Blues rock

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Blues-rock)
Blues rock
Původ ve stylechBlues (hlavně elektrické blues), rock and roll, Rock
Kulturní pozadí60. léta, Británie, USA
Typické nástrojeKytara - Baskytara - Bicí - Klávesy - Zpěv - Harmonika
Všeobecná popularitaNejvětší během 1960 a 1970. let, ale dnes stále existuje
Odvozené stylyBoogie rock
Směs stylů
Punk blues - Sleaze rock

Blues rock je hybridní hudební žánr, který kombinuje prvky blues a rocku s důrazem na elektrickou kytaru. Jako jednotlivý styl se začal objevovat v polovině 60. let v Anglii a USA prostřednictvím skupin jako Cream a The Rolling Stones, které experimentovaly s hudbou starých bluesmanů jako Elmore James, Robert Johnson, Bo Diddley, Howlin' Wolf a Muddy Waters.

Hudebníci hrající blues rock usilují o zvýraznění prvků bluesu v rockové hudbě.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Blues-rock by se dal charakterizovat jako bluesová improvizace dvanáctitaktového blues volnými variacemi ve stylu boogie povětšinou zaměřeného na zvuk elektrické kytary často s tvrdším zvukem zaměřeným na riffy, podobné tradičnímu blues, které se hrálo v okolí Chicaga. Velmi často je hrané v rychlém tempu, které ho také odlišuje od klasického blues.[1]

Hudební nástroje[editovat | editovat zdroj]

Klíčovými nástroji pro blues rock jsou: elektrická kytara, basová kytara a bicí nástroje. Dáván je důraz na zpěv, ale běžné jsou i čistě instrumentální bluesrockové skladby. Hudba tohoto žánru může být doplněna o klávesové nástroje (syntezátory, klavír, varhany ..), kytary bývají často dvě, jedna sólová a druhá rytmická (doprovodná).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Eric Clapton v Barceloně, 1974

Vývoj rock'n'rollu a blues je jasně historicky zmapovatelný, ale blues rock jako známý žánr se neobjevil dříve než v polovině 60. let. Prvním hudebníkem, který je známým představitelem tohoto žánru, byl americký kytarista Lonnie Mack se svými nahrávkami hitových singlů "Memphis", "Wham!" a "Chicken-pickin'". Jasnější je viditelný vývoj britského bluesrocku s několika významnými představiteli jako jsou Alexis Korner a John Mayall, kteří založili bluesové kapely, jež inspirovaly pozdější hvězdy bluesrocku jak byli Free, Savoy Brown nebo raná tvorba skupiny Fleetwood Mac. V USA byly průkopníky tohoto žánru hudebníci jako Johnny Winter, Paul Butterfield či skupina Canned Heat. Pro bluesrockové kytaristy pozdějších generací byl největším vzorem styl hry Jimiho Hendrixe.

Bluesrock se stal hlavní inspiraci pro moderní rockovou hudbu 60. a 70. let díky tvorbě Erica Claptona a Johna Mayalla se skupinami jako byly Bluesbreakers, The Yardbirds a superskupinami Blind Faith, Cream a Derek and the Dominos. Koncem 60. let, jeden ze zakladatelů skupiny The Yardbirds, kytarista Jeff Beck v své skupině The Jeff Beck Group přetvořil zvuk blues rocku do formy heavy rocku. Ve skupině The Yardbirds byl i třetí člověk, který psal historii rockové hudby. Byl jím Jimmy Page, který založil kapelu The New Yardbirds, která se dostala do povědomí veřejnosti pod novým názvem Led Zeppelin. Skupina Led Zeppelin měla obrovský vliv na vývoj anglické bluesrockové hudební scény 70. let 20. století. Dalšími vlivnými představiteli britské bluesrockovou scény byli Rory Gallagher a Robin Trower.

Počátkem 70. let americké skupiny jako Aerosmith spojily blues s heavy metalem, podobně jako pár let před nimi Led Zeppelin. Bluesrock se v repertoáru skupin jako byly Allman Brothers Band, ZZ Top a Lynyrd Skynyrd vyvíjel spolu s jižanským rockem a hardrockem.

V počátku 90. let proběhlo znovuzrození bluesrocku, které má dodnes vliv na repertoár umělců jako jsou The White Stripes, Derek Trucks, The Black Crowes, The Black Keys, Sunny Landreth, Chris Duarte, Jeff Healey, Johnny Lang, Joe Bonamassa a Jack White.

Někteří z muzikantů[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. "Blues-rock," Allmusic.com (Accessed September 29 2006), <http://www.allmusic.com/explore/style/blues-rock-d50 Archivováno 9. 11. 2010 na Wayback Machine.>

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]