Bratříčku, zavírej vrátka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox Album Bratříčku, zavírej vrátka je jméno první LP desky Karla Kryla z roku 1969. Vydal ji Panton. Producentem alba byl Jiří Černý.

Vznik alba

Album sestavil Jiří Černý z nahrávek z ostravského rozhlasu, kde za nahrávkami stál Miloš Zapletal. Manželé Černí zprvu Krylovy písně zařazovali do rozhlasové hitparády Čtrnáct na houpačce (jako první zde byla v dubnu 1968 vysílána písnička Smutné ráno v podání Hany Ulrychové, pak Pieta),[1] kde ale písničky nebyly úspěšné a hned vypadávaly. To byl také důvod odmítnutí Černého návrhu na Krylovo album v Supraphonu na konci roku 1968. Dalším důvodem pak bylo to, že v Supraphonu měli v tu chvíli spíše představu na samplerové album různých písničkářů z právě se rodící první generace českých folkařů. Úspěch v Houpačce zaznamenala až písnička Bratříčku, zavírej vrátka nasazená 8. prosince,[2] poprvé skončila na druhém místě, náledující Houpačku vyhrála a držela se tam až do poslední Houpačky 30. března 1969, kdy byla zakázána už i repríza pořadu.[3] To už se ale v Supraphonu báli s Jiřím Černým na Krylově albu spolupracovat a Černý to nabídl druhému vydavatelství – Pantonu, kde ho hned přijal ředitel Jan Hanuš.[4] V lednu 1969[5] pak Kryl podepsal s Pantonem smlouvu a album vyšlo v rekordní době (výroba alba tehdy trvala většinou až rok). V mimořádném vysílání Houpačky 25. ledna zazněla většina písní z chystaného alba prokládaná citáty z Bible.[6]

Výběr písní

Jiří Černý vybíral z asi 40 písniček.[4] S Krylem výběr diskutoval v Malostranské kavárně, je pravděpodobné, že Kryl Černému nechal hlavní slovo.[7] Původní předvýběr Černého obsahoval 18 písniček, kromě těch, které jsou na albu, i Srdce a kříž, Pušky a děla, Stéblo pšenice a Přeludium.[8] Písnička Stéblo pšenice vypadla na Krylovo přání.[9] Zcela záměrně Černý nevybral žádnou z Krylových žertovných písniček, v atmosféře, v jaké album vznikalo, ho to snad ani nenapadlo.[10]

Panton do výběru nijak zásadně nezasahoval, jen Hanušův náměstek Josef Boháč navrhoval vypustit Píseň neznámého vojína kvůli závěrečnému „nasrat“.[11]

Obal desky

Autorem fotografie na obalu je Josef Koudelka. Na setkání s Černým a Janem Hanušem původně navrhoval svoji fotku dvou mrtvých (z nichž jeden je přikryt malou státní vlajkou) v průjezdu domu u pražského rozhlasu ze srpna 1968, což však Hanuš odmítl s tím, že by to neprošlo, a navrhl třeba sochu Piety. Koudelka tak z desek vytáhnul svoji druhou fotku ze srpna 1968, chlapce sedícího na pražské ulici s namalovaným terčem na zádech, která Černého okamžitě nadchla.[4] Vyfotografovaný chlapec se pak už dospělý Krylovi přihlásil po koncertě v Lucerně v lednu 1990.[8]

Graficky obal zpracoval Leo Novotný, což byl Koudelkův požadavek.[4] Vytiskla ho Severografia Turnov, dokonce byl laminovaný.

Sleeve-note

Sleeve-note napsal také Jiří Černý. Původní verze neprošla, zastavil ji pracovník Pantonu Jiří Macek, kterému se zdála příliš provokativní. Druhou, díky cenzuře možná víc propracovanou verzi považuje po letech Černý za jeden z jeho „nejstručnějších a nejúdernějších“ sleeve-notů.[11]

Zvuk

Písničky byly nahrané v činoherním studiu, neboť jiné Kryl pro nahrávání nezískal. Nahrávky kvůli tomu nebyly tak kvalitní, až se Černý bál, že je v Pantonu odmítnou. Nestalo se tak i díky zvukaři Václavu Zamazalovi.[4]

Náklad

V Pantonu na začátku vydali album v desetitisícovém nákladu. Ten však byl vyprodán během prvních týdnů a v Loděnicích lisovali další kopie. Přesný náklad není znám, Vojtěch Klimt ho odhaduje na 50 000.[3] Jan Hanuš o tom napsal do své knihy Labyrint svět[12]: „Lisovali jsme tu desku až do mých posledních dnů v Pantonu. Až mi jednou zavolal ředitel z Loděnic, abych už další objednávky neposílal, že se kvůli „Bratříčkovi“ nenechá zavřít. Byl ale dobrý, ještě jsem na něm usmlouval 5000 desek!“[13] Po nástupu nového ředitele Pantonu byl zbylý náklad desky na dvoře vydavatelství rozřezán cirkulárkou.[14] Deska stála 36 Kčs.

Seznam písní

  1. Bratříčku, zavírej vrátka – 2:15
  2. Král a klaun – 4:15
  3. Salome – 2:50
  4. Veličenstvo kat – 4:50
  5. Důchodce – 1:45
  6. Anděl – 3:05
  7. Morituri te salutant – 3:15
  8. Pieta – 3:25
  9. Podivná ruleta – 4:40
  10. Znamení doby – 2:40
  11. Píseň Neznámého vojína – 2:45
  12. Nevidomá dívka – 4:30
  13. Jeřabiny – 1:45
  14. Pasážová revolta – 2:45

Hodnocení

Jiří Černý i Vojtěch Klimt, předseda Klubu Karla Kryla, se shodují, že album je mimořádné. Klimt i oceňuje Černého producentský počin.[8] Černý řekl, že je dodnes na svůj výběr hrdý a Bratříčku, zavírej vrátka je podle něj druhá nejlepší Krylova deska. Za nejlepší považuje Rakovinu.[11]

V časopise Rock a Pop zvítězila v anketě o československou „desku desek“.

Zpěvníky k albu

V první polovině roku 1969 vydal Panton zpěvník písní z alba Hraje a zpívá Karel Kryl v nákladu 8000 kusů. Jde o 49. díl Písniček do kapsy. Chybí jen Nevidomá dívka vydaná již v jednom z dřívějších zpěvníků edice (č. 47).[15] V lednu 1990 vyšel nový zpěvník s písněmi z alba.[16]

Živé album

V roce 1971 vydal Karel Kryl v Německu pod stejným názvem živou verzi alba. Obsahuje 13 skladeb, které jsou i na studiové verzi, ale v jiném sledu, chybí jen Píseň Neznámého vojína.

Seznam vydání

Reference

  1. ↑ KLIMT, Vojtěch: Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla. Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén 2010: s. 76. ISBN 978-80-7262-649-6
  2. ↑ RIEDEL, Jaroslav: Kritik bez konzervatoře. Rozhovor s Jiřím Černým. Galén 2006: s. 58. ISBN 978-80-7262-649-6
  3. ↑ a b KLIMT, Vojtěch: Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla. Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén 2010: s. 98. ISBN 978-80-7262-649-6
  4. ↑ a b c d e RIEDEL, Jaroslav: Kritik bez konzervatoře. Rozhovor s Jiřím Černým. Galén 2006: s. 54. ISBN 978-80-7262-649-6
  5. ↑ KLIMT, Vojtěch: Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla. Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén 2010: s. 91. ISBN 978-80-7262-649-6
  6. ↑ KLIMT, Vojtěch: Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla. Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén 2010: s. 92. ISBN 978-80-7262-649-6
  7. ↑ KLIMT, Vojtěch: Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla. Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén 2010: s. 96. ISBN 978-80-7262-649-6
  8. ↑ a b c KLIMT, Vojtěch: Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla. Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén 2010: s. 95. ISBN 978-80-7262-649-6
  9. ↑ RIEDEL, Jaroslav: Kritik bez konzervatoře. Rozhovor s Jiřím Černým. Galén 2006: s. 172. ISBN 978-80-7262-649-6
  10. ↑ RIEDEL, Jaroslav: Kritik bez konzervatoře. Rozhovor s Jiřím Černým. Galén 2006: s. 55. ISBN 978-80-7262-649-6
  11. ↑ a b c RIEDEL, Jaroslav: Kritik bez konzervatoře. Rozhovor s Jiřím Černým. Galén 2006: s. 55. ISBN 978-80-7262-649-6
  12. ↑ HANUŠ, Jan: Labyrint svět: svědectví z konce času, Praha, Odeon, 1996, 328 s., ISBN 80-207-0525-2
  13. ↑ cit in KLIMT, V.: s. 98
  14. ↑ KLIMT, Vojtěch: Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla. Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén 2010: s. 99. ISBN 978-80-7262-649-6
  15. ↑ KLIMT, Vojtěch: Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla. Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén 2010: s. 105. ISBN 978-80-7262-649-6
  16. ↑ KLIMT, Vojtěch: Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla. Třetí, přepracované a doplněné vydání. Galén 2010: s. 233. ISBN 978-80-7262-649-6

Externí odkazy

Karel Kryl
Studiová alba
Koncertní alba
Kompilační alba
EP
Ostatní
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bratříčku,_zavírej_vrátka&oldid=8467695“