Belgická vlajka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Užití vlajkyZlevadoprava Belgická národní vlajka
Poměr stran: 2:3
Užití vlajkyZlevadoprava Belgická státní a válečná vlajka
Poměr stran: 13:15
Užití vlajkyZlevadoprava Belgická státní námořní vlajka
Poměr stran: 2:3
Užití vlajkyZlevadoprava Belgická námořní válečná vlajka
Poměr stran: 2:3

Vlajka Belgie má podobu tří stejně širokých svislých pruhů. Zleva jsou to: černý, žlutý a červený. Poměr stran listu národní vlajky je 2:3. Podoba vlajky je odvozena od francouzské vlajky a jako barvy jsou užity barvy Brabantského vévodství. Civilní garda, která vznikla po belgickém povstání proti holandské nadvládě, nosila brabantské barvy. Neobvyklý poměr stran státní vlajky 13:15 je neznámého původu.[1]

Vlajka byla oficiálně přijata 23. ledna 1831, krátce poté, co Belgie získala nezávislost na Nizozemsku v roce 1830. Původně měla vlajka pruhy vodorovné, ale z důvodu podoby s nizozemskou vlajkou byly změněny na svislé.

Paradoxně může působit, že článek 193 belgické ústavy popisuje národní barvy jako červenou, žlutou a černou, namísto pořadí, které je použito na vlajce.

Užívání vlajky

Užívání státní vlajky a ostatních vlajek řeší Královský dekret o vyvěšování vlajek na veřejných budovách ze dne 5.7.1974. Národní vlajka se veřejně vyvěšuje:[2][3]

  • 20. ledna
  • 17. února (na půl žerdi)[zdroj?]
  • 7. dubna
  • 15. dubna
  • 1. května
  • 5. května
  • 8. května
  • 9. května
  • 6. června
  • 11. června
  • 2. července
  • 21.– 23. července
  • 11. září
  • 24. října
  • 11. listopadu
  • 15. listopadu
  • 4. prosince
  • v den voleb do EP

Ministr vnitra může nařídit vlajkovou výzdobu i v jiných dnech.

Kromě národní vlajky mohou být vyvěšovány jiné úřední vlajky v souladu s jinými články tohoto královského dekretu, obřady či místními zvyklostmi. Při oficiální návštěvě hlavy jiného státu může být vyvěšena i vlajka tohoto státu a při oficiálních svátcích mezinárodních organizací, jichž je Belgie členem, může být vyvěšena tato vlajka.

Pokud je vyvěšována také vlajka jiného státu a/nebo mezinárodní organizace, je pořadí toto:

  • 1. národní vlajka;
  • 2. národní vlajka jiného státu a/nebo vlajka organizace;
  • 3. vlajka společenství/regionu;
  • 4. vlajka provincie;
  • 5. vlajka obce.

Pořadí se posuzuje při pohledu z budovy nebo tribuny, jakoby pozorovatel stál zády k budově nebo tribuně, na níž jsou vyvěšeny vlajky. Je-li počet vlajek lichý, pořadí je 5-3-1-2-4 a je-li sudý, je pořadí 6-4-2-1-3-5. Nevyvěšuje-li se některá z vlajek, odstraní se vlajky menšího významu. Pokud se vlajky vyvěšují na stejný stožár, počítá se pořadí vlajek od vrcholu stožáru.

Vlajky belgických regionů a provincií

Belgie je federálním státem a skládá se ze tří regionů, ve kterých žijí nizozemsky mluvící Vlámové, frankofonní Valoni a německá komunita.

Podle administrativně-správního principu je Belgie členěna do 3 regionů. Vlámský a Valonský region se dále dělí na provincie. Viz Administrativní dělení Belgie.

Belgické regiony
Belgické provincie
Jazykové členění Belgie
Vlámské provincie
Valonské provincie

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy