↑ Franz-Werfel-Menschenrechtspreis Archivováno 18. 11. 2022 na Wayback Machine. (Homepage). In: z-g-v.de, abgerufen am 21. August 2016.
- ↑ Franz-Werfel-Menschenrechtspreis – Preisträger 2003. In: z-g-v.de, abgerufen am 21. August 2016.
- ↑ Ilija Trojanow: Zu Ehren: Herta Müller. (PDF; 101 kB) In: z-g-v.de, abgerufen am 20. August 2016.
- ↑ Franz-Werfel-Menschrechtspreis für „Wolfskinder“: Filmemacher Rick Ostermann wird ausgezeichnet. Der Regisseur und Drehbuchautor erhält den Preis der Stiftung Zentrum gegen Vertreibungen am 2. November in der Frankfurter Paulskirche. In: Deutschlandradio Kultur, deutschlandradiokultur.de, 24. Oktober 2014, abgerufen 18. Dezember 2014.
- ↑ Die Kirche. 22. Jg., Nr. 34, 21. August 2016, ISSN 0949-8664, S. 9, Sp. 5, Rubrik Personen & Zitate.
- ↑ epd: Historiker Wolffsohn mit Menschenrechtspreis geehrt. In: evangelisch.de. 21. Oktober 2018, abgerufen am 31. Januar 2021. –
epd/ja: Michael Wolffsohn mit Menschenrechtspreis geehrt. In: Jüdische Allgemeine. 21. Oktober 2018, abgerufen am 31. Januar 2021. - ↑ Franz-Werfel-Menschenrechtspreis für Joachim Gauck.[nedostupný zdroj] In: Deutschlandfunk Kultur. Kulturnachrichten. 27. August 2020, abgerufen am 31. Januar 2021.
- ↑ Franz-Werfel-Menschenrechtspreis an Joachim Gauck. In: Siebenbürgische Zeitung. Verband der Siebenbürger Sachsen in Deutschland e. V., 7. September 2020, abgerufen am 30. Januar 2021.
- ↑ Gauck für Einsatz für Menschenrechte geehrt. Archivováno 4. 7. 2021 na Wayback Machine. In: Deutschlandfunk. 4. Juli 2021, abgerufen am selben Tage.