Atletika na Letních olympijských hrách 2008 – skok o tyči muži

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Atletika
na Letních olympijských hrách 2008
Atletika skok o tyči muži
Základní údaje
PořadatelMezinárodní asociace atletických federací
Mezinárodní olympijský výbor
DějištěPekingský národní stadion
Datum20. srpna a 22. srpna 2008
Startujícíxx mužů
Medailisté
Zlatá olympijská medaile  Steven Hooker (AUS)
Stříbrná olympijská medaile  Jevgenij Lukjaněnko (RUS)
Bronzová olympijská medaile  Derek Miles (USA)
Soutěže
100 m muži ženy
200 m muži ženy
400 m muži ženy
800 m muži ženy
1500 m muži ženy
5 000 m muži ženy
10 000 m muži ženy
Maraton muži ženy
100 m překážek ženy
110 m překážek muži
400 m překážek muži ženy
Steeplechase muži ženy
chůze na 20 km muži ženy
chůze na 50 km muži
Dálka muži ženy
Trojskok muži ženy
Výška muži ženy
Tyč muži ženy
Koule muži ženy
Disk muži ženy
Oštěp muži ženy
Kladivo muži ženy
Sedmiboj ženy
Desetiboj muži
4×100 m muži ženy
4×400 m muži ženy

<< 2004 seznam medailistů 2012 >>

Tyčka mužů na Letních olympijských hrách 2008 se konala ve dnech 20. srpna a 22. srpna 2008 na Pekingském národním stadionu.

Kvalifikace[editovat | editovat zdroj]

Do kvalifikace nastoupilo 38 tyčkařů z celého světa. Největší zastoupení mělo Německo, Rusko, Spojené státy americké a Ukrajina, jenž vyslali na olympiádu tři tyčkaře. Českou republiku reprezentovali Jan Kudlička a Štěpán Janáček. Kvalifikační limit do finále byl nastaven na výšce 575 cm. Nakonec však postoupilo z kvalifikace třináct tyčkařů, kteří překonali 565 cm.

Mezi nimi byl i Jan Kudlička, který požadovanou výšku skočil na druhý pokus. Zkušenější z české dvojice Štěpán Janáček třikrát shodil 555 cm a do finále nepostoupil.[1] Před branami finále zůstali i další zkušení atleti. Bez platného pokusu zůstal halový mistr světa 2006 a mistr světa 2007 Američan Brad Walker, nad jehož síly byl vysoký základ 565 cm. Nepostoupili však také Němec Tim Lobinger, Francouz Romain Mesnil nebo dvojnásobný mistr Evropy (2002, 2006) Alexandr Averbuch z Izraele.

Finálové výsledky[editovat | editovat zdroj]

Ve finále neuspěli Ital Gibilisco a Uzbec Andrejev, kteří shodně třikrát shodili základní výšku 545 cm. Večer patřil australskému tyčkaři. Steven Hooker hned čtyři postupné výšky zdolal třetím pokusem, přičemž posledním skokem v soutěži vytvořil nový olympijský rekord 596 cm.[2] Původní rekord 595 cm držel od olympiády v Athénách Američan Tim Mack. Soutěž musel předčasně vinou zranění ukončit Denis Jurčenko z Ukrajiny, přesto uhájil bronzovou medaili, když 570 cm skočil napoprvé.[3] Po analýze dopingového vzorku byl v roce 2016 bronzové medaile zbaven.[4]

Umístění Jméno Národnost 5,45 5,60 5,70 5,75 5,80 5,85 5,90 5,96 Výkon
Zlatá medaile Steven Hooker AustrálieAustrálie Austrálie - O - - XXO XXO XXO XXO 5,96 m
Stříbrná medaile Jevgenij Lukjaněnko RuskoRusko Rusko - XXO O - O XXO XXX 5,85 m
Denis Jurčenko UkrajinaUkrajina Ukrajina XXO XO O 5,70 m
Bronzová medaile Derek Miles USA USA O XXO XO - XXX 5,70 m
4. Dmitrij Starodubcev RuskoRusko Rusko XXO XXO XO - XXX 5,70 m
5. Danny Ecker NěmeckoNěmecko Německo XO - XXO XXX 5,70 m
6. Jérôme Clavier FrancieFrancie Francie XO O XXX 5,60 m
7. Raphael Holzdeppe NěmeckoNěmecko Německo O XO XXX 5,60 m
8. Igor Pavlov RuskoRusko Rusko - XXO - XXX 5,60 m
9. Jan Kudlička ČeskoČesko Česko O XXX 5,45 m
10. Przemysław Czerwiński PolskoPolsko Polsko XO XXX 5,45 m
Giuseppe Gibilisco ItálieItálie Itálie XXX NM
Leonid Andrejev UzbekistánUzbekistán Uzbekistán XXX NM

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tyčkař Kudlička bude skákat ve finále, Janáček ne. olympiada.sport.cz [online]. [cit. 2009-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-14. 
  2. Tyčkař Hooker získal zlato v olympijském rekordu. olympiada.sport.cz [online]. [cit. 2009-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-30. 
  3. Článek z LOH 2008. www.atletika.cz [online]. [cit. 2009-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-25. 
  4. IOC sanctions 16 athletes for failing anti-doping test at Beijing 2008 [online]. IOC [cit. 2022-06-03]. Dostupné online.