Božidar Vukotić
| Dr. Božidar Vukotić | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1911 – 1918 | |
| Narození | 8. února 1875 Bratešići  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 3. července 1955 (ve věku 80 let) Kotor .svg){kind=small} Jugoslávie |
| Alma mater | Vídeňská univerzita Univerzita Štýrský Hradec |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Božidar Vukotić, cyrilicí Божидар Вукотић[1] (8. února 1875 Bratešići[2] – 3. července 1955 Kotor[2]), byl rakouský právník a politik srbské národnosti z Dalmácie, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Byl advokátem v Kotoru.[3] Působil jako advokát a politik.[2] Vystudoval základní školu v rodné obci, gymnázium v Kotoru a pak studoval práva na Vídeňské univerzitě a na Univerzitě ve Štýrském Hradci, kde byl promován na doktora práv roku 1902. Pracoval jako soudce v Kotoru, Trogiru a Benkovaci, později jako advokát v Zadaru a Kotoru.[1]
Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam měl usednout poté, co uspěl v doplňovacích volbách do Říšské rady roku 1911 po zesnulém poslanci Michailuo Bjeladinovići. Zvolen byl 30. března 1911. Ovšem tehdy došlo k rozpuštění sněmovny a vypsání nových řádných voleb. Poslanecký slib tedy již nesložil. Uspěl pak v těchto řádných volbách do Říšské rady roku 1911. Byl zvolen za obvod Dalmácie 11.[4] Po volbách roku 1911 byl uváděn coby člen poslaneckého Dalmatského klubu.[4]
V roce 1914, ještě před začátkem světové války, byl zatčen a vězněn v různých pevnostech až do roku 1916, kdy byl poslán do uherského Komárna coby politicky nespolehlivý. Císař Karel I. ho po nástupu na trůn amnestoval v rámci rozsáhlé amnestie politických vězňů. Podílel se poté aktivně na činnosti Jihoslovanského klubu, včetně přijetí Májové deklarace roku 1917. V závěru roku 1918 se jako zástupce regionu Kotoru podílel na sjednocování jihoslovanských území do jednoho státu.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Др Божидар Вукотић, Грбаљска буна 1848. године [online]. rastko.rs [cit. 2016-01-23]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ a b c II том, В ‐ Г [online]. maticasrpska.org.rs [cit. 2016-01-23]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 183. (německy)
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.