Artur Desfours-Walderode

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Artur Desfours-Walderode
Erb rodu Desfoursů
Erb rodu Desfoursů
Narození21. února 1852
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. srpna 1917 (ve věku 65 let)
Prešpurk
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
RodDesfoursové
Manžel/ka(1876–1886) Michaela Bukůvková z Bukůvky (1851–1940)
DětiMarie (1880–1963)
Zikmund (1882–1936)
OtecFrantišek Desfours-Walderode (1809–1869)
MatkaMarie Anna von Mayersbach (1819–1879)
Příbuznísestra: Zdeňka, provdaná z Valdštejna-Vartemberka (1838–1877)
bratr: Theodor Desfours-Walderode (1841–1894)
sestra: Marie, provdaná Černínová z Chudenic (1850–1923)
synovec: Kuno Des Fours Walderode (1879–1956)
děd: Josef Desfours-Walderode (1772–1838)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Artur hrabě Desfours-Walderode (německy Arthur Vinzenc Maximilian Franz Josef Reichsgraf Desfours-Walderode zu Mont und Athienville und Eckhausen) (21. února 1852 Praha27. srpna 1917 Prešpurk) byl rakousko-český šlechtic, zakladatel potštátské větve rodu Desfoursů a amatérský mineralog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejmladší z pěti dětí hraběte Františka Desfours-Walderode (1809–1869) a jeho manželky Marie Anny von Mayersbach (1819–1879), dcery rytíře Mořic Mayera z Mayersbachu a Františky Lipovské z Lipovice.[1]

Zámek v Potštátě

Zatímco starší bratr Theodor (1841–1894) zdědil statky v Čechách (Hrubý Rohozec), Artur převzal sekundární rodový fideikomis, který byl dědictvím po rodu Walderode. K majetku patřily statky Potštát a Dřínov s celkovou rozlohou přibližně 4 500 hektarů půdy.[2] Usadil se na zámku Potštát, který byl předtím upraven v klasicistním stylu jeho otcem.[3] Krátce po převzetí dědictví nechal provést také novogotické úpravy na zámku Dřínov doložené letopočtem 1875 na věži.[4] Kromě pozemků a nemovitostí zdědil Artur rozsáhlou mineralogickou sbírku, kterou jeho otec shromažďoval v první polovině 19. století na zámku v Horních Beřkovicích. Převezl ji na své sídlo v Potštátě a po jeho smrti ji spravoval syn Zikmund. Po Zikmundově smrti byla sbírka čítající více než 4500 exemplářů v roce 1938 prodána firmě Baťa.[5][6]

Kromě mineralogie se hrabě věnoval genealogii a rodové historii. Byl čestným rytířem Maltézského řádu a získal čestné občanství v Potštátě.[7] Zemřel v Prešpurku v průběhu první světové války ve věku 65 let. Je pohřben v rodinné hrobce na hřbitově v Potštátě.[8]

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

V Dobromilicích se 14. října 1876 oženil s hraběnkou Michaelou Bokůvkovou z Bokůvky (1851–1940).[9] Manželství nebylo šťastné, Artur měl konfliktní povahu, propadal záchvatům vzteku, fyzicky napadal manželku, děti i služebnictvo. Michaela se naopak několikrát dopustila nevěry. Manželské rozpory řešilo okresní hejtmanství v Hranicích a v roce 1886 došlo k rozvodu.[10] Z manželství se narodily čtyři děti. Dospělosti se dožila dcera Marie (1880–1963) která byla lékařkou a syn Zikmund. Oba sourozenci zůstali svobodní a bezdětní.

  • 1. Josef (19. 9. 1879 Potštát – 20. 9. 1879 tamtéž)[11]
  • 2. MUDr. Marie (18. 7. 1880 Potštát – 13. 3. 1963 tamtéž)[12]
  • 3. Zikmund (3. 3. 1882 Potštát – 6. 9. 1936 tamtéž)[13]
  • 4. Alfred (*/† 7. 5. 1883 Potštát)[14]

Po Zikmundově smrti zdědil Potštátské panství jeho bratranec Kuno, kterému byly majetky v roce 1945 na základě Benešových dekretů zkonfiskovány.[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. gis.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. 
  2. Neuester Schematismus der Herrschaften, Gütern und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien; Brno, 1899; s. 14, 36 dostupné online
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 186
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava; Praha, 1981; s. 96
  5. Mineralogie • Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. www.muzeum-zlin.cz [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. 
  6. www.ozdinminerals.com [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. 
  7. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 268–269 dostupné online
  8. S.R.O, Antee. Obnova hrobky Desfours – Walderode, památková zóna Potštát | Potštát město. www.potstat.cz [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. 
  9. gis.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. 
  10. BŘEZINA, Vladimír: Rytířský stav v Čechách a na Moravě v raném novověku. Rod Bukůvků z Bukůvky od středověku do 20. století; České Budějovice, 2008; s. 102–103 ISBN 978-80-86829-33-3
  11. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. 
  12. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. 
  13. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. 
  14. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. 
  15. gis.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]