Bělušice (tvrz)
| Bělušice | |
|---|---|
 Dvůr od severu | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | 14. století |
| Další majitelé | Charváti z Barštejna Chotkové z Chotkova |
| Poloha | |
| Adresa | Bělušice,  Česko |
| Souřadnice | 50°27′1,57″ s. š., 13°45′42,06″ v. d. |
  Bělušice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 42938/5-307 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bělušice jsou hospodářský dvůr s pozůstatky tvrze ve stejnojmenné vesnici v okrese Most v Ústeckém kraji. Tvrz od čtrnáctého století sloužila jako vrchnostenské sídlo bělušických vladyků. Po nich se vystřídalo několik majitelů, až statek na začátku šestnáctého století získali Charváti z Barštejna a v sedmnáctém století Chotkové z Chotkova. Areál dvora je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Bělušicích pochází z roku 1231. Tvrz byla poprvé zmíněna roku 1404. Založili ji potomci Víta z Bělušic, kteří vesnici vlastnili ve druhé polovině čtrnáctého století[2] a z nichž byli v roce 1377 zmíněni Jindřich a Bozděch z Bělušic.[3][pozn. 1] Zda se sídlo jejich předchůdců nacházelo na stejném místě, není doloženo.[2]
Jindřich z Bělušic byl poručníkem nezletilých dětí po Janovi z Chožova, ale zároveň loupil na silnicích. Král Václav IV. ho proto roku 1395 poručnictví zbavil a předal je Bozděchovi, který však v témže roce zemřel. Bělušice potom zdědil Jindřich z Chožova, který se začal psát „seděním na Bělušicích“, popř. používal přídomek z Bělušic, ale po roce 1408 bydlel v Chožově. V období let 1408–1421 Bělušice vlastnil Vchyna, který zemřel během husitských válek.[4]
Další majitelé jsou neznámí. Teprve z roku 1454 pochází zmínka o Jiřím Hlavovi z Bělušic a jakémsi, tehdy už mrtvém, Pavlovi. V roce 1465 vesnice patřila Jiřímu z Truzenic.[4] V roce 1523 byla tvrz centrem panství, které vlastnil Jan Charvát z Barštejna.[3] Po něm je roku 1545 zdědil bratr Jiří, který zemřel roku 1547 a zanechal po sobě nezletilé děti. Jedním z nich byl Jan Charvát z Barštejna, který Bělušice roku 1566 prodal Janovi z Bílé, ale o čtyři roky později je koupil zpět.[4] Další nebo snad tentýž[4] Jan Charvát byl obviněn za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620, ale roku 1623 byl osvobozen.[3] Zemřel roku 1625 a statek připadl jeho dceři Alžbětě provdané za Karla Chotka z Chotkova.[4] Jejich potomkům bělušický statek patřil až do pozemkové reformy v roce 1925.[3]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Starou gotickou tvrz v šestnáctém století nechali Charváti z Barštejna přestavět v renesančním slohu. Přízemní prostory měly valené klenby s lunetovými výsečemi nade dveřmi a okenními otvory. Ve druhé polovině sedmnáctého století provedli další úpravy Chotkové, po nichž klenby zůstaly jen ve třech místnostech. Ze zbytku stavby zůstaly jen obvodové zdi podepřené v nárožích mohutnými pilíři. Interiér poté sloužil jako chlév, zatímco v patře se skladovala píce. Původně měla budova valbovou střechu, ale valba byla na jedné straně stržena a nahrazena trojúhelníkovým štítem.[2]
Tvrz byla založena ve velkém poplužním dvoře. V něm se dochovaly provozní budovy (stodoly, dvoupatrová sýpka a další dvoupatrová hospodářská budova) z devatenáctého století.[5] Pro hospodářské dvory je nezvyklá přítomnost barokní sala terreny vybudované po roce 1700. Má tři za sebou uspořádaná obdélná křídla, z nichž střední oproti bočním předstupuje o šířku osy jednoho okna. Její hlavní průčelí má sedm okenních os a nároží zdůrazněná lizénami. Interiér osvětlují velká francouzská okna a menší termální okna ve špaletě. Na severní straně jsou dva opěráky, mezi kterými se nachází zadní vstup. Také boční křídla mají fasády členěné lizénami a okna v šambránách.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Bratry Jindřicha a Bozděcha uvádí August Sedláček a Rudolf Anděl. Podle Encyklopedie českých tvrzí šlo o jednu osobu jménem Jindřich Bozděch.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-05]. Identifikátor záznamu 155171 : Hospodářský dvůr. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c Kolektiv autorů. Encyklopedie českých tvrzí. 1. vyd. Díl I. A–J. Praha: Argo, 1998. 272 s. ISBN 80-7203-068-X. Heslo Bělušice, s. 13–14.
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Bělušice – tvrz, s. 26.
- ↑ a b c d e SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Vršovic, s. 433–434.
- ↑ Hospodářský dvůr [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Salla terrena [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-05]. Dostupné online.